Královská vila (Karlovy Vary)

Královská vila /původně Königsvilla, později Orava/
stav v prosinci 2020
Účel stavby
původně soukromá vila, lázeňský hotel v současnosti lázeňské sanatorium
Základní informace
Sloh	novorenesance[1]
Architekt	Alfred Kirpal[1]
Výstavba	1872–1873[1]
Stavitel	Damian A. Klemm[1]
Stavebník	Theresia Fasolt[1]
Další majitelé	1888–1896 Theresia Fasolt[1] 1905 Fritz Teller(?), Theresia Fasolt[1] 1922 Fritz a Isabella Teller[1] 1930–1939 Isabella Teller[1] 1939 Isabella Teller, Maria Rose Rougon a Maria Theresia Fasolt[1]
Současný majitel	Bristol Group s. r. o.[2][3]
Poloha
Adresa	Karlovy Vary, Westend, Česko Česko
Ulice	Zámecký vrch 766/30
Souřadnice	50°13′31,82″ s. š., 12°52′47,07″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Královská vila, Karlovy Vary Královská vila, Karlovy Vary, Česko
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Královská vila, původním názvem Königsvilla, později lázeňský dům Orava, se nachází v prestižní vilové čtvrti Westend v Karlových Varech v ulici Zámecký vrch 766/30. Byla postavena v novorenesančním stylu v letech 1872–1873.

V roce 1872 bylo zahájeno rozparcelování území severně od Schlossbergstrasse (dnes Zámecký vrch), kde stávaly hospodářské objekty a stodoly patřící zámožnějším měšťanům, převážně stavitelům Damianu A. Klemmovi a Josefu Koretzovi. Od roku 1872 zde vznikaly noblesní vily, z nichž první byla Königsvilla majitelky Theresie Fasoltové. Byla postavena podle projektu architekta Alfreda Kirpala v letech 1872–1873 firmou stavitele Damiana A. Klemma. Později Theresia Fasoltová přikoupila ještě další pozemky a dala postavil sousední vilu Theresa.^[1][4]

V letech 1888–1896 patřila vila Theresii Fasoltové. V roce 1905 figuruje v adresáři u hotelu Königsvilla jméno Fritz Teller, majitelkou je stále Theresia Fasoltová. Podle Kur-Almanachu z roku 1922 patřila vila Fritzi Tellerovi a jeho manželce Isabelle. V letech 1930–1939 je podle adresáře majitelkou Isabella Tellerová, v roce 1939 pak Isabella Tellerová, Maria Rose Rougonová a Maria Theresia Fasoltová.^[1]

Po druhé světové válce byla vila znárodněna a jejím národním správcem se stal Bohumil Baják. Zároveň došlo k přejmenování na lázeňský dům Orava.^[1]

V současnosti je s názvem Královská vila součástí lázeňského komplexu Bristol Group. V katastru nemovitostí je zapsána (únor 2021) jako stavba občanského vybavení v majetku společnosti Bristol Group s. r. o.^[2][3]

Novorenesanční vila stojí na území městské památkové zóny ve čtvrti Westend v ulici Zámecký vrch 766/30. Jedná se o pětipodlažní objekt s bosovaným přízemím a nárožími, s okny zasazenými do klasických edikul.^[5] Čistá forma toskánského paláce byla poškozena nástavbou nepatřičné mansardové střechy.^[1]

Technickým pokrokem svého času býval v roce 1897 instalovaný hydraulický osobní výtah firmy W. Philippy z Wiesbadenu.^[4]

V Královské vile byl v červnu 1883 i v následujícím roce inkognito ubytován nizozemský král Vilém III. Nizozemský se svojí druhou manželkou královnou Emmou a dcerou princeznou Vilemínou, pozdější nizozemskou královnou Vilemínou III. Ta přijela do Karlových Varů ještě několikrát a vždy byla ubytována v Královské vile.^[1][5]

• ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Počátky vilové čtvrti nad Zámeckým vrchem, s. 23–25. 
• HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Vilové čtvrti – Westend – Královská vila, s. 135–136. 
• ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Královská vila, s. 272. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Královská vila na Wikimedia Commons