Království Mutapa
| Mutapa Mwene we Mutapa
| |||||||||
geografie
| |||||||||
Zvongombe | |||||||||
rozloha: | 700 000 km² (v 16. století) | ||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
národnostní složení: | Kalangové | ||||||||
šona, kalanga | |||||||||
kult Mwari | |||||||||
| státní útvar | |||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Království Mutapa, též Mwenemutara, portugalsky Monomotapa, v jazyce šona Mwene we Mutapa, byl státní útvar v jižní Africe, který existoval v letech 1430–1760. Rozkládal se na území dnešní Jihoafrické republiky, Zimbabwe, Mosambiku, Svazijska, Lesotha a Zambie. Klíčovým etnikem byli Kalangové.
Dějiny
Legendárním zakladatelem státu a prvním "mwene" (králem)[1] byl Nyatsimba Mutota. Jím založená dynastie měla nejspíše kořeny v království Velké Zimbabwe, Mutota byl patrně členem její královské dynastie.[2] Mutota z Velkého Zimbabwe odešel podle jedné verze, aby hledal nové zdroje soli, podle jiné verze, aby unikl hladomoru. Jeho nové království Mutapa bylo ustaveno kolem roku 1430.[3] Druhým vládcem byl Mwenemutapa Matope. Ten dosáhl mimořádné územní expanze. Postupoval spíše takticky než silově, nabídl místo ve Velké radě říše každému kmeni, který se podvolil dobrovolně a vzdal se boje. Bohatství království pramenilo zejména z mědi a slonoviny. Maximální územní expanze říše dosáhla v roce 1480.
To byla zároveň doba, kdy do oblasti vstoupili Portugalci. Do přímého styku s královstvím se dostali v 60. letech 16. století. Zaznamenali mnoho informací o této říši i její předchůdkyni, Velkém Zimbabwe. Portugalci též prodali Mutapě některé zbraně. V roce 1561 pronikli do Mutapy jezuitští misionáři a obrátili královskou rodinu na křesťanství.[4] To se nelíbilo muslimským obchodníkům v hlavním městě Zvongombe, kteří krále proti jezuitům poštvali a ten je nechal zabít. To byla pro Portugalce vítaná záminka k invazi, jejímž hlavním cílem bylo zmocnit se zlatých dolů a obchodních cest, jimiž se dopravovala slonovina. Portugalské vojenské výpravě velel Francisco Barreto, ale nebyla zcela úspěšná, což frustrované Portugalce přivedlo k masakrům svahilských obchodníků. Králům Mutapy se podařilo dokonce uvalit značné daně na portugalský dovoz do oblasti.
Nakonec však říši oslabily vnitřní spory mocenských frakcí, které si Portugalce najímaly při vzájemných střetech. Portugalci v oblasti takto neustále posilovali. Roku 1629 se mutapský král pokusil Portugalce porazit ve vojenském střetnutí a vyhnat je. Neuspěl, což vedlo de facto k pádu nezávislé mutapské moci. Portugalci poté dosadili na trůn svého loutkového panovníka, Mavury Mhande Felipeho. Ten podepsal Portugalcům závazek vazalství a odevzdal jim zlaté doly. Zároveň docházelo k postupnému osidlování území portugalskými osadníky (tzv. prazeiros). Mnozí přitom přicházeli s nadějí, že právě v Mutapě jsou legendární zlaté doly krále Šalamouna.[5]
Oslabený stát se navíc v 17. století dostal pod tlak stále rostoucího souseda, království dynastie Rozvi.[6] Roku 1695 již byla říše Rozvi klíčovým státem v oblasti a ovládla zlaté doly. Jakousi míru nezávislosti na Rozvi, která se realizovala alespoň kontrolou hlavního města, si Mutapa udržovala do roku 1712. Tehdy Mutapané nabídli králi Rozvi trůn v naději, že vyžene Portugalce, přičemž původní dynastie odešla do exilu v Chidamě v Mosambiku. Království Rozvi Portugalce skutečně vytlačilo, avšak brzy ztratilo o Mutapu zájem, neboť se snažilo upevnit své postavení na jihu. Mutapa tak roku 1720 znovu získala nezávislost, avšak již dávno nešlo o mocnou říši, v této době již ztratila prakticky celou zimbabwskou plošinu.
Roku 1740 nastoupil na trůn Dehwe Mapunzagutu, který uzavřel strategické spojenectví s Portugalci a pozval do země portugalskou posádku. To zemi zajistilo poslední éru relativní nezávislosti. Po jeho smrti v roce 1759 však propukly boje o následnictví, které vyústily v dosud největší občanskou válku. Z ní se Mutapa již nikdy nevzpamatovala a byla rozchvácena mocnostmi v oblasti, říší Rozvi a Portugalci. Poslední ozvěnou dávné moci Mutapy byla exilová dynastie v Chidamě. Ta se označovala za krále (užívala tituly mambo a chidima) až do roku 1917, kdy její poslední představitel, Mambo Chioko, padl v boji s Portugalci.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Mutapa na anglické Wikipedii.
- ↑ Mwene Matapa | historical dynastic title, southern Africa. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2017-05-15]. (anglicky)
- ↑ Kingdom of Mutapa. Great Discoveries in Archaeology. 2013-04-24. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-20. (anglicky) Archivováno 20. 5. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ The Rise and Fall of Mutapa. MUTAPA EMPIRE [online]. [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.
- ↑ KENDAL, James Joseph. Monomotapa. Catholic Encyclopedia (1913). vyd. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Elkiss, T.H. (1981). The Quest for an African Eldorado: Sofala, Southern Zambezia, and the Portuguese, 1500–1865. Crossroads Press. p. 16.
- ↑ ALPERS, Edward. Dynasties of the Mutapa-Rozwi Complex. The Journal of African History. Roč. 1970, čís. 11/2, s. 203–220. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-17. Archivováno 17. 11. 2017 na Wayback Machine.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Království Mutapa na Wikimedia Commons
Literatura
- Oliver, Roland & Anthony Atmore (1975). Medieval Africa 1250–1800. Cambridge: Cambridge University Press. p. 738. ISBN 0-521-20413-5.
- Stewart, John (1989). African States and Rulers. Jefferson: McFarland & Company, Inc. p. 395. ISBN 0-89950-390-X.
Autoritní data  |
|
|---|
Média použitá na této stránce
No official flag.
.svg)
Flag Portugal (1750)
_-_Geographicus_-_AfricaEast-bonne-1770.jpg)
A beautiful example of Rigobert Bonne's c. 1770 decorative map of southeastern Africa and Madagasgar. Roughly covers the territory current incorporated into Mozambique and Madagascar. Also includes inset map of the Isle Bourbon and Isle de France or Mauritius. This region of Africa held a particular fascination for Europeans since the Portuguese first encountered it in the 16th century. At the time, this area was a vast empire called Mutapa or Monomotapa that maintained an active trading network with faraway partners in India and Asia. As the Portuguese presence in the area increased in the 17th century, the Europeans began to note that Monomatapa was particularly rich in gold. They were also impressed with the numerous well crafted stone structures, including the mysterious nearby ruins of Great Zimbabwe. This combination led many Europeans to believe that King Solomon's mines must be hidden in this region. Sure enough our map shows the Mts. Fuca riches en Or in the western parts of Monomotapa. Monomotapa did in fact have rich gold mines in the 16th and 17th centuries, but most have these had been exhausted by the 1700s. A decorative title cartouche appears in the upper right hand quadrant. Drawn by R. Bonne in 1770 for issue as plate no. C. 30 in Jean Lattre's 1776 issue of the Atlas Moderne .
Autor: Jpb1301, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms granted in 1569 to 'The Emperor Monomatapa' (Mwenemutapa) by the King of Portugal. Blazon: Gules between two arrows Argent an African hoe barwise bladed Argent handled Or - The shield surmounted by a Crown Oriental.
Zimbabwe Bird