Krajinská (České Budějovice)
Krajinská | |
---|---|
Umístění | |
Stát | Česko |
Město | České Budějovice |
Část obce | České Budějovice 1 |
Poloha | 48°58′35,04″ s. š., 14°28′25,68″ v. d. |
Historie | |
Pojmenováno po | krajina |
Další údaje | |
PSČ | 370 01 |
Kód ulice | 76511 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krajinská je ulice v městské památkové rezervaci České Budějovice.
Popis
Ulice spojuje Náměstí Přemysla Otakara II. s Mariánským náměstím. Směrem z centra křižuje postupně ulice Piaristickou, Hroznovou, Hradební a Na Mlýnské stoce, poté přechází mostem přes Mlýnskou stoku a prochází českobudějovické sady.
Historie
Související informace naleznete také v článku Historické názvy ulic a náměstí Českých Budějovic.
Název Krajinská ulice (německy Landstrasse) pochází od toho, že se jedná o ulici směřující k centrálním oblastem Čech (krajiny). Byla to hlavní přístupová cesta do města.[1] Na konci Krajinské ulice stála do roku 1867 Pražská brána nebo někdy též zvaná Písecká brána. Vpravo od Pražské brány (na rohu Krajinské a Hradební ulice) stával od začátku 14. století špitál a kostelík sv. Václava, zrušený za josefínských reforem. V letech 1909-1950 jezdily Krajinskou ulicí tramvaje, konkrétně tramvajová linka vedená z náměstí k bývalé Plzeňské zastávce na železniční trati Plzeň – České Budějovice, tehdy vedené okolo tehdejších dělostřeleckých kasáren.[2]
Historické názvy
- 1369 – Lantstras
- 16. až 18. století – také používán název Písecká (německy Pieskergasse, latinsky vicus Pieskeri)
- přelom 18. a 19. století – také používán název Pražská (německy Pragerstrasse nebo také Prager Lanstrasse)
- od 7. 6. 1945 do 7. 11. 1946 – Revoluční
- od 8. 11. 1946 do 31. 12. 1990 – Třída 5. května
Pamětihodnosti
V Krajinské ulici je 39 kulturních památek a celkem 44 domů, např.:
- Krajinská 1 (Čížkův dům), na nároží Piaristické a Krajinské ulice.
- Puklicův dům (Krajinská 2) na nároží Krajinské a Náměstí
- Krajinská 7
- Krajinská 12, rodný dům malíře Hynka Kotta.[3]
- Masné krámy (Krajinská 13)
- Krajinská 14, Haasův dům
- Městská spořitelna (Krajinská 15), dnes budova Komerční banky
- Krajinská 19, dříve dům sochaře Josefa Dietricha.
- Krajinská 21, dříve hospoda „U zlatého bažanta“, z domu pocházel český a československý politik německé národnosti, před rokem 1918 dlouholetý starosta Českých Budějovic Josef Taschek a herec, režisér, hudebník a dramatik Jiří Císler.[4]
- Krajinská 31 má zadní průčelí až v České ulici – je zde průchozí ulička do České ulice.[5]
- Dům U zlatého beránka (Krajinská 35)
- Kubistický dům Krajinská 37
- Zátkův dům (Krajinská 41), rodný dům Augusta Zátky
- Krajinská 43, tzv. Taxbergerův dům,[4] na nároží tohoto domu, směrem k parku, je osazena pamětní deska připomínající tragickou událost z 31. 1. 1611, kdy do města lstí vniklo, dnes již zbořenou Pražskou bránou, vojsko pasovského biskupa Leopolda Pasovského, přičemž. byl zabit městský písař Šimon Plachý.
- Dům u Pražské brány (Na Mlýnské stoce 11)
Doprava
V ulici je pěší zóna, do které je dopravní obsluze vjezd povolen pouze od 06,00 do 10,00 hod. a od 18,00 do 20,00 hod. Ulice je v zóně centrum, ve které je stání povoleno jen na vyznačených parkovištích. Do ulice je zákaz vjezdu vozidel jejichž okamžitá hmotnost je vyšší než 3,5 tuny. Cyklistický provoz je povolen v obou směrech.
Galerie
- Dům Krajinská 1
- (c) Anaj7, CC BY-SA 3.0Masné krámy
- Budova Komerční banky
- Zátkův dům
- Taxbergův dům
- Taxbergův dům (pohled ze severní strany)
Odkazy
Reference
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Ulicemi města Českých Budějovic : názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes. 2. vyd. České Budějovice: Veduta, 2005. 309. s. ISBN 80-86829-07-3, ISBN 978-80-86829-07-4. OCLC 85158701 S. 164–165.
- ↑ Krajinská třída | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2022-10-20]. Dostupné online.
- ↑ DRBNA HISTORIČKA: Obrazy Hynka Kotta se dostaly až do Ameriky. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2022-11-05]. Dostupné online.
- ↑ a b KOVÁŘ, Daniel. Budějovický poutník, aneb, Českými Budějovicemi ze všech stran. Praha: Baset 252 s. ISBN 80-7340-089-8, ISBN 978-80-7340-089-7. OCLC 83976671 S. 82–88.
- ↑ Bazar. ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krajinská na Wikimedia Commons
- THOMA, Juraj; MILITKÝ, Jiří; PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic: Krajinská třída. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Radim Havlíček, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Ladislav.karda, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) Anaj7, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Karelkam, Licence: CC BY-SA 4.0
Zátkův dům, kulturní památka v Krajinské ulici v Českých Budějovicích
Autor: Ladislav.karda, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Karelkam, Licence: CC BY-SA 4.0
Taxbergerův dům, kulturní památka v Krajinské ulici v Českých Budějovicích