Krásno

Krásno
Radnice
Radnice
Znak města KrásnoVlajka města Krásno
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHorní Slavkov
Obec s rozšířenou působnostíSokolov
(správní obvod)
OkresSokolov
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel700 (2023)[1]
Rozloha25,36 km²[2]
Nadmořská výška688 m n. m.
PSČ357 31 až 357 47
Počet domů225 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduRadniční 1
357 47 Krásno
mesto-krasno@mesto-krasno.cz
StarostaJosef Havel
Oficiální web: www.mesto-krasno.cz
Krásno na mapě
Krásno
Další údaje
Kód obce538337
Kód části obce73814
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Krásno (německy Schönfeld[4]) se nachází v okrese SokolovKarlovarském kraji. Žije zde 700[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1330.[5][pozn. 1]. Krásno vznikalo jako německá hornická osada, do které přišli horníci převážně z Míšeňska pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století. Osada byla známá pod názvem Drei Linden.[8]

V 50. letech 20. století byly ke Krásnu připojeny osady Dolní a Horní Hluboká, Háje a Milešov.[9] Dne 12. dubna 2007 byl obci vrácen status města.[10]

Hornictví

Krásno náleží k nejstarším horním městům v Čechách, nejdříve se stříbrnými, později cínovými doly. Pracovalo se zde jistě odedávna, historie dobývání je však známá až později. Významnější je ovšem těžba cínu. Cínovou rudu prý objevili roku 1241 horníci, kteří emigrovali z CornwalluAnglii a založili zde doly.[11] Po roce 1340 přes 150 let zdejší těžba předstihovala těžbu v dolech v Horním Slavkově. Největší rozkvět těžby nastal po objevení ložiska Hubský peň v roce 1516.[7] Doly na Hubském pni vznikaly jako navzájem nezávislé těžební jednotky.[12] Původně těžilo na Hubském pni mnoho větších či menších samostatných závodů. Ty se často účelově seskupovaly kolem významných šachet.[12] Období spadá do vlády Ferdinanda I., který Krásno majestátem 1. září 1547 město povýšil na královské horní město a zároveň mu udělil městský znak.[6] Již v 16. století nastal v Krásně úpadek těžby a v době Rudolfova II. doly upadly.[7] Ještě v roce 1701 však zde existovalo 36 samostatných důlních měr. Řada z nich v průběhu 16. až 17. století zanikla. Nejdůležitější z nich se udržela.[12] Jen z Hubského pně bylo vytěžením cínové rudy získáno v přepočtu na čistý kov více než 10 tisíc tun cínu.[13] Roku 1916 bylo zahájeno hloubení jámy dolu Vilém. Intenzivní těžba začala roku 1918, kdy dosáhl důl hloubky 145 metrů. Byla provedena rekonstrukce staré úpravny, postavené v roce 1907 na místě vyhořelé přádelny a česárny příze, ale již v roce 1920 byla ukončena těžba a odstavena úpravna.[14]

Po postoupení pohraničního území nacistickému Německu roku 1938 byl zahájen průzkum s cílem ověřit zásoby na Schnödově pni, zjištěných průběžným geologickým průzkumem v letech 1934–1938. Důl Vilém, který tou dobou vlastnila anglická společnost, byl konfiskován ve prospěch Německa. Po povinném sloučení s ostatními provozy byl vytvořen velký závod „Fridrich Krupp AG“, v roce 1943 přejmenovaný na „Egerländer Erzbau GmbH Schlaggenwald (Chebské rudné doly Horní Slavkov)“. Firma nebrala na zřetel, že přídomek Schlaggenwald (Horní Slavkov) je matoucí, protože důl se nacházel v Krásně. Po skončení druhé světové války byl důl zestátněn na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše ze dne 24. října 1945 o znárodnění dolů. V 50. letech 20. století došlo k přejmenování dolu Vilém na důl Ďuriš, resp. důl Julius Ďuriš. K původnímu názvu důl Vilém se vrátil po roce 1989. Po vybudování nové jámy Huber, jejíž hloubení bylo ukončeno v roce 1973 se jáma Huber stala hlavní těžební jámou a jáma Vilém sloužila již jen jako větrací.[15] Těžba v dole Vilém a celém závodě Stannum byla ukončena v roce 1991. Potom se již prováděly zajišťovací a zabezpečovací práce.[16] Do areálu historické úpravny a povrchových objektů bývalého dolu Vilém byla umístěna expozice Hornického muzea Krásno.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 318 obyvatel, z nichž bylo šest Čechoslováků, 2 272 Němců a 40 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 2 285 obyvatel, 27 k evangelické církvi, tři k církvi izraelitské a tři byli bez vyznání.[17]

Vývoj počtu obyvatel a domů Krásna (bez místních částí)[9]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel3 1483 2013 1743 0842 5372 3182 1321 011975710515526593654
Počet domů388427400442402417405419219170139152175193
Vývoj počtu obyvatel a domů Krásna (včetně místních částí)[9]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel4 1734 2304 1413 9963 4453 1102 9271 2341 085784552557652724
Počet domů540582557605561579568509219191155165192214

Muzea

Významní rodáci a osobnosti

  • Johann Caspar Ferdinand Fischer (kolem let 1656–1746), hudební skladatel
  • Johann Josef Stark (kolem roku 1700–1748), barokní malíř
  • Josef Labický (1802–1881), hudební skladatel
  • Karl Wilfert (1847–1916), sochař
  • Willy Russ (1887–1974), akademický sochař a keramik. Mimo jiné autor dnes již neexistující sochy J. W. Goetha v Mariánských Lázních, nebo velkých národopisných kachlových kamen, dnes vystavených na chebském hradě.
  • Wilhelm Gerstner (1864–1927), malíř
  • Franz Floth (narozen 1868), básník a vlastivědec
  • Hartwig Ruppert (20. ledna 1927 – 2. června 2003), iniciátor a propagátor záchrany a obnovy památek ve městě. Jeden ze zakladatelů Nadace Georgia Agricoly.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Krásnu.

Fotogalerie

Členění města

Město se skládá ze čtyř katastrálních území:

Partnerská města

  • Německo Bischofsgrün, Německo

Odkazy

Poznámky

  1. Oficiální web města Krásna uvádí, že první zmínka o Krásnu je z roku 1241 v kronice anglického kronikáře Bartholomea Angelica,[6] kde se uvádí, že sem přišli emigranti z Cornwallu.[7]

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 362. 
  6. a b Město Krásno – historie [online]. Město Krásno [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  7. a b c KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech, díl VI, heslo Schönfeld. Praha: Československá akademie věd, 1963. S. 65–71. 
  8. PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 390–391. 
  9. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 7. 
  10. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  11. FRIESER, A. Berg- und Hüttenmännisches Jahrbuch. Wien: Bergakademien zu Leoben und Přibram, 1923. S. 7. (německy) 
  12. a b c BERAN, Pavel, et al.. 1000 let hornictví cínu ve Slavkovském lese. Sokolov: Muzeum Sokolov, 1996. 194 s. S. 82–84. 
  13. MACH, Zdeněk; KORBEL, Petr. Sekundární minerály z Huberova pně u Krásna. In: Příroda Karlovarska I.. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum, 1990. S. 43.
  14. TOMÍČEK, Rudolf. Historie dolu Vilém v Krásnu 1916–1921. 3. vyd. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2018. 30 s. ISBN 978-80-86630-34-2. S. 25–27. 
  15. TOMÍČEK, Rudolf. Historie dolu Vilém v Krásnu 1920–1945. 1. vyd. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2018. 58 s. ISBN 978-80-86630-38-0. 
  16. Přehled ukončování těžeb jednotlivých závodů Rudných dolů Příbram [online]. zdarbuh.cz, 2009-02-02 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  17. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Schönfeld. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 252. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Krásno, Radniční.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Krásno, okres Sokolov, Česká republika.
Krásno, vlajka.jpg
Krásno, okres Sokolov, vlajka města
Krasno SO CZ.png
Poloha města Krásno v rámci okresu Sokolov a správního obvodu obce s rozšířenou působností Sokolov.
Krásno fara únor 2020.jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Krásno Hubský peň (2).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Krásno, Hubský peň, dolování cínowolframové rudy, okres Sokolov
Krasno CZ CoA.png
Znak města Krásno, okres Sokolov. 'Štít dělený. Horní část štítu je plocená, vpravo děleno červeno-stříbrně se zlatě korunovaným dvouocasým lvem střídavých tinktur, vlevo červené s břevnem, které je dvakrát ploceno stříbrně, červeně a stříbrně. Dolní polovina štítu je zelená, uvnitř pak dvě křížem přes sebe položené mužské paže se stříbrnými rukávy, v rukou držící křížem položené kladivo (mlétek) a želízko se zlatými násadami, mezi nimi pak stojí svisle zlaté hrábě.
Rozhledna na Krásenském vrchu (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Kostel sv. Kateřiny v Krásně (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Krásno, kostel sv. Kateřiny, okres Sokolov
Krásno radnice únor 2021 (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Krásno důl Vilém.jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: