Králův Dvůr

Králův Dvůr
Pohled na Králův Dvůr z jihovýchodu
Pohled na Králův Dvůr z jihovýchodu
Znak města Králův DvůrVlajka města Králův Dvůr
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBeroun
Obec s rozšířenou působnostíBeroun
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel10 428 (2023)[1]
Rozloha15,24 km²[2]
Nadmořská výška240 m n. m.
PSČ267 01
Počet domů2 239 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.5
Počet ZSJ19
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Míru 139
267 01 Králův Dvůr u Berouna
mesto@kraluv-dvur.cz
StarostaPetr Vychodil (ODS)
Oficiální web: www.kraluv-dvur.cz
Králův Dvůr na mapě
Králův Dvůr
Další údaje
Kód obce533203
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Králův Dvůr (německy Königshof) se nachází v okrese Beroun ve Středočeském kraji, v těsné blízkosti města Berouna, na řece Litavce. Žije zde přibližně 10 tisíc[1] obyvatel.

Historie

V polovině 13. století tu král Václav I. pravděpodobně vystavěl středověký dvůr.[4] První písemná zmínka o Počaplech pochází z roku 1302, o Králově Dvoře z roku 1394, kdy zde panská jednota zajala krále Václava IV.[4]

V roce 1850 při zrušení vrchnostenského a zavedení obecního zřízení byly obce Králův Dvůr, Popovice, Karlova Huť a Křižatky sloučeny do jedné politické obce Králův Dvůr.[4] 1. ledna 1980 byl Králův Dvůr připojen k městu Berounu, ale ke dni komunálních voleb 23. listopadu 1990 se opět od Berouna osamostatnil (a tím získal i své nové části Levín a Zahořany).[4][5]

V roce 1930 získal Králův Dvůr status městyse.[4] Roku 1950 získala obec vzniklá sloučením obcí Králův Dvůr a Počaply název Králův Dvůr, přitom byl název osady Křížatka změněn na Křížatky[6] (dnes Křižatky). 5. října 2004 byla obec povýšena na město.[7]

Od roku 1988 prochází středem obce dálnice D5, čímž obec ztratila přirozené centrum. Rozvojové projekty, jejichž realizace není jistá, počítají s vybudováním nového centra v prostoru mezi lokalitou Na Knížecí a sportovním stadionem.[4] Počátkem roku 2013 zde žilo již přes 7 tisíc obyvatel, v roce 2006 jich bylo 6201.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[8]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[9]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932

Kresba Králodvorských železáren (Carl Emils Hütte) z roku 1886

Ve městě Králův Dvůr (přísl. Karlova Huť, Křižatka, Popovice, 3597 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 3 sbory dobrovolných hasičů, závodní nemocnice, velkoobchod s benzinem, Králodvorská cementárna, 2 cihelny, kamenický závod, 3 mlýny, stavební družstvo, stavitel, velkostatek, železárna.
  • Služby (výběr): 3 lékaři, autodílna, 4 autodopravci, Obecní bio, cukrárna, drogerie, 3 elektrotechnici, 2 hodináři, 8 hostinců, 4 hotely, inženýr, 4 kapelníci, kožišník, lakýrník, lékárna Agrex, obchod s obuví Baťa, radiopotřeby, realitní kancelář, vinárna, zahradnictví.

V obci Počaply (2000 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Králova Dvora, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] lékař, autodílna, autodoprava, bio Amerika, cihelna, cukrář, drogerie, obchod s dřívím, elektrárna, galanterie, 3 holiči, 5 hostinců, 2 kapelníci, 2 klempíři, knihař, konfekce, 2 konsumy, kovář, 4 krejčí, lakýrník, obchod s mlékem, modistka, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 3 pekaři, 3 obchody s lahvovým pivem, pohřební ústav, porodní asistentka, povoznictví, 4 řezníci, 18 obchodů se smíšeným zbožím, Městská spořitelna v Berouně, Spořitelní a záložní spolek pro Počaply, stavitel, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 3 trafiky, 3 truhláři, 2 obchody s vápnem, zámečník, 2 zedničtí mistři, železářství.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů města Králův Dvůr včetně místních částí
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel1 6491 9272 2203 5695 4305 5056 2356 3965 3624 8336 0135 5925 5626 86110 004
Počet domů1882052203244285097248899409379221 0021 0041 3662 239

Části obce

Město Králův Dvůr se skládá ze sedmi částí na pěti katastrálních územích:

Pamětihodnosti

Osobnosti

Galerie

Doprava

Související informace naleznete také v článku Městská autobusová doprava v Berouně.

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem prochází dálnice D5 s exitem 22 (Beroun-západ). Město protíná silnice II/605 Praha – Beroun – Žebrák – Plzeň.
  • Železnice – Město protíná železniční Trať 170 Praha – Plzeň – Cheb. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 3. koridoru, doprava z Prahy do Plzně byla zahájena roku 1862. Na území města leží zastávky Králův Dvůr a Králův Dvůr-Popovice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Městská hromadná doprava v Králově Dvoře je zajištěna autobusovými linkami berounské MHD. Autobusové linky projíždějící městem vedly do těchto cílů: Beroun, Domažlice, Hostomice, Hořovice, Kladno, Klatovy, Plzeň, Praha, Tachov, Zbiroh, Zdice, Železná Ruda.
  • Železniční doprava – Po trati 170 mezi Berounem a Zdicemi jezdilo v pracovních dnech 19 párů osobních vlaků, o víkendu 17 párů osobních vlaků. Kromě přímých vlaků na trati 170 jezdí přes Králův Dvůr i železniční linka Beroun – Protivín spojující celou trať 200 s Berounem.

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c d e f Základní údaje o městě Archivováno 17. 9. 2008 na Wayback Machine., web města Králův Dvůr, MÚ Králův Dvůr, 12. 12. 2005
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 222, 248, 257, 271, 415 a 598.
  6. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  7. Rozhodnutí č. 46 předsedy Poslanecké sněmovny, o určení obce Králův Dvůr městem, Lubomír Zaorálek, 5. října 2004
  8. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  9. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 627–628. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1060–1061. (česky a německy)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Králův Dvůr, náměstí Míru, od jihu.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Králův Dvůr, okres Beroun. Náměstí Míru, od jihu.
Znak obce Králův Dvůr - OŘ.JPG
Znak obce Králův Dvůr, okres Beroun, Česko.
V červeném štítě nad stříbrnou kvádrovanou zdí s cimbuřím zlatá koruna.
Králův Dvůr, pohled na město.JPG
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Město Králův Dvůr a jeho okolí v Berounském okrese, SČ kraj
Ansicht von der Carl Emils Hütte in Königshof 1886.jpg
Kresba králodvorských železáren z roku 1886 v inventární knize majetku Česká montánní společnost Králův Dvůr (neinvent.)
Kraluv Dvur BE CZ.png
Poloha města Králův Dvůr v rámci okresu Beroun a správního obvodu obce s rozšířenou působností Beroun.
Králův Dvůr, zámek, od západu.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: