Králíček ohnivý
![]() | |
---|---|
Samec | |
![]() Samice | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | králíčkovití (Regulidae) |
Rod | králíček (Regulus) |
Binomické jméno | |
Regulus ignicapilla (Temminck, 1820) | |
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0 Rozšíření druhu králíček ohnivý hnízdiště celoroční výskyt zimoviště | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Králíček ohnivý (Regulus ignicapilla) je malý zpěvný pták z čeledi králíčkovitých, hned po králíčku obecném vůbec nejmenší evropský pták.
Popis

Nápadný, 9 cm velký zavalitý pták s rozpětím křídel mezi 13 - 16 cm a hmotností kolem 6 g. Má zelenavý hřbet, černobílá křídla, tmavý ocas, světlé břicho, poměrně dlouhé, oranžově zbarvené končetiny a světlou hlavu s nápadným bílým pruhem nad okem, černým temenem s nápadným podélným proužkem a štíhlým, šedě zbarveným zobákem. Samec má proužek na černém temeni oranžový, samice žlutý. Mladí jedinci černé temeno s proužkem zcela postrádají.
Ve volné přírodě bývá velice často zaměňován s podobným králíčkem obecným (Regulus regulus), který nemá na rozdíl od králíčka ohnivého viditelný bílý proužek nad okem.
Rozšíření
Žije v horských a podhorských jehličnatých, především smrkových lesích v Evropě na západ od Bugu, Malé Asie a Maghrebu. Za tahu se často objevuje i ve smíšených a listnatých lesích. Celá evropská populace je poměrně rozsáhlá a čítá 6 700 000 – 13 000 000 jedinců.[2] Je částečně tažný, zimuje v severní Africe, jižní Francii a na Pyrenejském poloostrově. V České republice pravidelně hnízdí 50 - 100 000 párů a zimuje 3 - 6 000 jedinců.[3]
Chování

Vyskytuje se zpravidla jednotlivě a na rozdíl od králíčka obecného za tahu nevytváří malá hejna. Jen v zimě jej můžeme spatřit v hejnech sýkor. Velmi neklidně prolézá a prolétá v korunách stromů. Ozývá se nápadným „sísisisisi“ v jedné řadě.
Hnízdění

Ročně mívá dvě snůšky, první v květnu a druhou v červnu. Jedna snůška obsahuje 7 - 10 bílých, 13 × 10 mm velkých vajec s jemným hnědým skvrněním. Jejich inkubační doba trvá 13 - 15 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 14 - 15 dnech života.
Potrava
Živí se drobným hmyzem, jeho larvami a semeny jehličnatých dřevin.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Firecrest na anglické Wikipedii a Zniczek na polské Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2008-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-04.
- ↑ Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
Literatura
- Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu králíček ohnivý na Wikimedia Commons
- Jarmila Kačírková: Králíček ohnivý (Regulus ignicapilla) Hostýnské vrchy, ČR, 11.5.2019
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Jan Čapek, Licence: CC BY-SA 4.0
Mladý jedinec králíčka ohnivého v horním úseku údolí Bílé Opavy v Jeseníkách
Autor: Christoph Moning, Licence: CC BY 4.0
Common Firecrest (Regulus ignicapilla)
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Mapa rozšírenia druhu králik ohnivohlavý Regulus ignicapilla podľa IUCN verzia 2021.3 (Zostavil: BirdLife International and Handbook of the Birds of the World (2016) 2016. ):
legenda: Hniezdiaci, výskyt v letnom období (#00FF00), Hniezdiaci, celoročný výskyt (#008000), Nehniezdiaci (#007FFF)
Autor: Alexis Lours, Licence: CC BY 4.0
Common firecrest (Regulus ignicapilla) in a bush doing an intimidation display. Picture taken in Franconville, France.
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Egg of Common Firecrest. Collection of Jacques Perrin de Brichambaut.