Královský palác v Neapoli
Královský palác v Neapoli | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | renesanční architektura |
Architekt | Domenico Fontana |
Poloha | |
Adresa | Neapol, Itálie |
Ulice | piazza del Plebiscito |
Souřadnice | 40°50′10,09″ s. š., 14°14′57,42″ v. d. |
Další informace | |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Královský palác v Neapoli (italsky Palazzo Reale di Napoli) je palác v italském městě Neapol. Jde o jednu ze čtyřech královských rezidencí (vedle Caserty, Capodimonte a Portici) dynastie Bourbonů, kteří vládli v 18. a 19. století Neapolskému a Sicilskému království (později přeměněno v jedno Království obojí Sicílie).
Historie
Palác byl postaven na místě dřívější rezidence španělských králů, která byla vybudována pro Filipa III. Španělského (v Neapoli jako Filip II.), který však Neapol nikdy nenavštívil. Palác postavil v letech 1600-1602 [1] architekt Domenico Fontana. Královská rodina však většinu času trávila v blízké Casertě, jelikož Neapol byla v té době již městem velmi rušným a jako přístav byla také snadným cílem pro nepřátelské námořní útoky.
Palác ze 17. století, jak jej můžeme vidět dnes, je výsledkem mnoha přestaveb a změn. V polovině 18. století byl za přestavby paláce zodpovědný Luigi Vanvitelli, a později, v roce 1838 Gaetano Genovese (po požáru paláce). Po druhé světové válce proběhly další opravy, neboť palác byl v roce 1943 poškozen bombami Spojenců i okupačních vojsk. Místnosti pro královskou rodinu musely být rekonstruovány a znovu zařízeny [2].V roce 1950 byl palác opraven.
Vzhled
Vstup do paláce je na jeho západní straně z přilehlého náměstí Piazza del Plebiscito. Tato západní fasáda je vyzdobena řadou soch králů, kteří vládli Neapoli od 12. století: Roger II. Sicilský, Fridrich II. Štaufský, Karel I. z Anjou, Alfonso V. Aragonský, Karel V. Habsburský, Karel III. Španělský, Joachim Murat a Viktor Emanuel II. (první král sjednocené Itálie).
Současný stav
Dnes je v paláci umístěno muzeum, několik městských úřadu, a Národní knihovna (Biblioteca Nazionale). Mezi vzácné tiskopisy této knihovny patří mj. kopie Dantovy Božské komedie z roku 1485, která je zdobená rytinami Sandra Botticelliho [2]. Součástí paláce je dvorní divadlo Teatrino di corte. S palácem je rovněž spojeno Teatro San Carlo (nejstarší dodnes hrající operní divadlo z roku 1737).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pałac Królewski w Neapolu na polské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Královský palác v Neapoli na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: Radomil, Licence: CC-BY-SA-3.0
Il Palazzo Reale a Napoli, lato via Acton.