Kozly (okres Louny)
| Kozly | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Louny |
| Obec s rozšířenou působností | Louny (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°27′25″ s. š., 13°47′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 128 (2022)[1] |
| Rozloha | 4,35 km²[2] |
| Katastrální území | Kozly u Loun |
| Nadmořská výška | 356 m n. m. |
| PSČ | 440 01 |
| Počet domů | 50 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kozly 19 440 01 Louny 1 ou.kozly@post.cz |
| Starostka | Marie Doudová |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Kozly | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 530557 |
| Kód části obce | 71820 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Kozly se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 128[1] obyvatel. Ve vzdálenosti 10 km severně leží město Bílina, 11 km jižně město Louny, 11 km severozápadně statutární město Most a 17 km severně město Duchcov. Západně od obce se nachází přírodní památka Tobiášův vrch, východně pak přírodní rezervace Čičov.
Historie
První písemná zmínka o Kozlech pochází z roku 1352, kdy vesnice patřila k třebenickému děkanátu.[4] V letech 1375–1420 část Kozel vlastnila kapitula u svatého Apolináře, zatímco druhý díl vsi tvořil drobný šlechtický statek.[5] Jeho nejstarším známým držitelem byl roku 1382 Přech ze Žichova a jeho sídlem byla tehdy písemně doložená tvrz.[4] August Sedláček uvedl další dva držitele: Jakuba Hese v letech 1399–1412 a Radima z Truzenic v letech 1399–1427.[5] Podle Rudolfa Anděla však Přech nebo jeho stejnojmenný syn část vsi s tvrzí vlastnili ještě v roce 1430,[4] kdy vykonával podací právo ke kostelu svatého Martina. Určitý majetek ve vsi patřil ještě Pavlovi z Bělušic. Po smrti Přecha a Pavla se jejich majetek stal odúmrtí, kterou král Ladislav Pohrobek roku 1454 daroval Jakubu Lankášovi z Nepomyšle.[5]
Část vsi patřící dříve kapitule drželi od roku 1498 Vlčkové z Minic. Díl vsi s tvrzí patřil roku 1517 Kunešovi z Tloskova. Po něm jej zdědil syn Vilém, který zemřel před rokem 1531. Správu majetku za nezletilé děti chtěla převzít vdova, ale zabránila jí v tom Alžběta z Tloskova. Spory pokračovaly i později, když Kunešova dcera Anna bránila Kunešovi z Hokova, aby převzal vlastnictví poloviny vsi.[5]
Snad už Vilém z Tloskova část Kozel prodal pražské kapitule, ale zápis do zemských desek provedl až Vilémův syn Jan Kuneš.[5] Během stavovského povstání v letech 1618–1620 prodali vzbouření stavové roku 1620 Kozly Janu Charvátovi z Bernštejna, ale v roce 1623 získala kapitula majetek zpět. Ve vsi toho roku stály dvě krčmy, ale tvrz už tehdy zmíněna nebyla.[4] Zbývající díl vesnice s podacím právem ke kostelu poté patřil k bělušickému panství, ke kterému byla kapitulní část přikoupena roku 1750.[5]
Části obce
V letech 1869–1921 k obci patřila Bělušice.[6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 223 obyvatel (z toho 114 mužů), z nichž bylo 39 Čechoslováků, 182 Němců a dva cizinci. Až na dva evangelíky a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 238 obyvatel: 52 Čechoslováků, 184 Němců a dva cizince. Kromě římskokatolické většiny zde žili dva evangelíci, čtyři členové církve československé a dva lidé bez vyznání.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 265 | 262 | 223 | 231 | 234 | 223 | 238 | 154 | 185 | 175 | 148 | 98 | 99 | 145 |
| Domy | 44 | 45 | 45 | 45 | 46 | 47 | 46 | 53 | 43 | 41 | 36 | 40 | 44 | 52 |
Pamětihodnosti
Kostel svatého Martina na návsi je původně gotická stavba, ale dochovaná podoba pochází z barokních úprav, které proběhly v roce 1717. Naproti kostelu stojí socha svatého Jana Nepomuckého ze druhé čtvrtiny osmnáctého století. Je umístěna na soklu s volutami a reliéfem na přední straně.[11]
Galerie
Kostel svatého Martina
Náves
Bývalá škola
Socha svatého Jana Nepomuckého
Krucifix v úvalu pod vsí
Kostel svatého Martina při Svatomarkovském procesí
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Kozly – tvrz, s. 228.
- ↑ a b c d e f SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Vršovic, s. 434.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 57.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Kozly, s. 126.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kozly na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Kozly v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
.JPG)
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
.JPG)
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Kozly - krucifix v úvalu pod vsí při cestě do Chrámců
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Poloha obce Kozly v rámci okresu Louny a správního obvodu obce s rozšířenou působností Louny.
Autor: MAKY.OREL, Licence: CC BY-SA 3.0
obec Kozly, okres Louny (fotografováno ze severního směru)
_2.jpg)
Autor: MAKY.OREL, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: