Krahulov

Krahulov
Krahulov od západu
Znak obce KrahulovVlajka obce Krahulov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 550710
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel277 (2022)[1]
Rozloha4,88 km²
Katastrální územíKrahulov
Nadmořská výška467 m n. m.
PSČ675 21
Počet domů100 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKrahulov 47
675 21 Okříšky
ou.krahulov@quick.cz
StarostaJiří Müller
Oficiální web: www.krahulov.cz
Krahulov
Další údaje
Kód obce550710
Kód části obce72222
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krahulov (německy Kralohof[3], starší názvy též villam Krahulow, ves Kralohow[4], případně též Kraluhov[5]) je obec ležící západně od města Třebíče. Nachází se při železniční trati mezi JihlavouBrnem. Žije zde 277[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Stařeč, Čechočovice, Třebíč, Hvězdoňovice a Petrovice.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1307, kdy je obec zmiňována v Zemských deskách brněnských.[4] Krahulov byl původně samostatný zemský statek s tvrzí (zničena asi za vpádu Matyáše Uherského na Moravu), ze které se jižně od kostela dochovaly valy. Počátkem 14. století drželi Krahulov páni z Jakubova. V roce 1398 zdědil od Bočka z Ruttendorfu Přibek z Polánky, po něm pak Krahulov zdědil jeho syn Erasmus, který se pak roku 1406 spolčil s Janem z Raussenpruku.[5] Někdy v tuto dobu pravděpodobně zanikla tvrz v Krahulově.[6] V roce 1407 však prodal ves Hovorkovi z Hartvíkovic, ten však v roce 1409 byl zabit a obnovil se jeho spor s Benešem Cardíkem z Kameničky a ten si nárokoval Krahulov. Ještě v roce 1418 si vesnici nárokoval i přes to, že v roce 1410 daroval Krahulov markrabě Jošt Moravský Mikuláši z Mochova. V témže roce však jeden z věřitelů Hovorky z Hartvíkovic Smil z Heraltic vtrhl do Krahulova a získal tak nějaké majetky. Mikuláš z Mochova následně prodal Krahulov Janovi z Petrovic, po něm pak vlastnili vesnici v roce 1464 Mikuláš z Petrovic a Jindřich z Ratibořic. Jejich potomek Kristofor Petrovský z Hrochova prodal roku 1499 „ves Kraluhov i s kostelním podacím“ bratrům Zdenkovi a Burjanovi z Valdštejna a na Brtnici, od té doby Krahulov náleží k panství brtnickému. V roce 1882 byla ve vsi založena škola.[5]

Kolem roku 1886 byla na území vesnice postavena dráha ze Zastávky u Brna do Okříšek, stanice v Krahulově byla ale uvedena do provozu až v roce 1887. V roce 1912 pak několik domů ve vsi zničil požár. Během první světové války odešlo do války celkem 42 občanů Krahulova. Ke konci války bylo ve vsi ubytováno sedm italských válečných zajatců, kteří pracovali v zemědělských profesích pro vesnici a pomohli tak hospodářské situaci obce. V roce 1919 byl vysázen pro padlé občany Sad svobody a v roce 1921 byl do sadu umístěn památník padlým v první světové válce. Roku 1923 byla postavena nouzová silnice mezi Pokojovicemi, Krahulovem a Heralticemi a mezi lety 1929 a 1930 byla postavena silnice k železniční stanici. V roce 1929 byla také obec elektrifikována. V roce 1937 pak byl do vesnice zaveden i telefon. Před začátkem druhé světové války byla zavedena všeobecná mobilizace, která se dotkla i krahulovských občanů, ale ti se vrátili zpět a snad žádný nezemřel. Roku 1940 byl rozšířen lihovar v obci.[7]

V roce 1945 vznikl v obci Svaz české mládeže a organizační složka Junáka. V roce 1947 pak byla do památníku obětem 1. sv. války zasazena pamětní deska obětem 2. sv. války, jimiž byli Leopold Stoklasa, učitel Emanuel Krajina a jeho syn Emanuel Krajina. Roku 1948 pak byla postavena spojka silnice z Třebíče do Okříšek se silnicí z Krahulova do Pokojovic a také byla postavena hasičská zbrojnice. Roku 1948 byla kompletně rekonstruována škola. Později byla zrušena organizace Junák a v obci bylo roku 1950 založeno pionýrské hnutí. V roce 1958 bylo v obci založeno JZD, to se však v roce 1963 rozpadlo a sloučilo se se státním statkem, který obhospodařoval Parný mlýn a farmy v Červené Hospodě, Řípově a Kracovicích. V roce 1959 byl do užívání JZD předán Steklý rybník, který se stal rekreačním střediskem. V roce 1963 bylo postaveno v rámci Akce Z fotbalové hřiště a kolem roku 1973 dětské hřiště. Kolem roku 1968 byl zrušen Český svaz mládeže a v roce 1971 byl v obci založen Svaz socialistické mládeže. Roku 1973 byla schválena stavba velkého sila u železniční trati. V roce 1976 byla zrušena škola v obci. V roce 1980 se obec stala součástí města Třebíče.[7]

Po sametové revoluci bylo zrušeno JZD a jeho majetky byly rozděleny mezi soukromníky, roku 1993 vzniklo soukromé zemědělské družstvo, které pak roku 2000 se stalo součástí družstva v Okříškách.[7]

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 obec byla součástí města Třebíč.[8] Od 13. listopadu 2002 obec užívá znak a vlajku.[9]

Do roku 1849 patřil Krahulov do brtnického panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřil Krahulov pod Heraltice a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Třebíč, následně se obec osamostatnila.[10]

Vývoj počtu obyvatel Krahulova[11]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel281265290312305293353332317289257232233

Politika

V letech 2006–2010 působila jako starostka Jitka Vančová, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Jaromír Jurka, od roku 2014 do roku 2018 funkci starosty vykonával František John. Od roku 2018 je starostou Jiří Müller.[12]

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Krahulov
2006[13]2010[14]2013[15]2017[16]2021[17]
1.ČSSD (39.84 %)ČSSD (30.37 %)ČSSD (25.87 %)ANO (30.48 %)SPOLU (25.43 %)
2.KSČM (24.81 %)KSČM (19.25 %)KSČM (24.47 %)KSČM (14.63 %)ANO (21.96 %)
3.ODS (17.29 %)TOP 09 (16.29 %)ANO 2011 (14.68 %)ČSSD (11.58 %)Piráti+STAN (14.45 %)
účast70.00 % (133 z 190)70.31 % (135 z 192)68.10 % (143 z 210)71.43 % (165 z 231)78.13 % (175 z 224)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Krahulov
2008[18]2012[19]2016[20]2020[21]
1.ČSSD (45.09 %)ČSSD (28.42 %)ČSSD (21.79 %)ANO (20.16 %)
2.KSČM (19.6 %)KSČM (26.31 %)ANO 2011 (15.38 %)Piráti (15.12 %)
3.ODS (16.66 %)Pro Vysočinu (9.47 %)ODS (11.53 %)ODS+STO (14.28 %)
účast53.97 % (102 z 189)48.06 % (99 z 206)35.27 % (79 z 224)51.72 % (120 z 232)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (24 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (24 hlasů). Volební účast byla 73.81 %, tj. 155 ze 210 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (95 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (50 hlasů). Volební účast byla 69.38 %, tj. 145 ze 209 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (82 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (21 hlasů). Volební účast byla 76.52 %, tj. 176 ze 230 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (109 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (76 hlasů). Volební účast byla 81.86 %, tj. 185 ze 226 oprávněných voličů.[23]

Pamětihodnosti

  • Tvrz Krahulov – podle archeologických nálezů byla místní tvrz postavena ve 2. polovině 13. století na západním konci hřbetu prudce spadajícího do potoka. Tvrz byla chráněna 11 metrů širokým a až 4 metry hlubokým příkopem. O tvrzi samotné nejsou v písemných pramenech žádné záznamy, předpokládá se ale, že zanikla v průběhu 14. století. Na místě centra tvrze se dnes nachází taneční parket.[6]
  • Kostel sv. Petra v okovech – první písemná zmínka o něm je z roku 1307, kdy Jan, biskup olomoucký, rozkázal farářům z Krahulova a Kněžic, aby proti lupičům kaple sv. Jana v Jihlavě prohlásili z kazatelny exkomunikaci. Kolem kostela se rozkládá hřbitov.
  • Kříž u silnice na Okříšky z roku 1898.[7]
  • Kamenný kříž naproti dřívější škole z roku 1900.[7]

Osobnosti

  • Vladimír Evermond Balcárek (1885–1974), kněz
  • Emanuel Krajina (1889–1942), učitel v obci
  • Josef Kružík (1894–?), legionář
  • František Kuthan, (1862–1944), lékař
  • Karel Novotný (* 1938), docent, inženýr
  • Leopold Stoklasa, odbojář
  • Bedřich Vaníček (1885–1955), malíř a grafik

Čestní občané

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 64. 
  4. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 21. Dostupné online.
  5. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 449 s. ISBN 978-80-86347-95-0, ISBN 80-86347-95-8. S. 261–265. 
  6. a b Zany. tvrz Krahulov [online]. Hrady.cz, 2004-06-14 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. 
  7. a b c d e f LORENC, Marek. Kapitoly z dějin obce Krahulov ve 20. století. Brno, 2018 [cit. 2020-08-31].  84 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jaroslav Vaculík. s. 11–70. Dostupné online.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 247.
  9. Registr komunálních symbolů [online]. rekos.psp.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  10. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 135. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  12. Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Krahulov, konaného dne 1. listopadu 2018 [online]. Krahulov: Obec Krahulov, 2018-11-01 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Center of Krahulov, Třebíč District.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Centrum Krahulova, foceno od kostela.
Krahulov TR flag.svg
Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape .
Train station in Krahulov, Czech Republic.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Vlaková zastávka poblíž Krahulova.
Krahulov-znak.jpg
Znak Krahulova
Wayside cross in Krahulov, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Kříž v Krahulově, okr. Třebíč.
Municipal office in Krahulov, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Obecní úřad v Krahulově, okr. Třebíč.
World War I memorial in Krahulov, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Památník 1. sv. války v Krahulově, okr. Třebíč.