Kozmice (tvrz)

Kozmice
Tvrziště
Tvrziště
Základní informace
Výstavba13. století
Zánik15. století
Poloha
Adresau domu čp. 24, Kozmice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°49′30,92″ s. š., 14°47′41,37″ v. d.
Kozmice
Kozmice
Další informace
Rejstříkové číslo památky33348/2-261 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kozmice (též Na Valech[1]) jsou zaniklá tvrz ve stejnojmenné vesnici severovýchodně od Benešova ve Středočeském kraji. V průběhu třináctého až patnáctého století byla vrchnostenským sídlem kozmických vladyků. Zanikla po připojení ke konopišťskému panství ve druhé polovině patnáctého století. Dochovalo se po ní tvrziště opevněné příkopem a chráněné jako kulturní památka.[1]

Historie

Kozmická tvrz byla založena snad už v třináctém století.[2] Vesnice s tvrzí patřila v polovině čtrnáctého století Jorošovi z Kozmic. Jeho syn Ješek se stal pyšelským farářem a na tvrzi sídlil Přisnak, který v letech 1358–1409 spoluvykonával podací právo ke kostelu svatého Havla v Teplýšovicích. Přisnak pravděpodobně neměl děti, ale v roce 1405 s manželkou Markétou získal povolení svůj statek odkázat. Zemřel nejpozději roku 1416 a Kozmice po něm vlastnil Václav, který v letech 1408–1413 zastával úřad místopísaře zemských desek. Ještě v době, kdy žil Přisnak, Václav věnoval jakýsi plat z Kozmic augustiniánskému klášteru v Praze. Václav získal po Přisnakovi veškerou jeho odúmrť a oženil se s Dorotou, která roku 1417 prodala svou ves Záhořany a o rok později také Teplýšovice a Mrchojedy.[3]

V polovině patnáctého století Kozmice patřily Petrovi z Kozmic, připomínaného roku 1454 jako potomek místních vladyků. Někdy v té době se vesnice stala součástí konopišťského panství a Zdeněk Konopišťský ze Šternberka roku 1454 dostal po zemřelém Janovi ze Žiřic všechnu odúmrť vázanou ke kozmické tvrzi s příslušenstvím.[3] Tvrz poté ještě v patnáctém století zanikla.[4]

Stavební podoba

Půdorys a příčný řez tvrzištěm od A. Martínka publikovaný roku 1911[5]

Po tvrzi se dochovalo tvrziště typu motte. Centrální pahorek byl obklopen osm metrů[4] hlubokým příkopem, který byl na východě zasypán při stavbě budovy bývalé školy. Na vnější straně příkopu jsou patrné fragmenty valu.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-27]. Identifikátor záznamu 144990 : Tvrziště Na Valech. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b Tvrziště Na Valech [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Konopišťsku, s. 56. 
  4. ↑ a b KAŠIČKA, František. Tvrze středních Čech. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1984. 80 s. S. 61. 
  5. ↑ PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek 2. Politický okres benešovský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1911. 300 s. Kapitola Kozmice, s. 141. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Kozmice (půdorys, A. Martínek 1911).png
Kozmice – půdorys a příčný řez tvrzištěm na od A. Martínka publikovaný roku 1911