Kraj Vysočina

Kraj Vysočina
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči
znakvlajka
Území
Sídlo kraje	Jihlava
Region soudržnosti	Jihovýchod
Historická země	Morava Čechy
Stát	Česko Česko
NUTS 3	CZ063
ISO 3166-2	CZ-63
RZ	J
Zeměpisné souřadnice	49°24′ s. š., 15°42′ v. d.
Vznik	1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha	6 795,75 km² (2019)[1]
Počet obyvatel	517 960 (2024)[2]
Hustota zalidnění	76,2 obyv./km²
Nejvyšší bod	Javořice (837 m n. m.)
Počet okresů	5
Počet ORP	15
Počet POÚ	26
Počet obcí	704 z toho 35 měst a 43 městysů
Kontakt
Adresa krajského úřadu	Žižkova 1882/57 586 01 Jihlava posta@kr-vysocina.cz
Hejtman	Vítězslav Schrek (ODS)
Oficiální web: www.kr-vysocina.cz
Otevřená data kraje
Další údaje
Kód kraje	108
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina^[3]) je samosprávný kraj v České republice ležící na pomezí Čech a Moravy. Je složen ze tří okresů bývalého Jihomoravského kraje (okres Jihlava, okres Žďár nad Sázavou a okres Třebíč), okresu Havlíčkův Brod z bývalého Východočeského kraje a okresu Pelhřimov z bývalého Jihočeského kraje. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Nejjižnější část Kraje Vysočina je vzdálena přibližně 4 km od státní hranice s Rakouskem. Žije zde přibližně 518 tisíc^[2] obyvatel.

Kraj Vysočina se rozprostírá ve středu České republiky. Kraj tvoří především Českomoravská vrchovina s velmi zachovalou přírodou. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické vrchoviny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické vrchovině) se nachází nejvyšší hora Javořice (837 m). Podobné výšky dosahují vrcholy Žďárských vrchů s nejvyšším bodem Devět skal (836 m).

Návštěvníci zde naleznou také dvě chráněné krajinné oblasti, kterými jsou Žďárské vrchy a Železné hory. Za Rakouska-Uherska byl údajně poblíž vrchu Melechov na západě dnešního okresu Havlíčkův Brod v blízkosti Stvořidel vyznačen symbolický střed Evropy, bližší informace o důvodu vyznačení však nejsou známy.^[4]

Rozvodí moří táhnoucí se od severovýchodu na jihozápad dělí kraj na dvě téměř stejné části. Úmoří Severního moře do kraje zasahuje povodím Labe, Labe samo však krajem neprotéká a vody do něj odtékají řadou menších řek, z nichž k těm důležitějším patří Sázava. Obdobně jihovýchodní polovina kraje patří k úmoří Černého moře a povodí Dunaje, ale do kraje povodí zasahuje menšími řekami, např. Svratkou či Jihlavou.

V červenci roku 2018 byla průměrná teplota v Kraji Vysočina 19,4 °C, tj. přibližně o 2 stupně více, než je obvyklé. Nejvyšší průměrná teplota byla naměřena na stanici Dukovany (20,9 °C), nejnižší teplotu měly stanice Černovice a Počátky (18,5 °C). Průměrný měsíční úhrn srážek byl 37,9 mm, tj. pouze 44 % standardních srážek.^[5]

Kromě toho je v kraji mnoho kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. Z kulturních památek v kraji byly tři zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou jimi historické centrum města Telč, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Mezi lákadla regionu patří také Muzeum rekordů v Pelhřimově mapující jedinečné výkony českých a světových rekordmanů.

Na území Kraje Vysočina se natočilo mnoho filmů, na hradě Ledeč nad Sázavou se natáčel film Micimutr, v Telči se natáčely filmy Pyšná princezna, Až přijde kocour, Jak se budí princezny a Z pekla štěstí (i Z pekla štěstí 2). Film Jak se budí princezny se natáčel také na hradech Orlík u Humpolce a Roštejn u Telče.^[6] Mezi další filmy, které se natáčely na území Kraje Vysočina patří Postřižiny, Všichni dobří rodáci, Čertí brko, Anděl Páně 2, Zádušní oběť, Bajkeři a Špunti na vodě.^[7] Rok 2019 byl vyhlášen rokem Filmové Vysočiny, součástí akce byla i publikace nebo interaktivní hra.^[8]

Kraj Vysočina udílí od roku 2007 několik různých ocenění osobnostem Kraje Vysočina. Jsou jimi Kamenná medaile, Skleněná medaile, Dřevěná medaile a Bronzová pamětní medaile. Autorem výtvarných návrhů medailí je sochař Radomír Dvořák. Kamenná medaile je zhotovena z mrákotínské žuly a je vyráběna v kamenosochařském středisku Lipnice nad Sázavou při Střední odborné škole uměleckoprůmyslové ve Světlé nad Sázavou. Skleněná medaile je zhotovena z čirého, zeleného a modrého skla, vyráběna je na uměleckoprůmyslové škole ve Světlé nad Sázavou, dřevěná medaile je zhotovena z dřeva jeřábu ptačího a je vyráběna Radomírem Dvořákem. Bronzová pamětní medaile je určena významným návštěvníkům Kraje Vysočina a je zhotovena z bronzu, vyráběna je ve Slévárně a modelárně Nové Ransko.^[9]

V Kraji Vysočina žije přibližně 518 tisíc^[2] obyvatel. V tomto pořadí je mezi kraji České republiky na 12. místě – méně mají jen Liberecký a Karlovarský kraj.^[10] Největším a současně krajským městem je Jihlava, kde žije zhruba 51 tisíc lidí. Mezi další větší města se pak řadí například Třebíč, kde žije zhruba 36 tisíc obyvatel. Mezi lety 2017 a 2018 se do kraje přistěhovalo více lidí, než se vystěhovalo, stejně tak se narodilo více lidí, než zemřelo. Kromě okresu Třebíč v každém okrese došlo k nárůstu počtu obyvatel, v okrese Třebíč došlo k poklesu o 357 obyvatel.^[11] V roce 2017 v Kraji Vysočina bylo uzavřeno celkem 46 registrovaných partnerství, tj. nejméně z celé republiky.^[12]

Podle demografických odhadů bude mít Kraj Vysočina v roce 2051 o několik desítek tisíc obyvatel méně a bude mít také výrazně starší průměrný věk obyvatel.^[13]

Území kraje je vymezeno územími okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.

Začátkem roku 2003 byly zrušeny okresní úřady a pro účely státní správy bylo zavedeno členění území na správní obvody tzv. obcí s rozšířenou působností, jimiž je v Kraji Vysočina kromě pěti okresních měst ještě těchto dalších deset obcí: Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Telč. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Kraj Vysočina má z historických důvodů nejkomplikovanější soudní správu ze všech krajů v Česku. Na jeho území se nachází pět okresních soudů, v krajském městě Jihlavě je pobočka brněnského krajského soudu, která je příslušná pro občanskoprávní věci s působností pro obvody okresních soudů v Jihlavě, Třebíči a Žďáru nad Sázavou (původní Jihomoravský kraj). Zbylá část kraje je rozdělena mezi českobudějovický a královéhradecký krajský soud (původní Jihočeský a Východočeský kraj). V případě, že tyto krajské soudy nerozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů, jde odvolání proti jejich rozhodnutím buď k pražskému nebo olomouckému vrchnímu soudu. Konkrétně soudní struktura vypadá na území kraje takto:

• Vrchní soud v Olomouci
  • Krajský soud v Brně (pobočka v Jihlavě jen pro občanskoprávní věci, zbytek agendy přímo v Brně)
    • Okresní soud v Jihlavě
    • Okresní soud v Třebíči
    • Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou
• Vrchní soud v Praze
  • Krajský soud v Českých Budějovicích (pobočka v Táboře některé trestní a občanskoprávní věci, zbytek agendy v Českých Budějovicích)
    • Okresní soud v Pelhřimově
  • Krajský soud v Hradci Králové
    • Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Jihlavský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Vytvoření Jihlavského kraje bylo iniciováno Vlastou Parkanovou a podle ní měl představovat brzdu opakování moravských nároků na obnovení země Moravské jako politického celku a koncepce spolkových zemí jako varianty samosprávy, kterou v Poslanecké sněmovně požadovaly strany moravského hnutí na počátku 90. let.^[16] Proti Vlastě Parkanové stál v bodě vytvoření Jihlavského kraje především Jan Ruml, který argumentoval že jde o neorganické sloučení Čech a Moravy a zpracoval vládní návrh 13 krajů bez Jihlavského kraje a s Prahou jako součástí Středočeského kraje.^[16] Mezi těmito návrhy posléze vzniknul vládní kompromis a dnešní Kraj Vysočina se tak stal posledním přidaným krajem do návrhu ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, a to sněmovním výborem v říjnu 1997.^[17]

Zákonem č. 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje.

31. května 2001, dnem vyhlášení novelizujícího ústavního zákona č. 176/2001 Sb., získal kraj nový název Vysočina (současně byly přejmenovány i další tři kraje),^[18] což bylo iniciováno předchozí anketou mezi občany kraje a usnesením zastupitelstva kraje.^[19] Spolu s hlavním městem Prahou tak byly jedinými kraji v Česku, které neměly v názvu stanoveném ústavním zákonem slovo „kraj“. Kraj ale 2. srpna 2010 navrhl ústavní zákon, jímž se měl název změnit na Kraj Vysočina, a Poslanecká sněmovna 23. března 2011 tento návrh ve znění komplexního pozměňovacího návrhu reagujícího na stanovisko vlády schválila, žádný poslanec nehlasoval proti návrhu a žádný poslanec během projednávání nevznesl námitku k podstatě návrhu. Tato novela ústavního zákona nakonec úspěšně prošla celým legislativním procesem a nabyla účinnosti dne 1. srpna 2011. Od tohoto data jde tedy již o „Kraj Vysočina“.^[20][21] Druhou změnu názvu předkladatel zdůvodnil tím, že si ji vynutila sama praxe, protože subjekty používají název Vysočina ve spojení s určením kraj naprosto běžně, a to i v písemných a právních dokumentech, a prosté označení Vysočina bez dalšího vymezení komplikuje namnoze určení, zda se nejedná například o obchodní organizaci nebo výrobek, eventuálně geografický pojem.^[19]

První sídlo kraje bylo v jihlavském sídle Komerční banky.^[22]

• Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2000
• Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2004
• Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2008
• Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2012
• Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2016
• Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020

Prvním hejtmanem byl František Dohnal (2000–2004), následovali Miloš Vystrčil (2004–2008), Jiří Běhounek (2008–2020) a Vítězslav Schrek (od 2020).^[23]

Dne 1. ledna 2005 byla z okresů Kraje Vysočina převedena pod okres Brno-venkov v Jihomoravském kraji řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s katastrálním územím Pernštejn; Černvír; Doubravník s katastrálním územím Křížovice; Borač s katastrálním územím Podolí; Pernštejnské Jestřabí s katastrálním územím Maňová, Husle a Jilmový; Olší s katastrálním územím Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s katastrálním územím Vickov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s katastrálním územím Zahrada; Dolní Loučky s katastrálním územím Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s katastrálním územím Blahoňov; Kuřimská Nová Ves s katastrálním územím Prosatín; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.^[24]

V kraji je po přesunu 704 obcí,^[25] z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Sídelním městem je statutární město Jihlava.

• Josef Augusta (1946–2017), český hokejista, trenér
• Jan František Beckovský (1658–1725), spisovatel, kněz, historik, překladatel
• Karel Havlíček Borovský (1821–1856), český spisovatel, novinář, politik, národní buditel
• Jaroslav Holík (1942–2015), český hokejista, trenér
• Vilém Kurz (1872–1945), český klavírní virtuos a pedagog
• Pavel Landovský (1936–2014), český herec a dramatik, bývalý disident, signatář Charty 77
• Stella Májová (1923–2009), česká herečka, operetní a muzikálová zpěvačka
• Radek Martínek (* 1976), český hokejista
• Bohuslav Matoušek (* 1949), český houslista a violista
• Blanka Matragi (* 1953), módní návrhářka
• Jan Václav Stamic (1717–1757), skladatel a houslista světového významu
• Jan Suchý (1944–2021), český hokejista
• Jaroslav Šerých (1928–2014), český malíř a grafik
• Marek Švec (* 1973), český reprezentant řecko-římského zápasu
• Josef Vašíček (1980–2011), český hokejista, vítěz Stanley cupu
• Jan Zrzavý (1890–1977), světově uznávaný český malíř
• Bohuslav Reynek (1892–1971), český básník, malíř, grafik a překladatel.

• Josef Dvořák (* 1942), herec, divadelní ředitel
• Leopold Fritz (1813–1895), lékař, zasloužil se o rozvoj Jihlavy
• Josef Hoffmann (1870–1956), architekt designér, pedagog
• Václav Kosmák (1843–1898), novinář, spisovatel
• František Kramář (1759–1831), skladatel, dirigent
• Gustav Mahler (1860–1911), hudební skladatel
• Jan Novák (1921–1984), hudební skladatel
• Josef Alois Schumpeter (1883–1950), ekonom, politolog
• Jan Nepomuk Steiner (1725–1793), dvorní malíř Marie Terezie
• Lukáš Krpálek (* 1990), judista, olympijský vítěz a mistr světa
• Otto Šimánek (1925–1992), filmový a divadelní herec
• Václav Jan Křtitel Tomášek (1774–1850), skladatel, pedagog
• Viktor Ujčík (* 1972), hokejista
• Ondřej Vetchý (* 1962), herec
• Martin Stránský (* 1970), herec
• David Rittich (* 1992), hokejista

• Miroslav Donutil (* 1951), herec, člen činohry Národního divadla
• Patrik Eliáš (* 1976), hokejista
• Martin Erat (* 1981), hokejista
• Josef Hlouch (1902–1972), českobudějovický biskup
• Jan Syrový (1888–1970), velitel československých legií v Rusku, předseda čs. vlády v období Mnichovské dohody od 22. září do 30. listopadu 1938
• Ludvík Svoboda (1895–1979), československý prezident, generál
• Bedřich Václavek (1897–1943), marxistický estetik, literární teoretik, kritik
• Jaroslav Zvěřina (* 1942), sexuolog, bývalý poslanec evropského parlamentu
• Oldřich Navrátil (* 1952), herec

• František Drdla (1868–1944), hudební skladatel a houslový virtuóz
• Radek Jaroš (* 1964), horolezec
• Jan Kasal (* 1951), politik, poslanec PSP ČR
• Radslav Kinský (1928–2008), imunobiolog, zakladatel reprodukční imunologie,
• František Lacina (1863–1941), ředitel Národního divadla v Brně
• Julius Pelikán (1887–1969), sochař
• Beáta Rajská (* 1967), módní návrhářka
• Tomáš Rolinek (* 1980), hokejista
• Martina Sáblíková (* 1987), rychlobruslařka
• Josef Smolík (* 1976), politolog z FSS MU
• Josef Straka (1864–1946), malíř
• Petr Vampola (* 1982), hokejista

• Edvard Jan Brynych (1846–1902), 19. biskup královéhradecký (1892–1902)
• Simonetta Buonaccini (1893–1935), básnířka
• Jiří Černý (* 1961), historik umění
• Josef Dobiáš (1888–1970), historik a klasický filolog, člen ČSAV
• Petr Fiala (* 1943), hudební skladatel, sbormistr a hudebník
• Marie Hovorková (* 1927), herečka, historička umění
• Aleš Hrdlička (1869–1943), antropolog a lékař
• Ivan Martin Jirous (1944–2011), básník, publicista, představitel českého undergroundu
• Vojtěch Benedikt Juhn (1779–1843), malíř
• Naděžda Kniplová (1932–2020), sopranistka, sólistka Národního divadla v Praze a Státní opery Praha
• Emanuel Julian Kodet (1880–1954), sochař
• Vratislav Kříž (* 1957), operní pěvec, sólista opery Národního divadla v Praze
• Lubomír Lipský (1923–2015), herec
• Oldřich Lipský (1924–1986), filmový režisér a scenárista
• Jiří Lír (1923–1995), herec
• Gustav Mahler (1860–1911), skladatel, dirigent
• Mikuláš z Pelhřimova (asi 1385 – asi 1459), teolog, kazatel, spisovatel, táborský biskup
• Josef Rejsek (1860–1932), malíř, ilustrátor vědeckých publikací
• Antonín Sova (1894–1928), básník, prozaik
• Svatava Šlajchrtová (* 1954), básnířka
• Jan Šmíd (* 1965), novinář a publicista
• Olga Valeská (1941–2022), spisovatelka
• František Vyskočil (* 1941), neurofyziolog
• Dušan Tomášek (1924–2016), novinář, publicista a spisovatel literatury faktu
• Jan Zábrana (1931–1984), básník a překladatel z ruštiny a angličtiny

V první čtvrtletí roku 2011 stoupla průměrná mzda v kraji o cca 500 Kč. Kraj se tak stal pátým nejhůře placeným regionem.^[26] V roce 2011 se zvýšily oproti loňskému roku daňové příjmy kraje.^[27] V roce 2015 se rovněž navýšil rozpočet kraje a to o téměř 400 milionů korun.^[28] Na rok 2017 byl na konci roku 2016 schválen vyrovnaný rozpočet ve výši 9,7 miliardy Kč, tj. o 1,6 miliardy více než v roce 2016. Nejvíce, tj. 4,6 miliardy Kč mělo být vydáno v rozpočtové kapitole školství, mládeže a sportu, velké navýšení proběhlo i v rozpočtové kapitole nemovitý majetek, kdy mělo dojít k několika významným investičním akcím.

V roce 2017 byla v plánu rekonstrukce interního pavilonu Nemocnice Jihlava, stavba pavilonu chirurgických oborů Nemocnice Třebíč a stavba nové budovy sídla Krajské knihovny Vysočiny.^[29]

Turismus v kraji Vysočina se rozvíjí, kdy bylo oznámeno, že za rok 2015 přijelo do kraje oproti roku 2014 o 11,3 % turistů více.^[30] V roce 2018 byla nejnavštěvovanější atrakcí v Kraji Vysočina ZOO v Jihlavě.^[31] O turistický ruch v Kraji Vysočina se stará příspěvková organizace Vysočina Tourism, ředitelem mezi lety 2010 a 2021 byl Tomáš Čihák, od roku 2021 je ředitelkou Oľga Königová.^[32]

V roce 2018 byla vydána brožura s názvem Sto let příběhů, lidských osudů, architektury i sportu a kultury na Vysočině.^[33] Marketingovým tématem propagace Vysočiny byla v roce 2020 Vysočina sklářská.^[34]

V kraji se uplatňují dřevozpracující, sklářský, strojírenský, kovodělný, těžební, textilní, nábytkářský a potravinářský průmysl a vyskytuje se zde celkem 25 průmyslových zón.^[zdroj?]

V Nové Vsi na Třebíčsku sídlí dvě společnosti z německé skupiny MANN+HUMMEL Group, a to MANN+HUMMEL (CZ) a MANN+HUMMEL Service, které dohromady zaměstnávají dohromady přes 1200 zaměstnanců. První zmíněná vyrábí kapalinové a vzduchové filtry i další komponenty pro strojírenský, převážně automobilový průmysl, druhá poskytuje servisní služby pro ostatní pobočky MANN+HUMMEL Group.

V zemědělství jsou na Vysočině výjimečně příznivé podmínky pro produkci mléka, brambor a řepky. Leží zde rozsáhlé hospodářské lesy.

Krajem prochází dálnice D1 z Prahy do Brna a dvě mezinárodní silnice: E59 (Jihlava – Vídeň – Záhřeb) a E551 (České Budějovice – Třeboň – Humpolec).^[35] Silniční síť kraje má v roce 2017 celkovou délku 4562 km, z toho silnice 2. třídy tvoří 1631 km. Celkem je v kraji 875 mostů. Kraj chtěl v roce 2017 vyřadit celkem 362 km silnic ze silniční sítě. Navržená páteřní síť silnic pro další roky má celkovou délku 678 km, dříve měla 745 km, navržená páteřní síť silnic 2. třídy má 1321 km, dříve měla 1631 km.^[36] V roce 2018 čtyři z pěti rekonstruovaných úseků dálnice D1 jsou na Vysočině.^[37]

Kraj Vysočina připravil systém společné veřejné dopravy, který byl nazván Veřejná doprava Vysočiny (VDV). Spuštěn měl být v roce 2020, kdy v polovině roku 2018 bylo rozhodnuto o způsobu odbavování. To by mělo probíhat pomocí identifikátoru nahraném na kartě či čipu. Projekt by měl posílit veřejnou dopravu ve městech.^[38] Systém Veřejné dopravy Vysočiny byl spuštěn v prosinci roku 2019 úpravami jízdních řádů Českých drah.^[39][40]

Školní rok 2017 byl krajem Vysočina vyhlášen jako rok věnovaný zemědělství a odbornému vzdělávání.^[41]

V Kraji Vysočina se nacházejí celkem dvě vysoké školy:

• Vysoká škola polytechnická Jihlava byla zřízena zákonem (č. 375/2004 Sb. ze dne 3. 6. 2004) jako první veřejná vysoká škola neuniverzitního směru.^[42]
• Západomoravská vysoká škola Třebíč – nejstarší vysoká škola v Kraji Vysočina^[43]

• FARMEKO s.r.o.
• Gymnázium Jihlava
• Soukromé gymnázium AD FONTES Jihlava
• Gymnázium a Střední odborná škola Telč
• Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava
• Střední průmyslová škola Jihlava – zanikla sloučením v roce 2014^[44]
• Střední škola automobilní, Jihlava – zanikla sloučením v roce 2014^[44]
• Střední škola obchodu a služeb Jihlava
• Střední škola stavební Jihlava
• Střední škola technická Jihlava – zanikla sloučením v roce 2014^[44]
• Střední uměleckoprůmyslová škola, Jihlava-Helenín
• Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická, Jihlava
• Manažerská akademie SOŠ, s.r.o.
• Škola ekonomiky a cestovního ruchu, soukromá střední odborná škola s. r. o.
• Střední škola průmyslová, technická a automobilní Jihlava

• Gymnázium Třebíč
• Katolické gymnázium Třebíč
• Gymnázium a Střední odborná škola, Moravské Budějovice, Tyršova 365
• Střední škola řemesel a služeb a Učiliště. Moravské Budějovice
• Střední průmyslová škola Třebíč
• Střední škola stavební Třebíč
• Hotelová škola Třebíč – zanikla sloučením v roce 2014 ^[44]
• Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč
• Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč
• Soukromá střední odborná škola a střední odborné učiliště, s.r.o.
• Střední škola řemesel Třebíč – zanikla sloučením v roce 2014^[44]
• Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa, Hotelová škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč

• Gymnázium Žďár nad Sázavou
• Biskupské gymnázium Žďár nad Sázavou (BiGy)
• Hotelová škola Světlá a Obchodní akademie Velké Meziříčí – zanikla sloučením v roce 2014^[44]
• Gymnázium Velké Meziříčí
• Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě
• Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem
• Střední průmyslová škola Žďár nad Sázavou – zanikla sloučením v roce 2014^[44]
• Střední škola gastronomická Žďár nad Sázavou
• Hotelová škola Světlá a Střední odborná škola řemesel Velké Meziříčí
• Vyšší odborná a Střední průmyslová škola Žďár nad Sázavou

• Gymnázium Havlíčkův Brod
• Obchodní akademie a střední škola hotelová Havlíčkův Brod
• Střední škola zdravotnická a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod
• Akademie - Vyšší odborná škola, Gymnázium a Střední odborná škola uměleckoprůmyslová Světlá nad Sázavou
• Gymnázium, Střední odborná škola a Vyšší odborná škola Ledeč nad Sázavou
• Gymnázium Chotěboř
• Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod
• Vyšší odborná škola a Obchodní akademie Chotěboř – zanikla sloučením v roce 2014^[44]
• Střední odborné učiliště technické, Chotěboř – zanikla sloučením v roce 2014^[44]
• Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborné učiliště technické Chotěboř

• Gymnázium Pelhřimov – zanikla sloučením v roce 2014^[44]
• Gymnázium Humpolec
• Gymnázium Pacov
• Hotelová škola Pelhřimov
• Obchodní akademie Pelhřimov – zanikla sloučením v roce 2014^[44]
• Střední průmyslová škola a střední odborné učiliště Pelhřimov
• Česká zemědělská akademie Humpolec
• Střední škola informatiky a cestovního ruchu Humpolec
• Gymnázium a Obchodní akademie Pelhřimov

• Dolní Rakousko
• Grand Est
• Nitranský samosprávný kraj
• Zakarpatská Ukrajina

• Česko
• Čechy
• Morava
• Českomoravská vrchovina
• Symboly Kraje Vysočina
• Diecéze jihlavská
• Seznam hradů v Kraji Vysočina
• Seznam rozhleden v Kraji Vysočina
• Seznam zámků v Kraji Vysočina
• Seznam tvrzí v Kraji Vysočina

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kraj Vysočina na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Kraj Vysočina ve Wikislovníku
• Krajský úřad
• Statistické údaje ČSÚ
• Fotogalerie, památky a další informace o Kraji Vysočina Archivováno 20. 10. 2007 na Wayback Machine.
• Střední škola technická Jihlava