Královské usínání
| Královské usínání | |
|---|---|
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 76 minut |
| Žánry | filmové drama historický film |
| Scénář | Vladimír Körner |
| Režie | Marie Poledňáková |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Tomáš Töpfer Josef Vinklář Jana Dítětová Libuše Šafránková Ladislav Boháč … více na Wikidatech |
| Hudba | Jan Klusák |
| Kamera | Alois Nožička |
| Kostýmy | Jarmila Konečná |
| Střih | Marie Pačajová Karel Kohout |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1. března 1975 |
| TV stanice | II. program |
| Distribuce | Československá televize Česká televize |
| Královské usínání na ČSFD, Kinoboxu, FDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Královské usínání je televizní historické drama, natočené režisérkou Máriou Poledňákovou v roce 1974. Scénář k filmu napsal Vladimír Körner.
Obsah
Film popisuje nesnadný vztah mladého Přemysla Otakara II. (Tomáš Töpfer) k jeho otci Václavovi (Josef Vinklář). Přemysl se v rámci dynastické politiky žení s postarší Markétou Babenberskou (Jana Dítětová), ale přednost dává jedné z dvorních dam (Libuše Šafránková). Připojí se také ke šlechtické rebelii proti svému otci.
Obsazení
| Tomáš Töpfer | Přemysl Otakar II. |
| Josef Vinklář | Václav I. |
| Jana Dítětová | Markéta Rakouská |
| Libuše Šafránková | Friderika |
| Ladislav Boháč | biskup Mikoláš |
| Josef Větrovec | Ctibor |
| Josef Bláha | Boreš |
| Jiří Chmelař | Jakub |
| Oldřich Vízner | Vladislav |
| Václav Lohniský | Ulrich |
| Josef Bárta | kněz |
| Miriam Hynková | služka |
| Božena Franková | služka |
| Karel Höger | vypravěč (pouze hlas) |
Tvůrci a štáb
| Režie | Marie Poledňáková |
| Scénář | Vladimír Körner |
| Dramaturgie | Jana Dudková |
| Hlavní kameraman | Alois Nožička |
| Vedoucí výroby | Jiří Kříž |
| Hudba | Jan Klusák |
| Hudební spolupráce | Milan Šolc |
| Výtvarník scény | Miloš Ditrich |
| Výtvarník kostýmů | Jarmila Konečná |
| Masky | Jitka Pazderová, Josef Borovička |
| Střih | Marie Pačajová, Karel Kohout |
| Zvuk | Jiří Zelenka |
| Pomocná režie | Božena Riesnerová |
| Kameramani | Petr Polák, Miloš Horák, Vladimír Řezníček |
| Fotograf | Vlasta Gronská |
Odkazy
Literatura
- Články v periodikách
- PLESKOTOVÁ, Eva. Královské usínání. Květy. Praha: Rudé právo, 25. duben 1974, roč. 24, čís. 17, s. 46–47. ISSN 0023-5849.
- BECHTOLDOVÁ, Alena. Královské usínání. Týdeník Československá televize. Praha: Rudé právo, 3. březen 1975, roč. 10, čís. 10, s. 4–5. ISSN 0323-1127.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“