Krašov (hrad)

Krašov
Údolí Berounky s hradem
Základní informace
Sloh	gotický renesanční
Výstavba	13. století
Zánik	po roce 1785
Další majitelé	Hroznatovci Švihovští z Rýzmberka Kolovratové Lažanští z Bukové Hrobčičtí z Hrobčic Boryňové ze Lhoty klášter Plasy
Poloha
Adresa	Ostrožna nad Berounkou, Bohy, Česko Česko
Souřadnice	49°56′56″ s. š., 13°35′18″ v. d.
Krašov
Další informace
Rejstříkové číslo památky	37030/4-1301 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krašov je zřícenina hradu v Plzeňském kraji, jedenáct kilometrů od Kralovic v okrese Plzeň-sever. Hrad se nachází na skalnaté ostrožně nad vtokem Brodeslavského potoka do Berounky v nadmořské výšce 310 metrů nedaleko vsi Bohy, asi 1,2 kilometru severně od osady Krašov. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Šlechtický hrad byl založen v první třetině třináctého století nejspíše Jetřichem z rozrodu Hroznatovců. Jeho potomky ve vlastnictví hradu vystřídali ve čtrnáctém století Švihovští z Rýzmberka, kteří jej koncem sedmdesátých let téhož století prodali Kolovratům. I když pro ně Krašov nepředstavoval hlavní sídlo, patřil jim až do roku 1529. Od Kolovratů hrad převzali Svitákové z Landštejna a po nich se další majitelé rychle střídali. Ještě v osmnáctém století Krašov sloužil potřebám mnichů z plaského kláštera, ale po jeho zrušení se nepotřebné sídlo rychle proměnilo ve zříceninu.

Stavba hradu prošla složitým stavebním vývojem. Krašov patří mezi hrady bergfritového typu, ale v první stavební fázi byl bergfrit nahrazen jednodušší věžicí. Skutečný bergfrit byl v přední části hradního jádra postaven ve druhé polovině třináctého století. Rozvoj palných zbraní si ve druhé polovině patnáctého století vynutil stavbu nového opevnění předhradí, včetně předsunuté bašty. V blíže neznámé době po roce 1529 byl hrad renesančně přestavěn a v osmnáctém století proběhly nevelké barokní úpravy.

Historie

Hrad založili páni z Krašova, kteří pocházeli z rozrodu Hroznatovců. Za zakladatele bývá považován Jetřich,^[2][3] který roku 1232 použil přídomek z Krašova.^[2] Hrad by v tom případě založil někdy před tímto rokem, a Krašov by tak patřil k nejstarším šlechtickým hradům v Čechách.^[3] Podle Dobroslavy Menclové se Jetřichův přídomek vztahuje k podhradní vsi a zakladatelem hradu byl Sezima z Krašovic (podle Krašovic u Kaznějova) zmiňovaný roku 1269 a podruhé v roce 1284, tentokrát s přídomkem z Krašova.^[4]

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0

Sezema z Krašova († 1284) měl čtyři syny, z nichž Sezema založil hrad Vrtbu, Racek Bělou, Jetřich zdědil Krašovice a Krašov dostal Bušek. Časem Krašov přenechal svému synovi Vilémovi a sám roku 1339 sídlil na Pušperku. Bušek^[5] nebo Vilém Krašov prodal Vilémovi Švihovskému z Rýzmberka.^[2] Majitelé hradu v následujících desetiletích jsou neznámí. August Sedláček předpokládal, že podle podacího práva ke kostelu svatého Mikuláše ve Všehrdech roku 1363 patřil bratrům Břeňkovi a Půtovi Švihovským z Rýzmberka,^[5] kteří jej koncem sedmdesátých let čtrnáctého století prodali Albrechtovi z Kolovrat. Zázemí hradu tehdy tvořily vsi Bohy, Borek, Kozojedy, Milíčov a Rakolusky.^[2] Funkci purkrabího na hradě vykonávali jakýsi Vítek (1377), Albert Polák (1382) a Vaniš (1383). Ze čtyř Albrechtových synů Krašov roku 1392 zdědil Albrecht mladší z Kolovrat.^[5] Od roku 1403 však sídlil na Libštejně a Krašov spravovali purkrabí Jan ze Svinné (1411, 1412) a Racek ze Švamberka (1413),^[5] příslušník nevýznamné bušovicko-střapolská větve rodu pánů ze Švamberka.^[6]

