Krásný Les (zámek)

Zámek v Krásném Lese
Zámek v prosinci 2012
Zámek v prosinci 2012
Účel stavby

nevyužívaný, opuštěný a zchátralý

Základní informace
Slohbarokní
Výstavba1708
Přestavba1745
StavebníkFrantišek Ignác Vratislav z Mitrovic
Další majiteléVratislavové z Mitrovic
Současný majitelJan Kilián
Poloha
AdresaKrásný Les, místní část obce Petrovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°45′59,4″ s. š., 13°56′15,36″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky106114 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek v Krásném Lese (německy: Schloss Schönwald) je zchátralá a opuštěná pozdně barokní stavba z počátku 18. století v Krásném Lese, místní části obce Petrovice v Ústeckém kraji. Jde o prostou jednopatrovou budovu ve tvaru obráceného písmene L, kterou nechal v roce 1708 postavit František Ignác Vratislav z Mitrovic.[1]

Historie

Do roku 1791 byl ve vlastnictví rodu Mitroviců a od roku 1802 byl jeho majitelem Josef z Hackelbergu-Landau.[2] V roce 1892 získal panství a zámek do vlastnictví Fridrich hrabě z Vestfálska.[3] Po něm zámek vlastnil obchodník s textilem Antonín Balle ze Cvikova, který byl jeho posledním soukromým majitelem.[1] V roce 1931 zámek zakoupilo město Ústí nad Labem, a během druhé světové války zde byli v letech 1940 až 1941 vězněni francouzští váleční zajatci[4] a posléze od listopadu 1941 do března 1945 starší práceschopní Židé z Ústecka.[5]

O využití zámku k tomuto účelu začalo gestapo uvažovat v létě 1941. Zámek byl částečně renovován (opravou bylo pověřeno 12 Židů z Ústí nad Labem) a v listopadu do něj byli nuceně sestěhovaní první Židé.[4] Celkem sběrným táborem Sammellager Schönwald prošlo 103 osob.[5] Táborový režim byl uvolněnější a internovaní se mohli volně pohybovat po vesnici a nakupovat v místních obchodech.[4] Jejich osud není z velké části znám. Dohromady 55 jich v táboře zahynulo, další byli deportováni do rodinného tábora ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau.[5]

Po válce zámek sloužil jako hospodářská budova zdejšího státního statku, v důsledku čehož chátral. Jeho údržba však byla zanedbávaná i po roce 1990 a budova značně zchátrala, byla vyrabovaná a pustá.[1] Roku 2018 zanedbaný zámek s propadlými stropy koupil Jan Kilián, s cílem budovu opravit a zřídit v ní expozici o historii zámku a významných rodácích z Krásného Lesa.[6]

Stavební podoba

Budova zámku má hladkou nečleněnou fasádu a její součástí je barokní portál a tři erbovní znaky a německý citát z Knihy žalmů, umístěné na jeho štítu.[1] Na nejdelší boční stěně je v nadpraží umístěn alianční znak Františka Ignáce Vratislava z Mitrovic, erb jeho manželky Viktorie a německý text o výstavbě zámku.[1] Střecha je strmá valbová a okna jsou obdélníková podle stylu venkovských sídel. V roce 1745 byl zámek přestavěn.[3]

Galerie

  • Pohled ze severozápadu

    Pohled ze severozápadu

  • Pohled z východu

    Pohled z východu

  • Pohled z jihu. Uprostřed stěny je v nadpraží umístěn alianční znak a kartuše s textem o výstavbě zámku.

    Pohled z jihu. Uprostřed stěny je v nadpraží umístěn alianční znak a kartuše s textem o výstavbě zámku.

  • Tři erbovní znaky a citát z knihy žalmu na fasádě budovy

    Tři erbovní znaky a citát z knihy žalmu na fasádě budovy

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie – Ústecký kraj. Praha: Knižní klub, 2010. 476 s. ISBN 978-80-242-2676-7. S. 169–170. 
  2. ↑ STUDECKÝ, Vladimír. Krásný Les [online]. Hrady.cz [cit. 2012-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-29. 
  3. ↑ a b BORSKÁ, Helena. Historie města Ústí nad Labem a okolí. My z chemie: podnikové noviny. 2002, roč. 55, čís. 11, s. 3. 
  4. ↑ a b c OSTERLOH, Jörg. Nacionálněsocialistické pronásledování Židů v říšské župě Sudety v letech 1938-1945. Praha: Argo, 2010. 774 s. ISBN 978-80-257-0213-0. S. 384–387. 
  5. ↑ a b c Schönwald (Sammellager) [online]. Theresienstadt Lexikon [cit. 2012-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-20. (německy) 
  6. ↑ STRNAD, Radek. Historik vrací zámečku ze 17. století zašlý lesk. Plánuje v něm expozici. Deník.cz [online]. 2018-04-14 [cit. 2018-08-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 1. A–M. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. S. 504. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zámek v Krásném Lese (Petrovice), 12-2012, 05.jpg
Autor: Ladislav Faigl, Licence: CC BY-SA 3.0
Tři erbovní znaky a citát z knihy Žalmů na zdi zchátralého barokního zámku v Krásném Lese v Krušných horách
Zámek v Krásném Lese (Petrovice), 12-2012, 03.jpg
Autor: Ladislav Faigl, Licence: CC BY-SA 3.0
Barokní zámek v Krásném Lese v Krušných horách
Zámek v Krásném Lese (Petrovice), 12-2012, 07.jpg
Autor: Ladislav Faigl, Licence: CC BY-SA 3.0
Barokní zámek v Krásném Lese v Krušných horách
Zámek v Krásném Lese (Petrovice), 12-2012, 06.jpg
Autor: Ladislav Faigl, Licence: CC BY-SA 3.0
Barokní zámek v Krásném Lese v Krušných horách
Zámek v Krásném Lese (Petrovice), 12-2012, 02.jpg
Autor: Ladislav Faigl, Licence: CC BY-SA 3.0
Barokní zámek v Krásném Lese v Krušných horách