Krásná (okres Cheb)

Krásná
Krásná, budova vlevo je OÚ.
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Aš
Obec s rozšířenou působností	Aš (správní obvod)
Okres	Cheb
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°14′6″ s. š., 12°10′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	626 (2023)[1]
Rozloha	21,86 km²[2]
Nadmořská výška	643 m n. m.
PSČ	351 22
Počet domů	204 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Krásná 196 351 22 Krásná posta@obeckrasna.cz
Starosta	Luboš Pokorný
Oficiální web: www.obeckrasna.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Krásná
Další údaje
Kód obce	538795
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Krásná (německy Schönbach^[4] či Schönbach bei Asch) se nachází v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Žije zde 626^[1] obyvatel. Necelých 6 km severozápadně od Krásné leží na území obce nejzápadnější bod Česka, 50°15′7″ s. š., 12°5′29″ v. d.

Geografie

Krásná leží v západních Čechách, v okrese Cheb, 643 metrů nad mořem. Obec zástavbou navazuje na zástavbu západní části města Aše, a tvoří tak spolu jeden celek i přes to, že je Krásná samostatnou obcí.

Obec je roztroušená na velkém území. Její součástí je vesnice Kamenná a také katastry již zaniklých obcí Štítary u Krásné a Újezd u Krásné. Dříve ke Krásné patřily dnes již zaniklé vesnice Černý Luh, Elfhausen, Strážný, Wiedenfeld a Wiedenpöhl a samoty Banát, Červený mlýn, Ovčárna, Nové Domy, Luh a Fuchsův Mlýn.

Ke Krásné patří také Větrov, kde si nechal ašský textilní podnikatel Jäger postavit vilu, která je dnes známa jako zámeček Větrov. Po skončení druhé světové války zde byl státem zřízen dětský domov. Spisovatelka Markéta Zinnerová do prostředí tohoto dětského domova zasadila svou, později také zfilmovanou, knihu Indiáni z Větrova. Dnes^[kdy?] zámeček slouží jako hotel a restaurace.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1331, kdy patřila Krásná k majetku Neubergů, který byl osvobozen od daní. Další zmínku lze najít v klášterní knize z roku 1395 a poté v roce 1417 v listině zaslané králi Václavu IV. jako protest Chebských proti okupaci Ašska norimberským purkrabím. Kolem roku 1400 odkoupili Krásnou a jiná území na Ašsku Zedtwitzové, kteří tyto majetky vlastnili po více než 500 let až do roku 1945. Zedtwitzové však do Krásné přišli až v roce 1642, kdy Podhradské panství bylo rozděleno na několik menších. V Krásné bydleli v menším jednopatrovém zámečku se zahradami, u kterého měla údajně stát i tvrz. Okolo roku 1828 však zámek vyhořel, a kvůli nedostatku peněz nebyl zámeki nikdy plně rekonstruován. Zámek poté putoval od jednoho majitele k dalšímu, a po druhé světové válce zůstal opuštěný a chátral. V 50. letech 20. století byl poté pro špatný stav stržen.

V roce 1898 zde byl otevřen pivovar Krásná, jehož zajímavá budova byla po válce až do nedávné doby nevyužívaná a v troskách (v současné době^[kdy?] je objekt ve vlastnictví soukromého majitele).

V roce 1910 byl v Krásné uváden nejvyšší počet obyvatel, a to 2 348^[5] V letech 1938 až 1945 byla obec přičleněna (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu. Vysídlení německého obyvatelstva z Československa v roce 1945 způsobilo téměř vylidnění Krásné. Některé okolní vesnice, jako třeba Újezd, zůstaly zcela bez života. V rámci zřizování hraničního pásma byla většina těchto vesnic vybydlena a domy strženy a srovnány se zemí. Mezi lety 1960 a 1989 byla Krásná součástí města Aše, poté se stala samostatnou obcí zástavbou přímo navazující na Aš.

V roce 2015 získala obec v celostátní soutěži titul Vesnice roku.^[6] Bylo to poprvé v historii soutěže, kdy vyhrála obec z Karlovarského kraje. Nejzápadnější obec České republiky si vedla dobře i v hlasování veřejnosti na internetu, kde skončila na druhém místě.^[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 014 obyvatel, z nichž byl jeden Čechoslovák, 1 860 obyvatel německé národnosti a 153 bylo cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 325 obyvatel, 1 684 k církvi evangelické a pět bylo bez vyznání.^[8]

Současnost

V současné době^[kdy?] se v Krásné staví množství nových rodinných domů, a tak počet obyvatel začal znovu stoupat. V posledních letech^[kdy?] byla rekonstruována budova bývalých vojenských kasáren, která byla přestavěna na bytový dům.

V Krásné se nachází od roku 1992 Slévárna HEUNISCH, a. s., která se zabývá výrobou kovových odlitků. Tato firma navázala na tradice společnosti Metalis Nejdek, která komplex vystavěla v roce 1960. Heunisch a.s. dnes zaměstnává velký počet krásenských a ašských obyvatel.

Silnice a železnice

Krásnou prochází silnice z Aše do Štítar a Kamenné. Přes Krásnou vede i železnice na trati č. 148 (Cheb-Hranice v Čechách), ale zastávka se nachází ještě v katastru města Aše, proto nese název Aš-předměstí. Počátkem 20. let 21. stol. je však tato část tratě (Aš-město - Hranice v Čechách) využívána jen jednou denně v každém směru.

Turistika

Krásnou prochází cyklistické trasy 2058 a 2059 a červeně značená turistická cesta. Z katastru Krásné se dá dostat ze dvou míst také na německé turistické stezky, a to na turistickém přechodu Krásná-Neuhausen nebo přes tzv. Most Evropy v místě bývalé obce Újezd, který směřuje v první řadě do měst Rehau, Schönwald a Selb. I tento přechod je pouze turistický.

Osobnosti

• Gustav Jäger (1865–1938), fyzik

Odkazy

Reference

Literatura

• Města a městečka západočeského kraje, Jan Pelant (1988)
• Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, vydal Domovský spolek okresu Aš, Muzeum Aš (2008)
• Historicko-turistický průvodce č.15, Kolektiv autorů, 2000, vydalo nakladatelství Českého lesa

Související články

• Újezd (u Aše)
• Štítary (Krásná)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krásná na Wikimedia Commons
• Krásná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce