Krásná Lípa (Březová)

Krásná Lípa
	Židovský hřbitov
Lokalita
Charakter	zaniklá obec
Obec	Březová
Okres	Sokolov
Kraj	Karlovarský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°5′45″ s. š., 12°38′27″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Krásná Lípa u Březové; Krásná Lípa u Rovné (6,07 km² a 0,9 km²)
Nadmořská výška	650 m n. m.
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Krásná Lípa
Další údaje
Zaniklé obce.cz	317
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krásná Lípa (německy Schönlind) je zaniklá obec v severozápadní části Slavkovského lesa v okrese Sokolov. Ležela přibližně 2,7 km jihovýchodně od Kostelní Břízy v nadmořské výšce okolo 650 m, podél silnice Kostelní Bříza – Lazy v místě odbočky cesty do zaniklé obce Ostrov (Verda). Pojmenování obce vycházelo z její polohy u mohutné lípy, která rostla a dodnes roste vedle cesty do Kostelní Břízy. Vedle ní stojí podstavec křížku.^[1] Český název Krásná Lípa dostala obec v roce 1923 doslovným počeštěním německého názvu Schönlind.^[2]

Krásná Lípa je také název dvou sousedících katastrálních území Krásná Lípa u Březové (město Březová) o výměře 6,07 km² ^[3] a Krásná Lípa u Rovné (obec Rovná) o rozloze 0,9 km².^[4]

Historie

Nejstarší písemný zápis o obci se objevuje v roce 1370 v seznamu leuchtenberských lén, kde se uvádí, že polovina obce patří bratrům Engelhartu, Wiezlinu, Humprechtovi a Jeroslovi z Kynžvartu a druhá Humprechtovi z Kynšperku. V roce 1525 je ve šlikovském urbáři uváděn jako vlastník obce Ermann Ferdinand ze Schönau.^[2]

Dalším známým vlastníkem Albrecht Štampach. Štampachové postavili na východním okraji obce zámek. V průběhu 18. století uvádí obec 79 stavení. V roce 1810 získal obec podnikatel Jan David Stark, který nechal v roce 1826 postavit v Krásné Lípě železnou huť. Ta však pracovala jen do roku 1837 a v roce 1841 ji jako nefungující předal obci, která ji nechala přestavět na školu. V roce 1835 měla obec 98 domů, kde bydlelo 708 obyvatel, v roce 1847 žilo v obci 880 obyvatel. V roce 1850 se stala Krásná Lípa samostatnou obcí. V roce 1865 koupil okolí Kladské Oto Bedřich Schönburg-Waldenburg, který v 80. letech 19. století přikoupil Krásnou Lípu. Zámek v Krásné Lípě mu sloužil jako hospodářské zázemí.^[2]

Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a místo nich přišla armáda do nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny.^{[pozn. 1]} Cvičné dělostřelecké střelby zničily celou obec, včetně zámku. Při opouštění vojenského prostoru v roce 1953 rozhrnuly vojenské buldozery rozvaliny budov i zámku. Ze zámku zůstaly pouze zavalené sklepy.

Z celé obce však zůstal zachován historický židovský hřbitov, který se nacházel mimo hlavní zástavbu zaniklé obce.^[2] Zde je k vidění celkem 112 náhrobků, nejstarší s letopočtem 1724. Roku 1793 zde bylo podle soupisu židovských rodin Loketského kraje evidováno 20 rodin s počtem 107 osob, ovšem v roce 1910 zde žilo jen šest židů.^[5]

V blízkosti zaniklé Krásné Lípy byla na potoce Velká Libava postavena v roce 1962 vodárenská nádrž pro zásobování obce Rovná pitnou vodou. Voda však neměla potřebnou kvalitu pitné vody a nebyla vhodná pro dlouhodobé používání. To se vyřešilo připojením Rovné na páteřní vodovod od Kostelní Břízy a nádrž se pomalu zanáší bahnem.^[2]

Při údolní cestě do Lazů připomíná obec v ní nalezený, zrenovovaný a nově vztyčený křížek. Ve svahu u polní cesty do zaniklé osady Týmov se zachovala okrajová alej mohutných starých stromů, převážně javorů a kaštanů.^[6] V roce 2018 byla vyhlášena památným stromem stará lípa, pojmenovaná jako Lípa v Krásné Lípě, rostoucí ve svahu u staré úvozové cesty do Týmova.^[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 534 obyvatel, z toho jeden Čechoslovák a 533 Němců. K římskokatolické církvi se hlásilo 528 obyvatel, šest k izraelitské.^[8]

Vývoj počtu obyvatel Krásné Lípy^[1]^[9]^[2]
Rok	1835	1847	1869	1900	1930	2011
Počet obyvatel	708	880	736	634	517	0

Odkazy

Poznámky

↑ Již v průběhu roku 1946 docházelo k přebírání katastrů obcí začleněných do vojenského prostoru. Civilní osoby včetně nových českých osídlenců musely danou oblast opustit. Katastry byly přebírány včetně staveb, lesů i vodních toků. I když vojenský výcvikový prostor vznikl již v roce 1946, zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v roce 1949.

Reference

↑ ^a ^b BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Zaniklé obce na Sokolovsku. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. ISBN 80-86630-06-4. S. 43.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f JAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8. S. 148–171.
↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2017-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-25.
↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2015-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-27.
↑ PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 35.
↑ WIESER, Stanislav. Slavkovský les. Praha: Olympia, 2006. ISBN 80-7033-920-9. S. 88.
↑ Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Schönlind. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 240.
↑ Statistický lexikon obcí. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278. Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Krásná Lípa na Wikimedia Commons
Katastrální mapa katastru Krásná Lípa u Březové na webu ČÚZK
Katastrální mapa katastru Krásná Lípa u Rovné na webu ČÚZK
Krásná Lípa na webu Slavkovský les

[5] Již v průběhu roku 1946 docházelo k přebírání katastrů obcí začleněných do vojenského prostoru. Civilní osoby včetně nových českých osídlenců musely danou oblast opustit. Katastry byly přebírány včetně staveb, lesů i vodních toků. I když vojenský výcvikový prostor vznikl již v roce 1946, zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v roce 1949.

[Beranova-1] BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Zaniklé obce na Sokolovsku. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. ISBN 80-86630-06-4. S. 43.

[Jasa-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f JAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8. S. 148–171.

[Katastr1-3] Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2017-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-25.

[Katastr2-4] Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2015-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-27.

[Prokop-6] PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 35.

[Wieser-7] WIESER, Stanislav. Slavkovský les. Praha: Olympia, 2006. ISBN 80-7033-920-9. S. 88.

[drusop-8] Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz

[sldb1921-9] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Schönlind. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 240.

[s2-10] Statistický lexikon obcí. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278. Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.

[1]

[2]

[3]

[4]

[pozn. 1]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Navigation

Navigace

Tématické portály