Kozlovka
Kozlovka | |
---|---|
Účel stavby | |
hostinec | |
Základní informace | |
Přestavba | 20. století |
Zánik | po 1974[p. 1] |
Současný majitel | soukromý vlastník |
Poloha | |
Adresa | původní č.p. 764, Praha 8 - Libeň, Česko |
Souřadnice | 50°7′6,58″ s. š., 14°26′33,34″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kozlovka (Tatkovská) je zaniklá usedlost v Praze 8-Libni v místní části Holešovičky v zaniklé ulici Na Kozlovce.[p. 2]
Historie
Usedlost s původním čp. 111 stála na jedné z nejstarších vinic na území Libně. Své jméno získala po Janu Kozlovi, který ji držel na konci 16. století. Tvořila ji pouze malá obytná budova.
Dalším majitelem Kozlovky byl novoměstský konšel Eliáš starší Rozýn z Javorníka. Ten jako účastník stavovského povstání byl odsouzen k trestu smrti a propadnutí majetku, rozsudek byl nakonec zmírněn na doživotní žalář. Rozýnova manželka měla možnost vinici získat zpět, ale rozhodla se kvůli své víře opustit Čechy. Vinici poté roku 1630 koupil adjunkt královského prokurátora Jiří Rovenský z Libanhory.
Roku 1840 vlastnil pozemky se stavbou Václav Jung. Na konci 19. století zde Josef Musil provozoval hostinec.
Odkazy
Poznámky
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 163–164.
Související články
Externí odkazy
- Libeň, mapový list č. III., Archivní mapy na webu ČÚZK
- Virtuální mapová sbírka: Nejnovější a nejúplnější plán královského hlav. města Prahy a obcí sousedních. Měřítko 1:12000. Vydání: 1907. Brož, Josef. Městská knihovna v Praze.
- Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 5 Archivováno 17. 7. 2021 na Wayback Machine.. Vydáno v prosinci 1910. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“