Králíček ohnivý
Králíček ohnivý | |
---|---|
Králíček ohnivý | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | králíčkovití (Regulidae) |
Rod | králíček (Regulus) |
Binomické jméno | |
Regulus ignicapilla (Temminck, 1820) | |
Rozšíření druhu králíček ohnivý hnízdiště celoroční výskyt zimoviště | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Králíček ohnivý (Regulus ignicapilla) je malý zpěvný pták z čeledi králíčkovitých, hned po králíčku obecném vůbec nejmenší evropský pták.
Popis
Nápadný, 9 cm velký zavalitý pták s rozpětím křídel mezi 13 - 16 cm a hmotností kolem 6 g. Má zelenavý hřbet, černobílá křídla, tmavý ocas, světlé břicho, poměrně dlouhé, oranžově zbarvené končetiny a světlou hlavu s nápadným bílým pruhem nad okem, černým temenem s nápadným podélným proužkem a štíhlým, šedě zbarveným zobákem. Samec má proužek na černém temeni oranžový, samice žlutý. Mladí jedinci černé temeno s proužkem zcela postrádají. Ve volné přírodě bývá velice často zaměňován s podobným králíčkem obecným (Regulus regulus), který nemá na rozdíl od králíčka ohnivého viditelný bílý proužek nad okem.
Rozšíření
Žije v horských a podhorských jehličnatých, především smrkových lesích v Evropě na západ od Bugu, Malé Asie a Maghrebu. Za tahu se často objevuje i ve smíšených a listnatých lesích. Celá evropská populace je poměrně rozsáhlá a čítá 6 700 000 – 13 000 000 jedinců.[2] Je částečně tažný, zimuje v severní Africe, jižní Francii a na Pyrenejském poloostrově. V České republice pravidelně hnízdí 50 - 100 000 párů a zimuje 3 - 6 000 jedinců.[3]
Chování
Vyskytuje se zpravidla jednotlivě a na rozdíl od králíčka obecného za tahu nevytváří malá hejna. Jen v zimě jej můžeme spatřit v hejnech sýkor. Velmi neklidně prolézá a prolétá v korunách stromů. Ozývá se nápadným „sísisisisi“ v jedné řadě.
Hnízdění
Ročně mívá dvě snůšky, první v květnu a druhou v červnu. Jedna snůška obsahuje 7 - 10 bílých, 13 × 10 mm velkých vajec s jemným hnědým skvrněním. Jejich inkubační doba trvá 13 - 15 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 14 - 15 dnech života.
Potrava
Živí se drobným hmyzem, jeho larvami a semeny jehličnatých dřevin.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Firecrest na anglické Wikipedii a Zniczek na polské Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2008-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-04.
- ↑ Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
Literatura
- Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu králíček ohnivý na Wikimedia Commons
- Jarmila Kačírková: Králíček ohnivý (Regulus ignicapilla) Hostýnské vrchy, ČR, 11.5.2019
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Mapa rozšírenia druhu králik ohnivohlavý Regulus ignicapilla podľa IUCN verzia 2021.3 (Zostavil: BirdLife International and Handbook of the Birds of the World (2016) 2016. ):
legenda: Hniezdiaci, výskyt v letnom období (#00FF00), Hniezdiaci, celoročný výskyt (#008000), Nehniezdiaci (#007FFF)
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Egg of Common Firecrest. Collection of Jacques Perrin de Brichambaut.