Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou)

Králova Lhota
letecký snímek
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Opočno
Obec s rozšířenou působností	Dobruška (správní obvod)
Okres	Rychnov nad Kněžnou
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°17′40″ s. š., 15°59′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	256 (2023)[1]
Rozloha	5,25 km²[2]
Katastrální území	Králova Lhota u Českého Meziříčí
Nadmořská výška	265 m n. m.
PSČ	517 71
Počet domů	113 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Králova Lhota 30 517 71 České Meziříčí ou.kralovalhota@seznam.cz
Starostka	Jolana Vaníčková
Oficiální web: www.kralovalhota.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Králova Lhota
Další údaje
Kód obce	576409
Kód části obce	72613
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Králova Lhota (německy Königshufen) je obec, která se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Žije zde 256^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.

V obci žil Josef Macháček, vydavatel zemědělských adresářů českých zemí z let 1907–1914.

Exulanti

Dle Soupisu poddaných podle víry žilo v roce 1651 v Králově Lhotě 128 obyvatel a žádný z nich se ke katolické víře nepřihlásil.^[4] V berní rule z roku 1654 je uveden soupis majetku exulantů, archiválie jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Hradci Králové. V dobách protireformace, po opočenské rebelii v roce 1732, byli mnozí obyvatelé Královy Lhoty uvězněni. Místodržitelský patent, vydaný dne 29. ledna 1726, zpřísnil tresty pro usvědčené „kacíře“ a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. V Králově Lhotě působil i Antonín Koniáš. Proto během slezských válek emigrovaly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále.

Hromadnou emigraci nekatolíků z této oblasti zajistil Jan Liberda, zprostředkoval generál Christoph Wilhelm von Kalckstein, podporu přislíbil pruský král Fridrich II. Veliký. Ve stručnosti: V roce 1742 emigrovali z Královy Lhoty do Münsterbergu Martin a Jan Jirsák (Jersák, Girsak) zanechali v Králově Lhotě mnoho majetku, patřili k zakladatelům Friedrichova Tábora v pruském Slezsku, v roce 1802 spoluzakládati město Zelov, jejich jména jsou ve všech exulantských koloniích včetně Volyně.^[5] Někteří potomci tohoto košatého rodu jsou významnými představiteli evangelické reformované církve či baptistické duchovní tradice. V roce 1742 Královu Lhotu opustilo 41 osadníků s rodinami. Kouba Jan a Kouba Matěj byli spoluzakladateli exulantské obce Husinec v pruském Slezsku. Jiří Krejcárek, stolař z Královy Lhoty, u nějž byly nalezeny zakázané knihy, se v roce 1766 vzdal svého podílu půdy v Horních Poděbradech a usadil se v Münsterbergu. Václav Vilímek spoluzakládal již výše zmíněný Husinec (v roce 1732 byl vězněn za to, že se u něj konala náboženská shromáždění)^[6]

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Zikmunda
• Venkovská usedlost čp. 22

Významní rodáci

• Karel Hladík (1912 – 1967) – český sochař a profesor Akademie výtvarných umění v Praze.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Králova Lhota na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Lhota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Králova Lhota v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)