Králův Dvůr
Králův Dvůr | |
---|---|
Pohled na Králův Dvůr z jihovýchodu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Beroun |
Obec s rozšířenou působností | Beroun (správní obvod) |
Okres | Beroun |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°57′0″ s. š., 14°2′4″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 10 613 (2024)[1] |
Rozloha | 15,24 km²[2] |
Nadmořská výška | 240 m n. m. |
PSČ | 267 01 |
Počet domů | 2 239 (2021)[3] |
Počet částí obce | 7 |
Počet k. ú. | 5 |
Počet ZSJ | 19 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | náměstí Míru 139 267 01 Králův Dvůr u Berouna mesto@kraluv-dvur.cz |
Starosta | Petr Vychodil (ODS) |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Králův Dvůr | |
Další údaje | |
Kód obce | 533203 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město Králův Dvůr (německy Königshof) se nachází v okrese Beroun ve Středočeském kraji, v těsné blízkosti města Berouna, na řece Litavce. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel.
Historie
V polovině 13. století tu král Václav I. pravděpodobně vystavěl středověký dvůr.[4] První písemná zmínka o Počaplech pochází z roku 1302, o Králově Dvoře z roku 1394, kdy zde panská jednota zajala krále Václava IV.[4]
V roce 1850 při zrušení vrchnostenského a zavedení obecního zřízení byly obce Králův Dvůr, Popovice, Karlova Huť a Křižatky sloučeny do jedné politické obce Králův Dvůr.[4] 1. ledna 1980 byl Králův Dvůr připojen k městu Berounu, ale ke dni komunálních voleb 23. listopadu 1990 se opět od Berouna osamostatnil (a tím získal i své nové části Levín a Zahořany).[4][5]
V roce 1930 získal Králův Dvůr status městyse.[4] Roku 1950 získala obec vzniklá sloučením obcí Králův Dvůr a Počaply název Králův Dvůr, přitom byl název osady Křížatka změněn na Křížatky[6] (dnes Křižatky). 5. října 2004 byla obec povýšena na město.[7]
Od roku 1988 prochází středem obce dálnice D5, čímž obec ztratila přirozené centrum. Rozvojové projekty, jejichž realizace není jistá, počítají s vybudováním nového centra v prostoru mezi lokalitou Na Knížecí a sportovním stadionem.[4] Počátkem roku 2013 zde žilo již přes 7 tisíc obyvatel, v roce 2006 jich bylo 6201.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[8]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
- 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
- 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[9]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[11]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Beroun[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Beroun
Rok 1932
Ve městě Králův Dvůr (přísl. Karlova Huť, Křižatka, Popovice, 3597 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 3 sbory dobrovolných hasičů, závodní nemocnice, velkoobchod s benzinem, Králodvorská cementárna, 2 cihelny, kamenický závod, 3 mlýny, stavební družstvo, stavitel, velkostatek, železárna.
- Služby (výběr): 3 lékaři, autodílna, 4 autodopravci, Obecní bio, cukrárna, drogerie, 3 elektrotechnici, 2 hodináři, 8 hostinců, 4 hotely, inženýr, 4 kapelníci, kožišník, lakýrník, lékárna Agrex, obchod s obuví Baťa, radiopotřeby, realitní kancelář, vinárna, zahradnictví.
V obci Počaply (2000 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Králova Dvora, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] lékař, autodílna, autodoprava, bio Amerika, cihelna, cukrář, drogerie, obchod s dřívím, elektrárna, galanterie, 3 holiči, 5 hostinců, 2 kapelníci, 2 klempíři, knihař, konfekce, 2 konsumy, kovář, 4 krejčí, lakýrník, obchod s mlékem, modistka, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 3 pekaři, 3 obchody s lahvovým pivem, pohřební ústav, porodní asistentka, povoznictví, 4 řezníci, 18 obchodů se smíšeným zbožím, Městská spořitelna v Berouně, Spořitelní a záložní spolek pro Počaply, stavitel, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 3 trafiky, 3 truhláři, 2 obchody s vápnem, zámečník, 2 zedničtí mistři, železářství.
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 649 | 1 927 | 2 220 | 3 569 | 5 430 | 5 505 | 6 235 | 6 396 | 5 362 | 4 833 | 6 013 | 5 592 | 5 562 | 6 861 | 10 004 |
Počet domů | 188 | 205 | 220 | 324 | 428 | 509 | 724 | 889 | 940 | 937 | 922 | 1 002 | 1 004 | 1 366 | 2 239 |
Části obce
Město Králův Dvůr se skládá ze sedmi částí na pěti katastrálních územích:
- Karlova Huť (leží v k. ú. Králův Dvůr)
- Králův Dvůr (i název k. ú.)
- Křižatky (leží v k. ú. Popovice u Králova Dvora)
- Levín (k. ú. Levín u Berouna)
- Počaply (k. ú. Počaply)
- Popovice (k. ú. Popovice u Králova Dvora)
- Zahořany (k. ú. Zahořany u Berouna)
Pamětihodnosti
- Zámek Králův Dvůr
- přírodní památka Zahořanský stratotyp
Osobnosti
- Popelka Biliánová (1862–1941), spisovatelka
- Alexander Hess (1898–1981), vojenský pilot, velitel 310. československé stíhací perutě RAF
- Jan Preisler (1872–1918), malíř
Galerie
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0Zámek
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v části Počaply
- Bývalý hamr
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0Náměstí Míru
- Městský úřad
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem prochází dálnice D5 s exitem 22 (Beroun-západ). Město protíná silnice II/605 Praha – Beroun – Žebrák – Plzeň.
- Železnice – Město protíná železniční Trať 170 Praha – Plzeň – Cheb. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 3. koridoru, doprava z Prahy do Plzně byla zahájena roku 1862. Na území města leží zastávky Králův Dvůr a Králův Dvůr-Popovice.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Městská hromadná doprava v Králově Dvoře je zajištěna autobusovými linkami berounské MHD. Autobusové linky projíždějící městem vedly do těchto cílů: Beroun, Domažlice, Hostomice, Hořovice, Kladno, Klatovy, Plzeň, Praha, Tachov, Zbiroh, Zdice, Železná Ruda.
- Železniční doprava – Po trati 170 mezi Berounem a Zdicemi jezdilo v pracovních dnech 19 párů osobních vlaků, o víkendu 17 párů osobních vlaků. Kromě přímých vlaků na trati 170 jezdí přes Králův Dvůr i železniční linka Beroun – Protivín spojující celou trať 200 s Berounem.
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e f Základní údaje o městě Archivováno 17. 9. 2008 na Wayback Machine., web města Králův Dvůr, MÚ Králův Dvůr, 12. 12. 2005
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 222, 248, 257, 271, 415 a 598.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 46 předsedy Poslanecké sněmovny, o určení obce Králův Dvůr městem, Lubomír Zaorálek, 5. října 2004
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 627–628. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1060–1061. (česky a německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Králův Dvůr na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Dvůr v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Králův Dvůr v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
- Sedmička.cz – Beroun - regionální zpravodajství
- Berounský deník – regionální zpravodajství
- Pod Dědem – portál pro Berounsko a Hořovicko
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Králův Dvůr, okres Beroun. Náměstí Míru, od jihu.
Znak obce Králův Dvůr, okres Beroun, Česko.
- V červeném štítě nad stříbrnou kvádrovanou zdí s cimbuřím zlatá koruna.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Město Králův Dvůr a jeho okolí v Berounském okrese, SČ kraj
Autor: Horakvlado, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Horakvlado, Licence: CC BY-SA 4.0
Městský úřad, nám. Míru 192, Králův Dvůr, okr. Beroun.
Kresba králodvorských železáren z roku 1886 v inventární knize majetku Česká montánní společnost Králův Dvůr (neinvent.)
Poloha města Králův Dvůr v rámci okresu Beroun a správního obvodu obce s rozšířenou působností Beroun.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Horakvlado, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: