Král Šumavy (film)

Král Šumavy
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ScénářRudolf Kalčík
František A. Dvořák
Karel Kachyňa
RežieKarel Kachyňa
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleRadovan Lukavský
Jiří Vala
Jiřina Švorcová
Jaroslav Marvan
Vladimír Menšík
HudbaMiloš Vacek
StřihJosef Illík
ZvukFrantišek Šindelář
ArchitektKarel Černý
Výroba a distribuce
Premiéra25. prosince 1959
Král Šumavy na FPČSFD
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Král Šumavy je český film natočený režisérem Karlem Kachyňou, premiéru měl 25. prosince 1959. Scénář napsali František A. Dvořák, Karel Kachyňa a Rudolf Kalčík. Film se odehrává v roce 1948, kdy Šumavu ještě nedělí plot, nazývaný též dráty – součást Evropu dělící železné opony. Film se natáčel na Kvildě.[1] Ve filmu je tak zachycen stav této osady tři roky po odsunu původního obyvatelstva, mimo jiné i místní hřbitov a kostel svatého Štěpána. Podle jednoho rozhovoru si Kachyňa vymínil, že vše bude tak, jak to sám na vojně zažil, nebo nebude film dělat vůbec – představou schvalovatelů byla idylická vesnice s muškáty v oknech.

Obsazení

Radovan LukavskýVáclav Kot
Jiří ValaKarel Zeman
Jiřina ŠvorcováMarie Rysová
Jaroslav Marvaninspicient finanční stráže Beran
Stanislav RemundaPavel Rys
Miloslav Holubpolesný Paleček
Jiří HolýGalapetr
Ilja Prachařokresní velitel SNB Burda

Děj

Děj se odehrává v roce 1948. Hlavními hrdiny příběhu jsou strážmistr SNB Karel Zeman (Jiří Vala) a vrchní strážmistr Václav Kot (Radovan Lukavský). Film – jak se v některých pramenech chybně uvádí – nepojednává o Pohraniční stráži, která vznikla teprve později – v roce 1951. Kot vede pohraniční útvar SNB, který má v daném úseku za úkol boj proti převaděčům a osobám, které překračují státní hranici (ideologicky ve filmu označovaným za agenty) nebo přes ni pašují zboží. Převaděče musí vést člověk, který se vyzná v místní přírodě a ví, jak překonat Šumavské slatě a neutonout v nich. Proto se mu říká Král Šumavy. Strážmistr Zeman se zamiluje do prodavačky Marie Rysové (Jiřina Švorcová), jejíž manžel Pavel Rys (Stanislav Remunda) před dvěma roky smrtelně zranil automobilem chlapce a utekl do Bavorska. Tam se připojuje ke skupině převaděčů. Při jednom překročení hranice se zaplete do přestřelky, při které je zabit příslušník SNB Cigánek (Rudolf Jelínek). Pavel Rys se rozhodne vrátit pro svoji ženu a převést ji do Bavorska. U slatě již ale čekají příslušníci SNB. V následujícím zmatku Marie Rysová utone a Pavel Rys je zastřelen. Král Šumavy unikne. Karel Zeman těžce nese smrt Marie Rysové a je odhodlán Krále dopadnout. Je odhalen jeden ze spolupracovníků převaděčů – místní podivín a vdovec Petr Kala (Jiří Holý) zvaný Galapetr. Chodí s květinami na hrob své ženy Kateřiny Kalové na místní hřbitov. Pak se zjistí, že ve skutečnosti obsluhoval na sousedním hrobě mrtvou schránku. Děj vrcholí zatčením Krále Šumavy. Nakonec se ukáže, že jím byl polesný Paleček (Miloslav Holub).

Historické pozadí

Hranice v době po únoru 1948 ještě nebyly uzavřené drátěným plotem. Běženci i agenti k přechodu hranice využívali služeb převaděčů – lidí, kteří se dobře vyznali v místním terénu. Převaděči byli často lidé z řad místních z obou stran hranice, příp. z řad odsunutých českých Němců. Jedním z nich byl např. Kilián Nowotny (ve filmu je postava tohoto jména zastřelena). Komunistický režim se snažil systematicky bránit útěkům vlastních občanů do západních zemí a od první poloviny 50. let budoval sofistikovaný systém zajištění neprostupnosti státní hranice sestávající od roku 1953 z elektrického zařízení ochrany hranice (EZOH), do kterého byl zaváděn elektrický proud o vysokém napětí, a v pozdějších letech už „jen“ z tzv. signální stěny a několikakilometrového střeženého pásma. K demonstraci zločinnosti převaděčů byly komunistickým režimem propagačně využity i kriminální případy, jako třeba sériového vraha a domnělého převaděče Huberta Pilčíka ze Sence u Plzně. Ten běžence pod záminkou převedení přes hranici zavraždil a okradl.[2]í.

Odkazy

Reference

  1. Místa natáčení filmu Král Šumavy, Filmová místa.cz
  2. Alena Jílková, Tomáš Jílek a kol. Železná opona - Československá státní hranice od Jáchymova po Bratislavu 1948-1989, nakladatelství Baset 2006.

Literatura

  • KOPAL Petr a kol.: Král Šumavy: komunistický thriller. Academia, Praha 2019. ISBN 978-80-200-2936-2

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“