Kraje v Česku

Přehled krajů Česka a jejich znaky

Kraje v Česku jsou vyšší územní samosprávné celky, které jsou územními společenstvími občanů s právem na samosprávu.[1] Vytvořeny byly v roce 2000 ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, samosprávné kompetence získaly na základě zákona o krajích. Krajů je celkem 14, hlavní město Praha je podle zákona o hlavním městě Praze krajem i obcí zároveň.[2] Každé čtyři roky probíhají volby do zastupitelstev krajů, z nichž pak vychází krajská rada a hejtman kraje. Správu kraje vykonává krajský úřad. Výjimečné postavení má hlavní město Praha – místní orgány zde vykonávají přenesenou působnost, která je zákonem o krajích svěřena orgánům krajů a také funkci hejtmana zastává v Praze primátor. Krajské volby se v hlavním městě nekonají, nahrazují je komunální volby.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Historie krajů v Česku.
Krajské dělení ve středověku
České kraje v letech 1948–1960 a jejich členění na okresy
České kraje v letech 1960–2020 a jejich členění na okresy

Dvanáct českých krajů vytvořil v polovině 13. století Přemysl Otakar II., nahradil jimi původní hradské zřízení. Na Moravě existovaly předtím úděly. Na území českých zemí představovaly kraje od středověku až do 19. století, kdy byly původní kraje zrušeny, správní celky stojící mezi panstvími a zeměmi. Od vlády krále Jiřího z Poděbrad do roku 1714 existovalo v Čechách krajů 14, poté došlo opět k redukci na 12 krajů. Po vzniku Československa měly být zavedeny župy, ale zemské zřízení přetrvalo až do roku 1948.

Tehdy bylo zákonem o krajském zřízení území Československa rozděleno na 19 „malých“ krajů (13 v české části státu a 6 na Slovensku). Zároveň byly zrušeny země jako správní jednotky, přičemž se jednalo o druhé (po Protektorátu) územně správní členění v dějinách, které nerespektovalo historické zemské hranice, kterýžto stav se už nezměnil. Sídelní města krajů a částečně i rozloha odpovídaly současným krajům v Česku. Hlavní město Praha byla součástí Pražského kraje, od 17. května 1954 se však na základě zákona o národních výborech stalo samostatným celkem – od té doby se rozrostl počet krajů na 14.

Roku 1960 byly nahrazeny, novým zákonem o územním členění státu vzniklo v Československu 10 (z toho 7 v české části) větších krajů, mimo hlavní město Prahu. Orgány nových „velkých“ krajů (krajské národní výbory) byly ustaveny téhož roku, v roce 1990 byly ale zrušeny.[3][4][5] Názvy a sídla tehdejších krajů na českém území (samostatnou územní jednotkou, která z některých hledisek byla postavena na roveň těmto krajům, bylo území hlavního města Prahy):

  1. Středočeský kraj se sídlem v Praze
  2. Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích
  3. Západočeský kraj se sídlem v Plzni
  4. Severočeský kraj se sídlem v Ústí nad Labem
  5. Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králové
  6. Jihomoravský kraj se sídlem v Brně
  7. Severomoravský kraj se sídlem v Ostravě

Jelikož roku 2000 vznikly nové samosprávné kraje, existovaly v České republice dvě různé soustavy krajů několik let vedle sebe.[6] Definitivně byly staré územní kraje zrušeny zákonem o územně správním členění státu ke dni 1. ledna 2021 (krajských soudů a krajských státních zastupitelství se však reforma nedotkla[7][8]).

Samosprávné kraje od roku 2000

Samosprávné kraje Česka od roku 2000
Systém samosprávných krajů a obvodů obcí s rozšířenou působností

Vytvoření vyšších územně samosprávných celků předpokládá článek 99 Ústavy České republiky. Kraje byly vytvořeny 1. ledna 2000 ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy a sídla krajů a vymezil jejich územní obvody výčtem okresů. Tyto kraje zhruba kopírují kraje z let 1948–1960, zároveň jsou české NUTS 3.[zdroj⁠?] Samosprávné kompetence získaly na základě zákona o krajích (krajské zřízení) dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.

Na hlavní město Prahu se ale zákon o krajích nevztahuje, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Volby do krajských zastupitelstev se pak konají podle zákona č. 130/2000 Sb. Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy se konají v termínech obecních voleb a podle jejich volebního systému. Agenda krajů byla významně rozšířena k 1. lednu 2003 v souvislosti se zrušením okresních úřadů.

Dvěma vlnami byly některé z krajů přejmenovány: poprvé byl k 31. květnu 2001 (dnem vyhlášení) novelizačním ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. přejmenován Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na Vysočinu, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj, podruhé pak ústavním zákonem č. 135/2011 Sb. k 1. srpnu 2011 Vysočina na Kraj Vysočina.

Zákonem č. 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje a tři obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje. Další změna hranic krajů proběhla k 1. 1. 2016 v souvislosti se zmenšením území vojenských újezdů. Některá vyčleněná katastrální území tak zákonem č. 15/2015 Sb. přešla z Karlovarského do Ústeckého kraje, z Jihomoravského do Olomouckého kraje a naopak z Olomouckého do Moravskoslezského kraje.

Novému krajskému uspořádání se postupně a částečně přizpůsobila i veřejná správa. Například dosavadních osm krajských ředitelství policie se dne 1. 1. 2010 změnilo na 14, která odpovídají územnímu správnímu členění České republiky.[9] Pouze organizace krajských soudů a krajských státních zastupitelství stále odpovídá dřívějšímu stavu, v nově ustavených krajských městech (vyjma Karlových Varů a v případě státního zastupitelství i Pardubic) jsou ale jejich pobočky.

Návrhy změn

Po podzimních krajských a doplňovacích senátních volbách 2012 se ozývaly i hlasy volající po možném budoucím snížení počtu krajů.[10][11][12] Jinou možností je úplné zrušení krajů, jak naznačil v rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu Martin Půta. „Když se podívám do Saska, tak to je velké jako polovina České republiky a žádný mezistupeň jako kraje tam neexistuje. Čeká nás debata, kolik samostatných stupňů ČR potřebuje. Náklady na výkon samosprávy jsou poměrně vysoké,“ mínil 15. října 2012 kandidát na hejtmana Libereckého kraje.[13][14] Místopředseda strany Moravané Ondřej Hýsek, kritizoval dne 4. ledna 2014 kraje jako nefunkční a drahé.[15] Naopak jiní politici označili jako hlavní problém krajů přenesení zodpovědnosti ze státní úrovně bez odpovídajícího přesunu financí pro vykonávání těchto povinností.[16][17]

Základní data o krajích

Název kraje
(kraj)
Zkratka
ČSÚ
Zkratka
na RZ
Krajské městoPočet obyvatel
(2023)[18]
Rozloha
(km²)
Hustota
zalidnění
(/km²; 2023)
HDP
(mld. ,
2022)
HDP na obyv.
(tis. , 2022)
Hlavní město PrahaPHAAPraha1 357 326496,212 7351 926,31 453,6
Středočeský krajSTČSPraha1 439 39110 928,50132775,7557,6
Jihočeský krajJHČCČeské Budějovice652 30310 058,0065309480,5
Plzeňský krajPLKPPlzeň605 3887 648,9179326,7553,5
Karlovarský krajKVKKKarlovy Vary293 5953 310,3489111377,9
Ústecký krajULKUÚstí nad Labem812 3375 338,66152360,7440,7
Liberecký krajLBKLLiberec449 1773 163,41142202,6457,7
Královéhradecký krajHKKHHradec Králové555 2674 759,09117299,3543,1
Pardubický krajPAKEPardubice528 7614 519,22117268,3513,2
Kraj VysočinaVYSJJihlava514 7776 795,7376241,6474,3
Jihomoravský krajJHMBBrno1 217 2007 187,83169745,2624,8
Olomoucký krajOLKMOlomouc631 8025 271,54120317,9503,7
Moravskoslezský krajMSKTOstrava1 189 6745 426,83219597,7499,8
Zlínský krajZLKZZlín580 5313 963,04146304,8524,9
CZ10 827 52978 871,011376786,7640

