Krásný Jez
Krásný Jez | |
---|---|
Krásný Jez | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Bečov nad Teplou |
Okres | Karlovy Vary |
Kraj | Karlovarský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°7′25″ s. š., 12°50′43″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 84 (2021)[1] |
Katastrální území | Krásný Jez (3,9 km²) |
PSČ | 364 64 |
Počet domů | 35 (2021)[2][3] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Krásný Jez | |
Další údaje | |
Kód části obce | 1279 |
Kód k. ú. | 601276 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krásný Jez (dříve také Krásná, německy Schönwehr[4]) je malá vesnice, část města Bečov nad Teplou v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se pět kilometrů severně od Bečova nad Teplou.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1489. V této době se vyskytuje název vesnice Ssonwerd, později Ssenwerd a od roku 1785 Schönwehr.[5] Vesnice byla vždy součástí panství Bečov – Javorná. Vesnice byla od prvopočátku čistě zemědělského rázu s německými osídlenci. Velké škody na majetku a lidech utrpěla obec a celé okolí za dob třicetileté války (1618–1648).
V roce 1847 ve své knize Das Königreich Böhmen uvedl Johann Gottfried Sommer, že vesnice patřila k hornoslavkovské farnosti a žilo v ní 268 obyvatel ve čtyřiceti domech. Rok 1848 přinesl zrušení patrimoniální správy a od roku 1850, v době vzniku obecní samosprávy, byla vesnice zahrnuta do soudního okresu Bečov. V roce 1872 měla vesnice 49 domů s 201 obyvateli a k byly k ní přiřazeny osady Milešov s 41 domy a 308 obyvateli a Vodná s 37 domy a 272 obyvateli.
Vesnice se dále pomalu rozvíjela, k čemuž přispěla též roku 1896 stavba železniční trati, na které za dva roky projel mezi Bečovem a Krásným Jezem první pracovní vlak. Název obce Krásný Jez byl utvořen podle názvu železniční stanice, která se tak v letech 1918 až 1922 jmenovala úředně, avšak na zákrok tehdejších německých poslanců ve vládě byl název obce a stanice změněn znovu na Schönwehr.
Během doby počet usedlostí a obyvatelstva stoupal. V roce 1935 bylo již ve vesnici 54 domů s 279 obyvateli, z nichž bylo 27 Čechů. Po Mnichovské dohodě připadla obec do území odstoupeného Německu. V roce 1939 poklesl počet obyvatel na 241 a to pravděpodobně proto, že někteří muži nastoupili do německé branné moci, dále nastal úbytek českého obyvatelstva následkem německé okupace. V této době spadala obec do soudního okresu Teplá a politického okresu Mariánské Lázně. V samotné obci nedošlo po dobu okupace k žádným podstatným změnám. V květnu roku 1945 spadala obec do okupačního pásma americké armády a dne 4. května došlo k obsazení místní železniční stanice. Koncem května přešla obec do sovětské zóny. Americké jednotky se stáhly k Bečovu a k Hornímu Slavkovu.
Po roce 1950 v okolí probíhala těžba uranové rudy. Ložiska byla vyčerpána kolem roku 1960.[6]
Přírodní poměry
Krásný Jez stojí ve Slavkovském lese v údolí řeky Teplé. Vesnicí protéká Havraní potok.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 309 obyvatel (z toho 140 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci a 305 Němců. Kromě čtyř členů církve československé byli římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 279 obyvatel: 27 Čechoslováků a 252 Němců. S výjimkou dvou lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[8]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 308 | 336 | 319 | 359 | 337 | 309 | 279 | 112 | 139 | 102 | 65 | 46 | 72 | 87 | 84 |
Počet domů | 41 | 47 | 48 | 48 | 51 | 51 | 54 | 38 | 38 | 27 | 20 | 20 | 25 | 32 | 35 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Krásný Jez byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Karlovy Vary, ale v letech 1900–1930 v okrese Teplá a v roce 1950 v okrese Karlovy Vary-okolí. Od roku 1960 je částí města Bečov nad Teplou v okrese Karlovy Vary. V letech 1869–1890 k obci patřila Vodná.[11]
Doprava
Podél východního okraje vesnice vede silnice I/20 z Karlových Varů do Plzně. Přímo vesnicí vede také železniční trať Karlovy Vary – Mariánské Lázně, na které se nachází zastávka Krásný Jez zastávka. Železniční stanice Krásný Jez stojí jižně od vesnice, kde z ní odbočuje část obnovené trati Nové Sedlo u Lokte – Krásný Jez.
Galerie
- Nová zastávka ve středu vesnice
- Havraní potok
- Most neprovozované trati Krásný Jez – Loket
- Opuštěná trať do Lokte a stále provozovaná trať do Karlových Varů
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Schönwehr, s. 56.
- ↑ Bečov nad Teplou - historie města
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 234.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 361.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 256, 629. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
Literatura
- Čerpáno z kroniky Krásného Jezu sepsané panem Josefem Mouchou v roce 1959
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krásný Jez na Wikimedia Commons
- Krásný Jez v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Krásný Jez, část Bečova nad Teplou. Če. 10 a železniční přejezd.
Autor: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Zastávka v Krásném Jezu, části Bečova nad Teplou
Autor: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Krásný Jez, část Bečova nad Teplou. Vlevo opuštěná trať do Horního Slavkova, vpravo stále provozovaná trať do Karlových Varů.
Autor: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Havraní potok v Krásném Jezu, části Bečova nad Teplou. Lávka k domu če. 23, za ní most odbočné místní komunikace k čp. 9.
Autor: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), Licence: CC BY-SA 3.0
Krásný Jez, část Bečova nad Teplou. Opuštěná trať do Horního Slavkova.