Královec (hrad)

Královský hrad
Základní informace
Slohgotická architektura
Výstavba1255
Poloha
AdresaKaliningrad, Königsberg, RuskoRusko Rusko
Souřadnice54°42′37,23″ s. š., 20°30′34,41″ v. d.
Další informace
Kód památky3900000127
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Královský hrad (německy Königsberger Schloss, rusky Кёнигсбергский замок) byl do roku 1945 symbolem Královce a sídelním místem a jednou z nejvýznamnějších památek tehdejšího Východního Pruska. Hrad byl vážně poničen při náletu v roce 1944 a ruiny byly odstřeleny v roce 1968. Dnes již v ruském Kaliningradu stojí na místě hradu tzv. Dům Sovětů.

Historie

V dobách Pruska se zde nacházel hrad Tuwangste (také: Twangste, Twangst, Twongst, Twoyngst). Název se odvozoval od pruského slova „wangus“, což je označení pro sekání dubového dřeva, které bylo symbolem boha Perkuna. Po připadnutí Sambie křižákům v roce 1255 byl hrad nazván Regiomontium (Královská Hora) na počest Přemysla Otakara II., který se účastnil zdejší křižácké výpravy. Prvně vznikla na místě hradu dřevěná pevnost a následně roku 1257 se začalo se stavbou samotného hradu. Hrad byl výrazně přestavěn ve 14. a 17. století. (mj. Joachimem Ludwigem Schultheissem z Unfriedu). Po začlenění Královských Prus do Polska byl hrad od roku 1457 sídlem velmistra křižáckého řádu.[zdroj?!] Ve druhé polovině zastával funkci hejtmana hradu Jan Blankenštejn z Vartenberka.[1] Po sekularizaci Pruska v roce 1525 na hradě sídlila pruská knížata. V roce 1701 se v zámeckém kostele odehrála korunovace krále Fridricha I., v roce 1861 krále Wilhelma I.

Před druhou světovou válkou bylo v části hradu umístěno muzeum s 240 000 exponáty z pruských sbírek. V průběhu druhé světové války zde byla přechovávána ukradená Jantarová komnata, která byla posléze odvezena neznámo kam. Hrad byl rozsáhle poškozen po britském bombardování Královce v srpnu 1944, zachovaly se jen silné obvodové zdi. Další škody napáchala Rudá armáda, pobývající v místě v květnu roku 1945. Dle závěrů postupimské konference připadl Královec po válce SSSR a v roce 1946 byl přejmenován na Kaliningrad podle komunistického politika Michaila Kalinina. Ruiny rychle chátraly, až hrozilo zřízení hlavní hradní věže, a tak v roce 1953 muselo dojít k jejímu řízenému odstřelu. Pozůstatky hradu byly nakonec na osobní příkaz L. I. Brežněva coby symbol pruského militarismu, i přes četné protesty studentů a intelektuálů, v roce 1968 vyhozeny do povětří. Na jeho místě byl postaven Dům Sovětů. Rekonstrukce celého hradu by byla příliš nákladná, takže se s ní do budoucna nepočítá. V roce 2001 financoval německý týdeník Der Spiegel vykopávky v bývalých sklepeních hradu s nadějí, že objeví exponáty z bývalého hradního muzea a snad i části Jantarové komnaty. Byly nalezeny tisíce předmětů a v roce 2005 dokonce archeologové odkryli stříbrnou rakev s medailemi a dalšími různými cennostmi. Po dokončení archeologických prací se plánuje z odkrytého sklepení vytvořit muzeum pod širým nebem.

Galerie

  • Exteriér
  • Letecký pohled na hrad 1925

    Letecký pohled na hrad 1925

  • Nádvoří hradu 1900

    Nádvoří hradu 1900

  • Východní část hradu 1910

    Východní část hradu 1910

  • Staré město a jižní část hradu 1907

    Staré město a jižní část hradu 1907

  • Jižní křídlo s hradní terasou 1908

    Jižní křídlo s hradní terasou 1908

  • Severovýchodní část hradu okolo 1920

    Severovýchodní část hradu okolo 1920

  • Severovýchodní část hradu

    Severovýchodní část hradu

  • Severozápadní část hradu 1910

    Severozápadní část hradu 1910

  • Severní křídlo hradu

    Severní křídlo hradu

  • Dům sovětů stojící na místě bývalého hradu

    Dům sovětů stojící na místě bývalého hradu

  • Interiér
  • Pokoj Řádových maršálů

    Pokoj Řádových maršálů

  • Výstavní prostory muzea

    Výstavní prostory muzea

  • Hradní vinárna

    Hradní vinárna

  • Hradní archiv

    Hradní archiv

Reference

  1. ↑ RUBEŠ, Marek; NOVOTNÝ, Josef; JENÍČEK, Martin; PTÁČEK, Jan. Hrad Blansko. Příprava vydání Marek Rubeš. 1. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2020. 52 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 51). ISBN 978-80-87170-75-5. S. 16. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
StadtUndSchloss.jpg
Autor:

Herausgeber: Landsmannschaft Ostpreußen e.V. Parkallee 84/86 20144 Hamburg HRA VR4551 Ust-ID-Nr.: DE118718969

Bundesgeschäftsführer: Dr. Sebastian Husen, Licence: CC BY-SA 3.0
Das Königsberger Schloss vom Süden gesehen
Staatsarchiv.jpg
Staatsarchiv im Schloss [Königsberg]
Südflügel Königsberger Schloss.JPG
Südflügel des Königsberger Schlosses mit der neuen Terrassenanlage vor der Baumbepflanzung; am Ende der Unfriedtbau
Königsberg (Luftaufnahme).JPG
Luftaufnahme von Königsberg
Koenigsberger Schloß Nord Ost 2.jpg
Königsberger Schloß vom Münzplatz
Königsberg Castle.jpg
Königsberg Castle and Monument for the german Emperor William I. in Königsberg (Preußen) (nowadays Kaliningrad, Russia)
Königsberg Castle courtyard.jpg
Königsberg Castle courtyard and church of the castle and the criminal tribunal, Kaliningrad, Russia
Westflügel Königsberger Schloss.JPG
Blick von der Post auf den Westflügel mit dem nordwestlichen Rundturm (noch ohne das Herzog Albrecht-Denkmal) des Königsberger Schlosses. Links der Nordflügel mit dem Liedelauturm.
OLG Königsberg.JPG
Fotogtafie des Oberlandesgerichts im Königsberger Schloss, ganz links das "Blutgericht"
Mar1.jpg
Königsberg Castle - arches and ribbed vaulting. Destroyed in 20th century: existed in Germany, site now in Russia.
Blutgericht001.jpg
Die Große Halle des Blutgerichtes in Königsberg mit den fünf Prunkfässern.
Haberturm, OLG (Königsberger Schloss).JPG
Nordflügel des Königsberger Schlosses, vom Münzplatz gesehen. Haberturm und Oberlandesgericht