Patnácté až sedmnácté století

Po smrti Albrechta mladšího se jeho synové před rokem 1416 rozdělili o majetek a Krašov připadl Hanušovi z Kolovrat. Hanuš stál během husitských válek na katolické straně. Roku 1425 oblehlo husitské vojsko jeho hrady Žebrák a Točník a zároveň plenilo vesnice v okolí Krašova. Samotný Krašov se husité dobýt nepokusili. Hrad dále přešel na Hanuše II., který sídlil na Zbirohu a na Krašově měl okolo roku 1462 purkrabího Jindřicha Hnáta.^[5] Hanušův syn Albrecht Libštejnský z Kolovrat hrad v roce 1485 prodal Jetřichovi Bezdružickému z Kolovrat. Jetřich zemřel okolo roku 1508 a za jeho nezletilého syna Jana spravoval dědictví Jiří Bezdružický z Kolovrat. Na Krašově jej v roce 1510 zastupoval Nykl z Raichau. Po dosažení dospělosti se majetku ujal Jan, ale v roce 1526 padl v bitvě u Moháče. Zůstal po něm nezletilý syn Jetřich, jehož poručníci Krašov prodali za 3 250 kop míšeňských grošů^[2] Mikuláši Svitákovi z Landštejna.^[5] Prodej se uskutečnil v roce 1529 a k hradnímu panství patřilo městečko Kozojedy a vsi Milíčov, Březsko, Třímany, Rakolusky, Borek a Bohy.^[2]

Někdy po roce 1526 byl hrad přestavěn na renesanční zámek.^[3] Mikuláš Sviták byl ženatý s Žofií Krakovskou z Kolovrat, ale neměli děti. Mikuláš proto Krašov roku 1534 odkázal svému bratrovi Vilému Svitákovi, který byl jako majitel poprvé zmíněn v roce 1538. O tři roky později zapsal na Krašově věno své manželce Kateřině ze Solopisk. Zemřel před rokem 1543 a vdova potom spravovala panství za nezletilého syna Viléma. V tom ji podporoval Jan Mladota ze Solopisk, snad její bratr, který se v té době psal seděním na Krašově. Kateřinina správa trvala nejméně do roku 1558. Když panství převzal Vilém, začal postupně odprodávat jeho části. Nejprve prodal svůj díl vsi Hlineč Šebestiánovi Lažanskému z Bukové na Chříči, roku 1576 Milíčov a Břízsko a v roce 1589 také Ostrovec králi Rudolfovi II.^[5] Zbytek panství roku 1572 odkázal své manželce Barboře z Rabštejna, ale o čtyři roky později Krašov prodal Jindřichu Grafingerovi ze Saleku. Ten byl hradním pánem v roce 1587, ale nebyl schopný zaplatit kupní cenu, a proto se panství vrátilo zpět Vilému Svitákovi.^[7] Ten kvůli velkým dluhům roku 1589 Krašov znovu prodal, tentokrát Ferdinandu Ronšperkovi z Držkovic. Ani on ale nedokázal panství udržet a v roce 1595 nebo 1596^[7] je za 27 500 kop míšeňských grošů přenechal Jeronýmovi staršímu Hrobčickému z Hrobčic.^[8]

Jeroným Hrobčický krátce poté zemřel a roku 1600 se jeho čtyři žijící synové rozdělili o pozůstalost. Krašov a Slatina připadly Karlu Vratislavovi Hrobčickému.^[7] Bezdětný Karel Vratislav odkázal veškerý majetek svému nejmladšímu bratrovi Zdislavu Albrechtovi Hrobčickému na Manětíně. Zemřel někdy na přelomu let 1614–1615 a o několik týdnů později dosáhl plnoletosti Zdislav Albrecht. Odměnil poručníky, ale krátce potom také zemřel, a Krašov tak získal nejstarší bratr Jan Vilém Hrobčický, který celé panství 26. července 1616 prodal Heleně Regině Příchovské, rozené Úlické z Plešnic. Ta panství roku 1617 postoupila svému manželovi Petrovi Jiřímu Příchovskému z Příchovic, který roku 1631 Krašov prodal za 32 tisíc kop míšeňských grošů Janu Davidovi Boryňovi ze Lhoty.^[9]

Po třicetileté válce

Během třicetileté války okolí hradu plenili Švédové. Jan David se snad proto zadlužil, a 2. srpna 1639 zámek prodal za 16 866 zlatých^[8] Janu Grefovi z Grefenberka a jeho zeťovi Františku Miseronimu z Lisonu. Podle popisu ve smlouvě byly na panství Kozojedy pusté a spálené, Třímany, Bohy a Rakolusky částečně pobořené. Zámek však vojenským aktivitám odolal. František Miseroni se stal jediným majitelem panství, k jehož obyvatelům byl velmi tvrdý. Zemřel roku 1656, kdy jej údajně u Kozojed postřelil syn kováře z Lednice. Vdova Anna Splendida měla podle pověsti po zprávě o manželově smrti zabít své nejmladší dítě a sama skočit z hradní skály. Historické prameny ji však roku 1656 uvádějí jako poručnici svých dětí Norberta Adolfa a Jana Augustina.^[9]

V roce 1676 Norbert Adolf prodal svou část krašovského panství (Třímany s krčmou) Vojtěchu Hynkovi Týřovskému z Ensidle na Chříči. Zbytek koupil o dva roky později za 27 500 zlatých^[10] plaský opat Benedikt Engelken a připojil jej ke klášternímu panství. Okolo roku 1700 byl Krašov údajně pustý, ale ve skutečnosti jej klášter udržoval až do svého zrušení v roce 1785. Bydlel na něm polesný a klíčník a mniši jej využívali k příležitostným pobytům.^[9] Proběhly také nevelké barokní úpravy. Na zámku se tehdy nacházely dvě kaple, refektář, kuchyně a 27 obytných místností.^[10] Po zrušení kláštera hrad spravoval náboženský fond, jehož administrátoři rozhodli o poboření hradu. Jeho část byla rozebrána na stavební materiál, z něhož byl z něj opravován dvůr Rohy a zbytek si mohli koupit sedláci z okolí.^[9] Okolo roku 1800 byl Krašov zříceninou.^[3]

Od roku 1931 o zříceninu pečuje Spolek pro záchranu hradu Krašova a nástupnický Spolek pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašov.^[11] V šedesátých letech dvacátého století^[11] spolek prováděl kontroverzní stavební úpravy, které vyvolaly nutnost provést v letech 1970–1971 archeologický výzkum.^[3]

Stavební podoba

Původní podobu předhradí neznáme. Hradní jádro bylo dvojdílné. V přední části byla původně cisterna na vodu. Zadní část jádra chránila mohutná hradba a na přístupové straně věžice s břitem, která zde nahradila bergfrit. Na nejlépe chráněné východní straně jádra stál malý palác.^[3]

Už ve druhé polovině třináctého století došlo k rozšíření přední části jádra, protože se nacházelo níže než předhradí. Byla postavena silná obvodová hradba a okrouhlý bergfrit. Později byl v zadní části jádra přistavěn palác a v nároží mezi paláci věžovitá stavba.^[3]

Ve druhé polovině patnáctého století bylo vzhledem k rozvoji palných zbraní nově opevněno předhradí. Chránil je mohutný val s dnes zaniklou bateriovou věží. Severně od hradu, na levém břehu potoka, vznikla na nebezpečné výšině předsunutá bašta. Kromě dalších staveb je v předhradí doložen hradní pivovar, spilka, sladovna, kovárna, krčma, cihelna, lázeň a níže pod hradem mlýn.^[3]

Předsunutá bašta s nachází v nejvyšším bodě okraje planiny nad Brodeslavským potokem, který výrazně převyšuje ostrožnu s hradem. Od okolního terénu baštu odděluje půlkruhový příkop, částečně vysekaný ve skále. Před příkopem se nachází nízký val. Naproti tomu val samotné bašty v čele dosahuje výšky čtyř metrů a směrem dozadu se snižuje. Na straně obrácené ke hradu baštu vymezovala pouze zídka postavená nejspíše bez použití malty.^[12]

Okolí hradu

V okolí hradu se rozkládá přírodní rezervace Krašov, která je součástí přírodního parku Hřešihlavská. Z Bohů na hrad vede žlutě značená turistická trasa. Cesta je dlouhá dva kilometry. Nejbližší železniční zastávka Kožlany je vzdálená deset kilometrů. Z hradeb je výhled na údolí Berounky.

Odkazy

Reference

Literatura

• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Krašov hrad, s. 118–121. 
• SKLENÁŘ, Jaroslav; ŠAFR, Václav. Krašov a Libštejn. 2. vyd. Čistá: Jaroslav Sklenář, 2014. 56 s. ISBN 978-80-905840-2-0. 

Související články

• Seznam hradů v Plzeňském kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krašov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky