Krajkovská pahorkatina
| Krajkovská pahorkatina | |
|---|---|
.jpg) Větší část vodní nádrže Horka se nachází v Krajkovské pahorkatině | |
| Nejvyšší bod | 623,4 m n. m. (K rozhledně) |
| Rozloha | 57 km² |
| Střední výška | 519,7 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Jáchymovská hornatina |
| Sousední jednotky | Jindřichovická vrchovina Chodovská pánev Svatavská pánev Chlumský práh Chebská pánev |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Krajkovská pahorkatina | |
| Horniny | svor, pararula |
| Povodí | Ohře |
| Souřadnice | 50°12′28″ s. š., 12°33′9″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krajkovská pahorkatina je geomorfologický okrsek v jihozápadní části Krušných hor. Nachází se především v okrese Sokolov, ale její nejzápadnější část zasahuje také do okresu Cheb.[1] Rozloha okrsku je 57 km² a střední výška přibližně 520 metrů.[2]
Poloha a sídla
Krajkovská pahorkatina tvoří jihozápadní cíp Krušných hor. Na jihovýchodě, kde sousedí s celkem Sokolovská pánev, její hranici přibližně vymezuje linie sídel Vintířov, Lomnice, Svatava, Habartov, Lítov a Hluboká. Od ní pokračuje po levé straně Libockého potoka k Horce a dále ke Kopanině, za kterou se stočí k severovýchodu. Severní hranice po levé straně míjí Libnov, Boučí a Dolní Nivy, od kterých pokračuje na jihovýchod k Vintířovu. Většími sídly uvnitř okrsku jsou Krajková a Josefov.[1]
Geologie
Hlavními horninami oblasti jsou muskovitické dvojslídné svory a pararuly krušnohorského krystalinika. V jihovýchodní části se vyskytují denudační zbytky oligocenních pískovců a křemenců.[2]
Geomorfologie
Okrsek tvoří mírně zvlněná[3] kerná pahorkatina s hlubokými údolími Libockého potoka a říčky Svatavy, která oddělují zbytky holoroviny na rozvodních hřbetech.[2] Jihovýchodní okraj je ovlivněn těžební činností v Sokolovské pánvi. Zasahují sem lomy a jejich výsypky.[3]
V geomorfologickém členění Česka má okrsek označení IIIA-2A-4.[2] V rámci Krušných hor sousedí na severu a na východě s geomorfologickým okrskem Jindřichovická vrchovina. Na jihu sousedí se Sokolovskou pánví (okrsky Chodovská pánev, Svatavská pánev a Chlumský práh) a na západě s celkem Chebská pánev.[3]
Nejvyšším vrcholem Krajkovské pahorkatiny je kóta K rozhledně (623,4 m n. m.)[2] jižně od osady Květná. Dalšími významnými vrcholy jsou Svatavský vrch (507,7 m n. m.) a Větrný vrch (608,6 m n. m.).[2]
Ochrana přírody
Jediným chráněným územím v okrsku je přírodní park Leopoldovy Hamry, který zasahuje do jeho nejzápadnější části na pravém břehu Libockého potoka.[1]
Reference
- ↑ a b c CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Krajkovská pahorkatina, s. 245.
- ↑ a b c BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krajkovská pahorkatina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic