Krásný Dvoreček

Krásný Dvoreček
Domy na východním břehu rybníka
Domy na východním břehu rybníka
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecRokle
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°20′57″ s. š., 13°17′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel10 (2021)[1]
Katastrální územíRokle (13,57 km²)
Nadmořská výška370 m n. m.
PSČ432 01
Počet domů11 (2011)[2]
Krásný Dvoreček
Další údaje
Kód části obce140651
Zaniklé obce.cz4679
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krásný Dvoreček (německy Klein Schönhof) je malá vesnice, část obce Rokle v okrese Chomutov. Nachází se na úpatí Doupovských hor asi 1 km západně od Rokle. Krásný Dvoreček leží v katastrálním území Rokle o výměře 13,57 km².[3]

Název

Původní název osady zněl Krásný Dvůr, ale pro odlišení od nedalekého Krásného Dvora se začala používat jeho zdrobnělina. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Schonhof (1368), na vsi celé Malym Krasnym Dworzeczku (1589), Schönhof (1787) nebo Klein-Schönhof (1854).[4]

Historie

Zřícenina domu čp. 1 v jihovýchodním nároží návsi

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1368,[5] kdy kadaňský měšťan Martin Schonhoff prodal zdejší dvůr. Další zprávy jsou až z 15. a 16. století, kdy ves patřila kadaňským měšťanům. V poslední čtvrtině 16. století získali Krásný Dvoreček nebo jeho část páni z Lobkovic, ale už roku 1590 ho Jiří Popel z Lobkovic prodal městu Kadani, které ho připojilo ke svému milžanskému panství. V kupní smlouvě je zmíněna krčma a patronátní právo ke zdejšímu kostelu svatého Volfganga, který se pro zanedbanou údržbu zřítil na počátku 80. let 18. století. Místní od té doby museli chodit do kostela v Želině. Kapli Panny Marie postavili na návsi až v polovině 19. století.[6] Po zrušení poddanství se Krásný Dvoreček hned roku 1850 stal místní částí Rokle.[7]

Dům čp. 12 v severovýchodním nároží návsi
Dům čp. 25 na východním okraji vesnice

Od roku 1911 byl do vesnice zaveden elektrický proud. Ve dvacátých letech 20. století se někde v prostoru mezi Krásným Dvorečkem a Roklí pokusil Hermann Tschochner otevřít vápencový lom a vápenku, ale podnik byl ztrátový a brzy skončil. Vodovod si místní postavili v roce 1928. Před druhou světovou válkou zde byl obchod, trafika a dva hostince, ale po odsunu německých obyvatel se i přes částečné dosídlení Čechy, nepodařilo služby obnovit.[6]

Přírodní podmínky

Krásný Dvoreček leží na úpatí Doupovských hor v katastrálním území Rokle. V podloží jsou převážně třetihorní vulkanické horniny Českého masivu: čediče, tefrity a jejich vulkanoklastika.[8] Východně od vesnice je ložisko bentonitu a kaolinu.[9]

Jižně od vesnice se zvedají výrazné vrchy Hůrka (619 m) a Kolina (507 m), jejichž vrcholy jsou však již mimo katastrální území Rokle. V geomorfologickém členění patří Krásný Dvoreček do Krušnohorské soustavy, přesněji do Podkrušnohorské oblasti, celku Doupovské hory, podcelku Doupovské hory a okrsku Rohozecká vrchovina.[8][10] Z půdních typů se v okolí vyskytují pouze kambizemě.[8] Severně od vesnice protéká Úhošťanský potok.

Obyvatelstvo

V roce 1921 měl Krásný Dvoreček 120 obyvatel, z nichž bylo 52 mužů. 119 obyvatel se hlásilo k německé národnosti a československé pouze jeden. Kromě jednoho evangelíka byli všichni příslušníky římskokatolické církve.[11] Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 114 obyvatel (všichni německé národnosti). Kromě jednoho evangelíka byli všichni příslušníky římskokatolické církve.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][13][14]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé10910710310510612011451573922681110
Domy1415161516192017—10711111111
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Rokle.

Hospodářství a doprava

Kaolinový lom

Kaolinové ložisko východně od vesnice těží společnost Keramost.[15] Do vesnice vede směrem od Želiny silnice III. třídy č. 22427, která tu končí, ale severovýchodně od vesnice z ní odbočuje účelová komunikace do Rokle a k lomu.[16] Vede po ní cyklotrasa č. 6. Podél Úhošťanského potoka vede místní komunikace do Úhošťan. Veřejná doprava do vesnice nezajíždí a nejbližší autobusová zastávka je v Rokli 1,3 km daleko.

Pamětihodnosti

Veškeré památky z vesnice byly zničeny nebo odvezeny k restaurování a už se nevrátily. Na návsi stála kaple Panny Marie zbořená v 70. letech 20. století.[17] Nedaleko ní stál mariánský sloup z konce 17. století doplněný po stranách sochami svatého Jáchyma a  svaté Anny. Na místě se z něj dochoval jen sokl se sloupem. Soška Panny Marie byla v roce 1979 zapůjčena do litoměřické galerie.[18] Sochy sv. Anny a sv. Jáchyma byly přemístěny do Chomutova před budovu dnešní knihovny, která sídlí v areálu bývalé jezuitské koleje.[19]

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2014-12-11 [cit. 2014-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 450. 
  5. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  6. ↑ a b RAK, Petr. Rokle, Pokutice, Zásada u Rašovic. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Krásný Dvoreček, s. 18–22. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. ISBN 80-250-1311-1. S. 250.  Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine.
  8. ↑ a b c CENIA. Geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2014-12-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ Česká geologická služba. Surovinové zdroje České republiky – Nerostné suroviny 2009. Praha: [s.n.], 2010. 490 s. Dostupné online. S. 255. 
  10. ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 437. 
  11. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  12. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  13. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 
  14. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ Keramost. Kaoliny [online]. Keramost [cit. 2014-12-30]. Dostupné online. 
  16. ↑ Ředitelství silnic a dálnic. Silniční a dálniční síť ČR [online]. 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  17. ↑ Kaple Panny Marie [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2014-12-31]. Dostupné online. 
  18. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Umělecké památky okresu Chomutov, 24. pokračování. Památky, příroda, život. 1984, roč. 16, čís. 2, s. 45. 
  19. ↑ ADAMCOVÁ, Kateřina; GLÁSLEROVÁ LEBEDOVÁ, Zdenka; KOVAŘÍK, Viktor; NEJEDLÝ, Vratislav; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 1144 s. ISBN 978-80-87104-89-7. Kapitola Krásný Dvoreček, s. 300–302. 

Literatura

  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Krásný Dvoreček, s. 220–221. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Krásný Dvoreček 2022-04-17 Dům 12.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Krásný Dvoreček – dům čp. 12
Krásný Dvoreček 2022-04-17 Rybník.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Krásný Dvoreček – rybník v severovýchodní části vesnice
Krásný Dvoreček 2022-04-17 Zřícenina domu.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Krásný Dvoreček – zřícenina domu čp. 1
Krásný Dvoreček 2022-04-17 Lom 2.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Krásný Dvoreček – kaolinový lom
Krásný Dvoreček 2022-04-17 Dům 25.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Krásný Dvoreček – dům čp. 25