Krajot

Krajot nebo Kerajot (hebrejsky קריות‎, doslova „Města“, anglicky: Krayot nebo Kerayot) je konurbace městských sídel v Izraeli, v Haifském distriktu, která sama tvoří součást aglomerace města Haifa (byť většina z nich není administrativní součástí Haify).

Jednotlivá města počítaná do Krajot mají ve svém názvu obsaženo slovo Kirja – tedy „město“. Všechna leží v nadmořské výšce do 10 m v nížinaté rovině poblíž břehu Haifského zálivu na okraji Zevulunského údolí, východně a severovýchodně od centra Haify. Hlavní dopravní osou těchto měst je Dálnice číslo 4. Oblast je zároveň napojena na železniční trať z Haify do Naharije. Populace těchto měst je v naprosté většině židovská, bez výraznějšího arabského prvku.

Dějiny

Shluk satelitních sídel v Haifském zálivu začal vznikat ve 20. letech 20. století. Roku 1925 byla založena nynější Kirjat Ata (byť původně jako menší sídlo zemědělského typu).

K významné pozemkové transakci došlo roku 1928, kdy do židovského vlastnictví přešel pás pozemků při pobřeží Haifského zálivu. sionističtí předáci to využili k vytvoření jednoho z prvních komplexně řešených územních plánů v tehdejší britské Palestině. Na jeho zpracování se podílel britský architekt a urbanista Patrick Abercrombie. Podle tohoto plánu byla na jižní straně řešeného území, při ústí řeky Kišon, navrhována průmyslová zóna. Dál k severu se počítalo s obytnými čtvrtěmi a na severu měl být zachován pás zemědělsky využívané krajiny. Tento plán pak byl ve 30. letech 20. století realizován.^[1]

Roku 1934 založili němečtí židovští přistěhovalci Kirjat Bialik (od počátku plánován jako spíše městské rezidenční sídlo). Téhož roku také v jeho sousedství vznikl Kirjat Mockin. Roku 1945 pak přibyl Kirjat Jam. Už předtím v roce 1933 také vznikl Kirjat Chajim. Ten ale byl později přímo připojen k Haifě, společně se sousední čtvrtí Kirjat Šmuel. Původní záměr byl usídlit v těchto nových městech zaměstnance průmyslových podniků, zejména rafinérie a dalších továren v ústí řeky Kišon. Zástavba spočívala individuálních domcích nebo dvojdomcích, ale velmi rychle se proměnila na hustou městskou zástavbu a Krajot začala lákat i jiné společenské vrstvy.^[2] Po roce 1948 prožila tato města výrazný populační nárůst a postupně utvořila zcela souvislý sídelní pás, s výjimkou Kirjat Ata, které leží o něco dále k východu, již mimo vlastní pobřeží Haifského zálivu.

V roce 2003, v souvislosti s reformou správy a samosprávy, se v Knesetu projednával návrh zákona o slučování některých obcí. V podkladech se zmiňovala i možnost sloučit města Kirjat Mockin, Kirjat Jam a Kirjat Bialik do jedné obce, ke které by se ještě připojily čtvrtě Haify Kirjat Chajim a Kirjat Šmuel, čímž by vzniklo město s téměř 150 000 obyvateli.^[3] Návrh ale v tomto případě nebyl realizován. Znovu se o něm začalo mluvit v roce 2008, kdy s ním přišel ministr vnitra Meir Šítrit. Tehdy se navrhovalo sloučení Kirjat Mockin a Kirjat Bialik.^[4]

Demografie

V Krajot žilo počátkem 21. století téměř 200 000 obyvatel, z toho (k 30. červnu 2009) 162 600 v samostatných městech.^[5] Populační růst jednotlivých součástí konurbace je nízký vzhledem k vyčerpání většiny volných rozvojových území. Přesto se počítá s dalším nárůstem. Například Kirjat Bialik plánuje do roku 2015 zvýšit populaci na 80 000.^[6] Kirjat Ata má výhledově dosáhnout hranice 100 000 obyvatel.^[7] Haifská čtvrť Kirjat Šmuel zase procházela po roce 2005 výraznou stavební proměnou, v jejímž rámci se předpokládal růst populace o 1500 obyvatel.^[8]

Odkazy

Reference

Související články

• Haifský distrikt
• Haifa

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krajot na Wikimedia Commons