Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně

Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně byla založena původně jako kolegiátní kapitula čili sbor kanovníků dne 7. března 1296 olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce. Od 25. listopadu 1331 bylo do názvu kapituly doplněno slovo „královská“ a po vzniku brněnského biskupství povýšil papež Pius VI. kapitulu na stoliční (tj. katedrální). Heraldickým znakem kapituly je středověku až dosud zkřížený klíč a meč čili atributy apoštolů sv. Petra a sv. Pavla.

Kolegiátní kapitula kanovníků měla od svého založení v čele probošta (praepositus), jehož měla právo prezentovat biskupovi ke jmenování abatyše kláštera cisterciaček v Předklášteří u Tišnova. Od roku 1331 byli kapitulní preláti dva, probošt a děkan. Roku 1609 byli probošti papežem Pavlem V. obdařeni právem pontifikálií čili používání biskupských insignií.

Situace se změnila roku 1777, kdy bylo založeno brněnské biskupství a kapitula přeměněna na katedrální. Prvním prelátem kapituly se stal děkan, od roku 1843 infulovaný, druhý prelát měl titul arcijáhna.

Od roku 2023 je nejvyšším představitelem kapituly opět probošt a dalším hodnostářem děkan.^[1]

Kromě proboštů a děkanů to jsou například:

• Mikuláš z Telnice (kanovník kolem 1328^[2]
• Jan Mikulášův z Litomyšle (kanovník od 18. března 1346^[3]
• Petr řečený Wolkenstein (kanovník 1349 až 1371)
• Mikuláš z Kroměříže, iluminátor (kanovník kolem 1355)
• Jan z Opavy, iluminátor (kanovník kolem 1368)
• Archléb/Hartléb z Bukoviny (kanovník kolem 1377)
• Zoffler (kanovník kolem 1394)
• Pavel Václavův z Prahy (kanovník od roku 1432)
• Ondřej z Jemnice (kanovník kolem 1448)
• Ondřej z Radostice
• Ondřej z Modřic
• Isidor z Hostimě (kanovník kolem 1500)
• Lukáš Schmid (kanovník kolem 1506)
• Jan ze Zvole (kanovník kolem 1506 až 1513)
• Jan Rozenplut ze Švarcenbachu (kanovník od roku 1586)
• Petr Vlček, svobodný pán z Hlačína a Dobré Zemice (kanovník 1588 až 1590+)
• Ekard ze Schwoben (kanovník kolem 1598)
• Albert Kozubius (kanovník kolem 1599)
• Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat (kanovník kolem 1601)
• Julius Caesar Macellus (kanovník od 1601, později děkan)
• Jan Ctibor Kotva z Freifelsu (kanovník od 6. května 1617 – 29. září 1637)
• Jan Ondřej de Mediis (kanovník kolem 1629)
• Krištof (kanovník kolem 1637)
• Adam ze Sternfelsu (kanovník do 1652)
• Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat (kanovník asi od 1663)
• Ondřej Dirre (kanovník od 1652)
• Ullersdorf (kanovník kolem 1715)
• Josef Ignác Butz z Rolsbergu (kanovník kolem 1746)
• Karel Rudolf šlechtic Wippler (kanovník + 1758)
• Karel Tauber von Taubenfurth (kanovník 1776 až 1814)
• Václav Bambula, rytíř Bamburg (kanovník 1790–1799)
• Josef Karel Pahnost (4. února 1735 – 7. července 1808, čestný kanovník)
• Pavel Ferdinand Niering (kanovník 1801 až 1825, pak děkan)
• František Astl, rytíř z Astheimu (kanovník asi od 1816)
• Josef Leopold Scheth z Bohuslavě (kanovník kolem 1819)
• Alois Adelsthurn (kanovník kolem 1820)
• Ferdinand rytíř z Hochheimu (kanovník kolem 1825)
• Václav Tálský (kanovník kolem 1830 až 1838)
• Josef Pernica (kanovník + 1844)
• Ferdinand Panschab (kanovník 1846 až 1853)
• Josef rytíř Höchsmann (kanovník kolem 1850)
• Karel Nöttig (kanovník kolem 1856)
• Filip Dworzaczek (čestný kanovník + 1859)
• František Sušil (čestný kanovník 1867)
• Jan Klippl (kanovník od 1878)
• Jan Křtitel Raus (kanovníkem kolem 1879 až 1894)
• Jan Cžeppl (do 1877, čestný kanovník)
• Ignác Knorr (kanovník kolem 1880, později děkan)
• Jan Křtitel Vojtěch (kanovník kolem 1888)
• Matěj Procházka (kanovník kolem 1890)
• ThDr. Josef Pospíšil (kanovník kolem 1896–1903)
• Adolf Tenora (kanovník kolem 1920 až 1930, později děkan)
• ThDr. Josef Kupka (kanovník od 1884, od roku 1924 světící a pak sídelní biskup brněnský)
• ThDr. Jan Tenora (čestný kanovník kolem 1926)
• Cyril Riedl (čestný kanovník 1926)
• Josef Kratochvíl (kanovník před 1930)
• Metod Marvan (kanovník kolem 1930)
• Ladislav Zavadil (kanovník kolem 1930)
• Josef Kalabus (kanovník kolem 1930)
• Josef Neubauer (kanovník kolem 1930)
• František Jemelka (kanovník kolem 1930 až 1939)
• dr. Josef Toman (narozen v roce 1880, kanovníkem od roku 1950)
• Josef Kristek (narozen v roce 1904)
• ThDr. Petr Franta (narozen 24. října 1909, kanovníkem od roku 1951)
• ThDr. Alois Michálek (narozen 14. února 1908 – zemřel 21. března 1989)
• ThDr. PhDr. František Falkenauer (1911 – 1968)
• Viktor Jordán (zemřel 17. prosince 1986, kanovníkem nejméně od roku 1966
• ThDr. Josef Pacal (10. října 1924 – 15. ledna 2011, II. kanovníkem od listopadu 1994, I. kanovníkem od roku 2002)
• Bohuslav Cemper (21. ledna 1925 – 13. listopadu 2006, kanovníkem od 27. listopadu 1994)
• Mgr. Jan Kabeláč (1937–2015, kanovníkem od roku 1994)

... a řada dalších

• probošt: Mons. ThLic. Václav Slouk – farář ve farnosti Brno-Komárov (kanovníkem od roku 2002, proboštem od roku 2023)
• děkan: ThLic. Petr Šikula – farář ve farnosti Brno-Líšeň (kanovníkem od roku 2011)
• ekonom: R. D. ICLic. Mgr. Jaroslav Čupr – farář ve farnosti Blansko (kanovníkem od roku 2019)

• Mons. Mgr. Jiří Mikulášek (kanovníkem od roku 1990 )
• Mons. Mgr. Karel Orlita, JU.D. – soudní vikář Diecézního církevního soudu Brno (kanovníkem od roku 2011)
• R.D. Mgr. Roman Kubín – od 1.9.2022 jmenován ředitelem Sekce pro mládež ČBK (kanovníkem od roku 2015)
• R. D. Mgr. Marcel Javora – farář ve farnosti Brno-Komín (kanovníkem od roku 2023)
• Mons. František Koutný – farář ve farnosti Troubsko, děkan rosický (kanovníkem od roku 2023)
• R. D. ICLic. Mgr. Jan Nekuda – farář ve farnosti Bořitov, administrátor excurrendo ve farnostech Černá Hora a Dlouhá Lhota, soudce Diecézního církevního soudu (kanovníkem od roku 2023)

• Jan Libor – Procházka Rudolf – Samek Bohumil, Sedm set let brněnské kapituly, Brno, Biskupství brněnské – Kapitula u sv. Petra a Pavla – Město Brno 1996. ISBN 80-902253-1-4.

• Seznam proboštů a děkanů brněnské kapituly

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně na Wikimedia Commons
• Kapituly v brněnské diecézi
• KUČEROVÁ, Tereza. Preláti a kanovníci kolegiátní kapituly u sv. Petra v Brně. Brno, 2020. 168 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr Elbel. Dostupné online.