Kráľovský Chlmec
Kráľovský Chlmec / Királyhelmec Kráľovský Chlmec | |
---|---|
Zřícenina hradu Csonkavár | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°25′53″ s. š., 21°58′22″ v. d. |
Nadmořská výška | 130 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Košický |
Okres | Trebišov |
Tradiční region | Zemplín |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 23,809 km² |
Počet obyvatel | 7 704 (2013[1]) |
Hustota zalidnění | 323,6 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Karol Pataky |
Vznik | 1214 |
Oficiální web | www |
msks-tlac | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Kráľovský Chlmec ul. Ľ.Kossutha 99 077 13 Kráľovský Chlmec |
Telefonní předvolba | 056 |
PSČ | 077 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | TV |
NUTS | 528447 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kráľovský Chlmec (maďarsky Királyhelmec) je město na východním Slovensku, v Košickém kraji, obýváno obyvateli převážně maďarské národnosti (77 % podle sčítání z roku 2001). Na území města je chráněné ptačí území Medzibodrožie.[2]
Poloha
Město se nachází ve Východoslovenské nížině, cca 12 km od Čierné nad Tisou (Slovensko) a cca 25 km od maďarského města Sátoraljaújhely.
Historie
První písemná zmínka o městě je z roku 1214. V 17. století město dočasně patřilo pod Sedmihradské knížectví. V tomto období dala Zuzana Lórantfiová, vdova po Juraji Rákócim I., postavit ve městě zámeček. Do Trianonské smlouvy bylo město součástí Uherska, poté bylo součástí Československa. V důsledku první vídeňské arbitráže bylo v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska. V letech 1945 až 1992 bylo město opět součástí Československa.
Pamětihodnosti
- Hrad Csonkavár, také uváděn jako „Hrad Kráľovský Chlmec, zřícenina“. Hrad byl postaven pravděpodobně v 15. století (uvádí se i začátek 16. století). Vlastníkem hradu byl premonstrátský klášter v Lelesu, později šlechtické rody jako Palociovi či pánové z Perina
- Zámeček (kaštel)
- Římskokatolický kostel sv. Ducha, jednolodní původně gotická stavba s polygonálním ukončením presbytáře a věží tvořící součást její hmoty, ze 14. století.
- Reformovaný kostel, jednolodní toleranční stavba s polygonálním závěrem a věží tvořící součást její hmoty, z roku 1787. V roce 1900 byl upravován v duchu neogotiky.
- Ortodoxní synagoga, eklektická stavba z roku 1850.
Rodáci
- Jenő Kemechey (1862–1905) – novinář
- Ilona Aczél (1884–1940) – herečka
- Ladislav Dobos (1930–2014) – spisovatel
- Szidi Tobias (* 1967) – zpěvačka
- Róbert Géresi (* 1967) – biskup Reformované církve
- Csongor Kassai (* 1972) – herec
- Viktor Kopasz (* 1973) – fotograf
- Kornélia Kolářová Takácsová (* 1979) – kunsthistorička
- Tünde Bartha (* 1976) – vedoucí Úřadu vlády ČR v druhé vládě Andreje Babiše
Partnerská města
- Ferencváros, Maďarsko
- Felsözsolca, Maďarsko
- Kisvárda, Maďarsko
- Kanjiža, Srbsko
- Rakovník, Česko
- Sfântu Gheorghe, Rumunsko
- Berehovo, Ukrajina
- Cigánd, Maďarsko
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kráľovský Chlmec na slovenské Wikipedii.
- ↑ Počet obyvateľov k 31. 12. 2013 - Obce [online]. Bratislava: Štatistický úrad SR [cit. 2015-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-10. (slovensky)
- ↑ 26/2008 Z. z. Vyhláška, ktorou sa vyhlasuje Chránené vtáčie územie Medzibodrožie | Aktuálne znenie. www.zakonypreludi.sk [online]. [cit. 2023-10-22]. Dostupné online. (slovensky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kráľovský Chlmec na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“