Krátkotělka kostarická

Jak číst taxoboxKrátkotělka kostarická
alternativní popis obrázku chybí
Krátkotělka kostarická, samec a samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
KmenStrunatci (Chordata)
PodkmenObratlovci (Vertebrata)
NadtřídaRyby (Osteichthyes)
TřídaPaprskoploutví (Actinopterygii)
NadřádKostnatí (Teleostei)
ŘádHalančíkovci (Cyprinodontiformes)
ČeleďŽivorodkovití (Poeciliidae)
RodKrátkotělka (Phallichthys)
Binomické jméno
Phallichthys tico
Bussing, 1963
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krátkotělka kostarická[2][3][4][5] (latinsky: Phallichthys tico, slovensky: Živorodka kostarická, anglicky: Dwarf Merry widow). Rybu poprvé popsal v roce 1963 americký ichtyolog William Albert Bussing, znám jako Don William (27. září 1933, Los Angeles, Kalifornie – 2014 San Jose, Kostarika). Název je odvozen od španělského slangového slova tico, což znamená kostarický, Kostaričan.[6]

Popis

Ryba je menšího vzrůstu. Robustní tělo je středně velké, mírně oválné. Barva je medová, měděná, s černým lemováním hřbetních ploutví, samice mají na světle, z určitých úhlů, blankytně modrou řitní ploutev. Samci dorůstají do 1,5 až 2,0 (2,5) cm délky, samice 3,0 až 3,5 cm.[5][7][6] Pohlaví ryb je snadno rozeznatelné: samci mají pohlavní orgán gonopodium, samice klasickou řitní ploutev.[4]

Biotop

Ryba žije ve sladkých vodách střední Ameriky, resp. v horním toku řeky San Juan na Kostarice a na Lago de Nicaragua, v Nikaragui u hranic s Kostarikou. Místo původního nálezu bylo slepé rameno, 200 m². Ryby se zdržovaly v hlubších vodách do 30 cm, při vyplašení se schovávaly do hustých trsů trávy. Ryba se ráda držela blízko břehu, na mělčinách nebo několik centimetrů pod hladinou, v blízkosti travnatých břehů v malých hejnech o 20–30 jedincích.[6]

Chov v akváriu

  • Chov ryby: Ryba je vhodná pro mini akvária. Doporučuje se chovat v hejnu, 1 samec na 3 až 4 samice.[4]
  • Teplota vody: 23(20)–28°C,[4][5]
  • Kyselost vody: 7,0–7,5pH[4]
  • Tvrdost vody: 6–15°dGH[4]
  • Krmení: Jedná se o všežravou rybu, přijímá tedy umělé vločkové krmivo, mražené krmivo, drobné živé krmivo (nítěnky, plankton), rostlinnou potravu, řasy. Ryba upřednostňuje drobnou živou potravu (grindal, mikry).[4][5][6]
  • Rozmnožování: Po 4–5 týdnech od páření samice rodí živá mláďata v počtu 10–50 ks. Mláďata mají malé tlamy, tomu je nutné přizpůsobit velikost podávané potravy. Ideální je krmit cyklopem.[pozn. 1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Hovorový výraz pro Cyclops strenuus, podtřída buchanky.

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-12]
  2. ↑ RNDR. SLABOCH, Roman. České názvosloví živorodek. Ilustrace Martin Rose (Kresba na titulní stránce), Jiří Plíštil (Grafický design a layout). První. vyd. [s.l.]: AQUATAB, 2009-08-07. 63 s. Dostupné online. 
  3. ↑ HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. ČESKÉ NÁZVY ŽIVOČICHŮ V. (RYBY A RYBOVITÍ OBRATLOVCI (PISCES) 6.). [s.l.]: Národní muzeum, 2009. 94 s. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g Krátkotělka kostarická - Phallichthys tico. rybicky.net [online]. [cit. 2020-01-22]. Dostupné online. (česky) 
  5. ↑ a b c d ŠČOBÁK, Jiří. Seznamte se s divokými živorodkami. blog.sme.sk [online]. Petit Press, a.s., 2019-02-23 [cit. 2020-01-13]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ a b c d REJLKOVÁ, Markéta. Malé vdovičky rodu Phallichthys. S. 24–30/80. Akvárium - Bulletin občianskeho združenia KLUB.AKVA.SK [online]. e-akvarium.cz, 2015-10-20 [cit. 2020-01-22]. S. 24–30/80. Dostupné online. 
  7. ↑ FischBase: Phallichthys tico, Bussing, 1963. 2020-01-22

Literatura

  • DOKOUPIL, Norbert. Živorodky. První. vyd. [s.l.]: SZN - STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÉ NAKLADATELSTVÍ, 1981. 264 s.
  • HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. ČESKÉ NÁZVY ŽIVOČICHŮ V. (RYBY A RYBOVITÍ OBRATLOVCI (PISCES) 6.). [s.l.]: Národní muzeum, 2009. 94 s.
  • ŠČOBÁK, Jiří. Seznamte se s divokými živorodkami. blog.sme.sk [online]. Petit Press, a.s., 2019-02-23 [cit. 2020-01-13].
  • WOOTTON, Robert J.; SMITH, Carl. Reproductive Biology of Teleost Fishes. První. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2014. 476 s. Dostupné online. ISBN 0632054263. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 VU cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Phallichthys tico - José Fabricio Vargas Murillo.jpg
Autor: José Fabricio Vargas Murillo, Licence: CC BY-SA 3.0
Macho y hembra de Phallichtys tico, una olomina endémica de los lagos y ríos en la zona Norte de Costa Rica. Su tamaño máximo es 35 mm. Viven en cardúmenes pequeños cerca de la orilla, entre la maleza, donde se alimentan de algas, diatomeas, cieno y larvas de insectos. Como en otros miembros de la familia Poeciliidae, el macho se caracteriza por tener su aleta anal modíficada en una estructura conocida como gonopodio, que utiliza durante la cópula. Son vivíparos. Esta especie fue descrita por el ictiólogo costarricense William Bussing en 1963. El epíteto "tico" hace referencia al gentilicio con el que se conoce a los costarricenses en América Latina. Don William falleció en 2014, luego de una larga trayectoria llena de invaluables contribuciones al conocimiento ictiológico de Costa Rica y Centroamérica. Esta ilustración se realizó en su memoria, y en el marco del IV Simposio Latinoamericano de Ictiología, a realizarse en Costa Rica en Noviembre de 2015.