Pravomoce a finance krajů

školství
kraje zřizují střední školy[16][19]
zdravotnictví
zodpovědnost za nemocnice[16]
doprava
stavba a opravy silnic druhé a třetí třídy[16][19], integrované dopravní systémy[20], objednávání veřejné dopravy mezi městy a obcemi[21], vliv na stavbu a umístění dálnic skrze schvalování plánů územního rozvoje[17][22]
sociální služby
zodpovědnost za domovy pro seniory[20], kraje rozdělují příspěvky chudým a mají zodpovědnost za sociální zařízení [17][19]
ochrana přírody
kraje vyhlašují přírodní park, přírodní rezervaci nebo památku [19]
legislativa
zastupitelstvo kraje smí navrhovat Poslanecké sněmovně zákony a podávat stížnosti k Ústavnímu soudu[22]
rozdělování dotací z EU
kraje spolupracují na rozdělování financí z EU v rámci tzv. regionů soudružnosti (NUTS-2)
integrovaný záchranný systém
krajský úřad, hejtman a hasičský záchranný sbor kraje plní některé úkoly v rámci integrovaného záchranného systému.[23]

Financování

Kraje hospodaří s velkým množstvím peněz, v roce 2016 to bylo skoro 165 miliard korun, což odpovídá sedmině státního rozpočtu.[22] Přitom však kraje získávají pouhých 9 procent svého rozpočtu přímo z daní, přesněji z celostátního hrubého výnosu DPH a daně z příjmu. Dvě třetiny příjmů krajů jsou státní dotace. Celkový rozpočet krajů byl 160 miliard korun v roce 2015.[17] V roce 2019 to bylo 239 miliard, přitom více než polovina peněz přišla od Ministerstva školství. Kraje tedy především přerozdělují peníze státu. Na investice jde asi čtvrtina rozpočtu a to s velkým podílem peněz z Evropské unie.[24]

Například Ústecký kraj měl v roce 2020 rozpočet okolo 20 miliard korun, tedy asi 24 tisíc korun na každěho obyvatele kraje. Z toho 60 procent šlo do škol. 17 procent šlo na objednávku dopravy a opravy silnic. 11 procent bylo určeno sociální oblasti, především chudým domácnostem. 2 procenta šla na záchranku a zbytek financí je použit na všechno jiné, co kraj dělá.[24]

Symboly krajů

Podrobnější informace naleznete v článku Symboly krajů České republiky.

Politika

Volby do zastupitelstev krajů se konají jednou za čtyři roky. Poprvé byly uspořádány v roce 2000 a jejich vítězem se stala ODS, stejně jako roku 2004. V letech 2008 a 2012 v krajských volbách zvítězila ČSSD. V krajských volbách v roce 2016 nejvíce hlasů získalo hnutí ANO. Ve volbách 2020 získalo ANO také většinu hlasů, avšak ve většině krajů skončilo v opozici.

Vítězové voleb podle krajů

Ekonomika

Podnikání

Počet podnikatelských subjektů k 1. 1. 2014[25]
krajfirem[ujasnit]fyzických osobostatníchcelkem
Hlavní město Praha157 771243 71560 600462 086
Středočeský kraj28 959191 90729 070249 936
Jihočeský kraj12 98094 57616 821124 377
Plzeňský kraj12 85984 09415 958112 911
Karlovarský kraj8 39742 4299 11159 937
Ústecký kraj15 09098 54117 845131 476
Liberecký kraj9 48071 74010 14291 362
Královéhradecký kraj10 64576 87613 137100 658
Pardubický kraj8 78171 30512 09792 183
Kraj Vysočina7 04664 94711 76583 758
Jihomoravský kraj39 352167 51528 831235 698
Olomoucký kraj10 81384 33013 525108 668
Zlínský kraj12 22384 99411 514108 731
Moravskoslezský kraj23 308150 09021 802195 200
Celkem357 7041 527 059272 2182 156 981

Grafický přehled krajů

14 krajů je uvedeno v číslovaném pořadí podle zákona, za pomlčkou je uvedeno sídlo kraje (tzv. krajské město).

Odkazy

Reference

  1. čl. 99 Ústavy České republiky
  2. §1 zákona č. 131/2000 Sb. Dostupné online.
  3. Ústavní zákon, kterým se mění a doplňuje Ústava Československé socialistické republiky, a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a kterým se zkracuje volební období národních výborů, čl. I a III.
  4. § 72 zákona o obcích
  5. VELKÝ ROZHOVOR s Petrem Pithartem. O Moravě, zemském zřízení a pragocentrismu. Zprávy z Moravy [online]. 2019-11-15 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  6. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o územně správním členění státu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2021-02-09]. S. 11–12. Dostupné online. 
  7. Příloha č. 2 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Dostupné online
  8. § 7 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Dostupné online
  9. Jmenování krajských ředitelů policie [online]. Policie České republiky [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 
  10. Strany: Je nutné debatovat o počtu a racionalizaci krajského zřízení. Parlamentní listy [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 
  11. Počet krajů by se mohl v budoucnu snížit. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. (2012-10-14) 
  12. ČTK. Méně krajů v Česku? V budoucnu možná ano. Deník.cz. 2012-10-14. Dostupné online [cit. 2022-09-07]. 
  13. Koalice s Korytářem a ODS je na Liberecku stále otevřená, věří šéf Starostů. Parlamentní listy [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 
  14. http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2743645 čas 16:40, Dvacet minut Radiožurnálu - Rozhovor s lídrem Starostů na Liberecku Martinem Půtou
  15. Politické spektrum - iVysílání. Česká televize [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 
  16. a b c d Kompetence krajů jsou jasné, rozdělování státních peněz už méně, řekl v předvolební debatě Wintr. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. 
  17. a b c d Superdebata: Většina politiků by nevracela kompetence krajů zpět na centrální úroveň. ČT 24 [online]. Česká televize [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. 
  18. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2023 [online]. Český statistický úřad, 2023-05-23 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. 
  19. a b c d Co vlastně dělají kraje? - VDO. www.vychovakobcanstvi.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-10. 
  20. a b Silnice, nemocnice, školy. O co všechno se starají kraje?. Ohlasy dění na Boskovicku [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. 
  21. Avizer Z, 2019-10-13 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. 
  22. a b c Pojďte volit, má to smysl. Jde o peníze pro osm ministerstev, vysvětlují ve videu politologové. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-10-02 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. 
  23. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné online. § 10–11. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  24. a b STROUKAL, Dominik. K čemu nám jsou kraje? Jsou to jen obrovské stroje na přerozdělování peněz? [online]. Mall TV, 2020-10-01 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 
  25. Počet podnikatelských subjektů k 1. 1. 2014 - rozděleno podle krajů a podle typu subjektu. www.merk.cz [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-13. 

Literatura

  • MACEK, Jaroslav; ŽÁČEK, Václav. Krajská správa v českých zemích a její archivní fondy (1605–1868). Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra, 1958. 350, [2] s., [8], [3] mapy. 

Související články

Externí odkazy

Právní předpisy

Média použitá na této stránce

Země Koruny české.jpg
Map of the Lands of the Bohemian Crown from the 14th century until the year 1742. The descriptions are in Czech.
Olomouc Region CoA CZ.svg
Olomouc Region CoA
2004 Karlovarsky kraj.PNG
Lokační mapa Karlovarského kraje od 2004
Liberec Region CoA CZ.svg
Liberec Region CoA
Kraje 2004.png
Autor: Fext, Licence: CC BY-SA 3.0
Volby do zastupitelstev krajů v roce 2004 - vítězné strany v jednotlivých krajích (modrá ODS, žlutá KDU-ČSL)
České okresy 1960.png
Mapa okresů České republiky v územních krajích (zákon č. 36/1960 Sb.) s hranicemi platnými od 1. ledna 2007
2004 Praha.png
Autor: Hustoles, Licence: CC0
Lokační mapa Prahy od 2004
Kraje 2000.png
Autor: Fext, Licence: CC BY-SA 3.0
Volby do zastupitelstev krajů v roce 2000 - vítězné strany v jednotlivých krajích (modrá ODS, fialová Čtyřkoalice, červená KSČM)
Karlovy Vary Region CoA CZ.svg
Karlovy Vary Region CoA
CZE Kraj Wysoczyzna COA.svg
Herb Kraju Wysoczyzna
Hradec Kralove Region CoA CZ.svg
Hradec Kralove Region CoA
2004 Ustecky kraj.PNG
Lokační mapa Ústeckého kraje od 2004
Zlin Region CoA CZ.svg
Zlin Region CoA
2004 Olomoucky kraj.PNG
Lokační mapa Olomouckého kraje od 2004
Usti nad Labem Region CoA CZ.svg
Usti nad Labem Region CoA
2004 Pardubicky kraj.PNG
Lokační mapa Pardubického kraje od 2004
Moravian-Silesian Region CoA CZ.svg
znak Moravskoslezského kraje
Volby Kraje.png
Autor: Jirka.h23, Licence: CC BY-SA 4.0
Volby do zastupitelstev krajů, vítězné strany v jednotlivých krajích (světle modrá ANO, oranžová ČSSD, tmavě modrá Starostové pro Liberecký kraj, žlutá KDU-ČSL).
Kraje 2008.png
Autor: Fext, Licence: CC BY-SA 3.0
Volby do zastupitelstev krajů v roce 2008 - vítězné strany v jednotlivých krajích (oranžová ČSSD)
Central Bohemian Region CoA CZ.svg
Central Bohemian Region CoA
CoA CZ regions.png
Autor: Tomáš Urban, Licence: CC BY-SA 3.0
Přehled krajů České republiky a jejich znaky. Znaky současných krajů České republiky. Kraje České republiky.
České okresy 1950.png
Autor: Vlout, Licence: CC BY-SA 4.0
Mapka českých krajů a okresů k roku 1950.

Vychází ze stavu podle zákona č. 280/1948 Sb., o krajském řízení, a vládního nařízení č. 3/1949 Sb., o územní organisaci okresů v českých zemích. Zpracováno také podle Hledíková, Z., Janák, J., Dobeš, J. Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005.

Města Praha, Plzeň, Liberec, Brno, Olomouc, Opava a Ostrava jsou samostatná a zároveň jsou sídly vlastních okresů.
2004 Jihocesky kraj.PNG
Lokační mapa Jihočeského kraje od 2004
2004 Jihomoravsky kraj.PNG
Lokační mapa Jihomoravského kraje od 2004
2004 Stredocesky kraj.PNG
Lokační mapa Středočeského kraje od 2004
Europe map.png
Political map of Europe
Samosprávné kraje.png
Autor: No machine-readable author provided. Fext assumed (based on copyright claims)., Licence: CC0
Mapka českých samosprávných krajů (ústavní zákon č. 347/1997 Sb.)
2004 Zlinsky kraj.PNG
Lokační mapa Zlínského kraje od 2004
2004 Kralovehradecky kraj.PNG
Lokační mapa Královéhradeckého kraje od 2004
Krajské volby 2020 v Česku.png
Autor: Radek Nohl, Licence: CC BY-SA 4.0
Tmavě modrá: ANO 2011, zelená: STAN, modrá:ODS+STAN+VČ, růžová: SLK
2004 Liberecky kraj.PNG
Lokační mapa Libereckého kraje od 2004
Kraje 2012.png
Autor: Fext, Licence: CC BY-SA 3.0
Volby do zastupitelstev krajů v roce 2012 - vítězné strany v jednotlivých krajích (oranžová ČSSD, červená KSČM, modrá ODS, fialová Starostové pro Liberecký kraj)
2004 Plzensky kraj.png
Lokační mapa Plzeňského kraje od 2004
2004 Moravskoslezsky kraj.PNG
Lokační mapa Moravskoslezského kraje od 2004
ORP.PNG
Mapa malých okresů (obvody obcí s rozšířenou působností) České republiky (vytvořeno podle vzoru okresů)
2004 Kraj Vysocina.PNG
Lokační mapa Kraje Vysočina od 2004