Krakonoš

Krakonoš
Krakonoš ve Špindlerově Mlýně
Informace o postavě
Přezdívka	Rýbrcoul / Rübezahl / Liczyrzepa
Rasa	mytická postava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krakonoš nebo též Rýbrcoul (německy Rübezahl, polsky Liczyrzepa) je bájný duch hor, který v různých podobách chrání celé Krkonoše před chamtivými hledači pokladů, pytláky a dalšími nenechavci.

Jméno

Existuje mnoho variant tohoto jména, neboť pověrčiví němečtí horalé původně jeho jméno nahlas nevyslovovali. V době národního obrození byly zaznamenány pokusy o počeštění Rýbrcoula na Řepočeta (Rübe = řepa; zählen = počítat) podle pověsti vydané Johannem Karlem Augustem Musäem v jeho sbírce Volksmährchen der Deutschen (1782–1786). Poté v češtině zdomácněl dnešní Krakonoš, jehož takto prvně pojmenoval V. K. Klicpera v baladě Krkonošská kleč (1824).^[1] Toto jméno nejspíše pochází, stejně jako název horského hřbetu, od keltského kmene Corconti, který uvádí ve svém díle Klaudios Ptolemaios.^[zdroj?]

Historie

Nejprve byl Krakonoš stylizován jako zlý a všemocný živel, vládce větru a démon, trestající bez rozdílu všechny. Později byl vypodobňován i jako spravedlivý zastánce chudých v boji proti chamtivcům a nenasytům. Bývá zobrazován jako obr nebo také jako trpaslík, ale dokáže se převtělit v podstatě do kteréhokoliv tvora nebo předmětu. Je strážcem hor, různě škádlí pocestné, chrání chudé a pokud má špatnou náladu, posílá špatné počasí.^[zdroj?]

První vyobrazení Krakonoše pochází z Helwigovy mapy Slezska z roku 1561.^[2]

V lidových vyprávěních se objevuje přibližně už v 15. a 16. století, nejprve v oblasti u německého a později i českého etnika v horách.

Z ústního podání do písemnictví vstoupil Krakonoš rokem 1618. Pražský helvetský kněz Havel Žalanský o něm napsal ve svém spisku O zlých anjělích neb ďáblích. Také další vzdělaný kněz, jezuita Bohuslav Balbín, rodák z Hradce Králové, ve svém díle Miscellanea historiae regni Bohemiae z roku 1679 líčí Krakonoše (Ribenzalla) jako strašidlo, zjevující se v podobě mnicha, horníka, myslivce, starce, ale i divokého koně, žáby, kohouta či havrana.^[1] Největší zásluhy na rozšíření legendy má však patrně univerzitní profesor, spisovatel a básník Hans Schultze, píšící pod pseudonymem Johannes Praetorius (1630–1680), který jej popsal v knize Daemonologia Rubinzalii Silesii. Novodobým vyobrazením Krakonoše jakožto vousatého, vysokého a silného horala je také inspirován večerníčkový seriál Krkonošské pohádky z roku 1974.

V Trutnově se uprostřed centrálního Krakonošova náměstí nachází Krakonošova kašna s jeho sochou z roku 1892 a v místním pivovaru Krakonoš vaří i stejnojmenné pivo. Větší množství chat a penzionů v celém regionu má rovněž po Krakonošovi své jméno. Figurky, sošky, plakety a další různá vyobrazení Krakonoše jsou neodmyslitelným symbolem Krkonoš a také typickým krkonošským suvenýrem.

Již od roku 1909 existuje tradice stavby Krakonošovy sochy ze sněhu na náměstí v Jilemnici.^[3][4]

V kultuře

Knihy o Krakonošovi

• Ludmila Grossmannová Brodská: Nejkrásnější pohádky, báchorky a pověsti o pánu na krkonošských horách
• Ludmila Grossmannová Brodská: Z říše Krakonošovy. 4. Praha: Šolc a Šimáček, 1930. ISBN neuvedeno.
• František Janalík: Když Krakonoš nekouká, 1. vydání 1980, 2. vydání 2002
• Marie Kubátová: Pohádky o Krakonošovi a Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku – dětské knihy
• Amálie Kutinová: Krkonošské pohádky
• Johann Karl August Musäus: Volksmährchen der Deutschen (1782–1786), ve svazku 2: Legendy o Rübezahlovi (Legenden von Rübezahl) je uvedeno pět pověstí o Rübezahlovi, včetně vysvětlení jeho jména. Krakonoš se zamiloval do princezny Emy, která se chodila koupat do jedné krkonošské tůně. Krakonoš jí vykouzlil z tůně krásnou lázeň a nabídl jí sňatek. Princezna pochopila, že nad mocným duchem hor může zvítězit jen lstí. Naoko se sňatkem souhlasila a poslala Krakonoše přepočítat řepy na poli, ze kterých dokázal kouzlem vytvořit služebnictvo či domácí zvířata. Krakonošovi se ale počítání nedařilo, začínal stále znovu a znovu. Tohoto času princezna Ema využila a utekla. Krakonošovi pak zbyla posměšná přezdívka Rübezahl – česky Řepočet.^[5][6]
• Ludmila Pelcová: Než Krakonošovi narostly vousy, Petrklíč, 1993
• Ludmila Pelcová: O Krakonošovi a Lucince aneb Jak se dobrák Krakonoš potká s Lucinkou z Krkonoš, Liberabooks, 2009
• Otfried Preußler: Moje knížka o Krakonošovi, překlad Ladislav Josef Beran, Praha : Vyšehrad, 1998, ISBN 80-7021-276-4
• Martin Stejskal: Labyrintem míst klatých, Praha : Eminent, 2011, ISBN 978-80-7281-415-2, heslo Rybrcoul
• Božena Šimková: Krkonošská pohádka (podle námětu Marie Kubátové), Liberec : King, 1992, ISBN 80-900789-0-7
• Božena Šimková: Anče a Kuba mají Kubíčka, Praha : Práh, 1993, ISBN 80-901278-6-X; Praha : Motto, 2005, ISBN 80-7246-302-0
• Václav Řezníček: Mandel šelmovství a kousků Krakonošových (1895)
• Stanislav Javor: Krakonoš, strážce hor (1934)
• Luisa Šebestová: Krakonoš, pán lesů a hor (1937)

Krakonoš v hudbě

• Joseph Schuster: opera Rübenzahl, ossia Il vero amore (1789 Terst)
• František Vincenc Tuček: singspiel Rübezahl (1801 Vratislav)
• Carl Maria von Weber: romantická opera Rübezahl (1805 Vratislav)
• Franz Danzi: romantická opera Der Berggeist oder Schicksal und Treue (1813 Karlsruhe)
• Václav Vilém Würfel: opera Rübezahl (1824 Praha)
• Louis Spohr: opera Der Berggeist (1825 Kassel)
• August Conradi: komická opera Rübezahl (1849 Berlín)
• Francis Edward Bache: opereta Rubezahl (1853)
• Friedrich von Flotow: opera Rübezahl (1852 Retzin)
• Gustav Mahler: opera Rübezahl (1879–83), nedokončena, nedochována
• Arthur H. Bird: balet Rübezahl (1887)
• Josef Richard Rozkošný: opera Krakonoš (1889 Praha)
• Hans Sommer: opera Rübezahl und der Sackpfeifer von Neiße (1904 Braunschweig)
• Willy Czernik: symfonická báseň Rübezahl (1940)
• Jan Klusák: opera-pasticcio Bertram a Mescalinda aneb Potrestaná věrnost též Očarované housle Einsteinovy čili Krakonošův dar (2002 Praha)
• Trautenberk (hudební skupina): Himlhergotdonrvetr (2016)

Televize, film

Uvedeny seriály a filmy a představitel Krakonoše:

• Krkonošské pohádky, 1974, 20dílný serial, František Peterka
• O vysoké věži, 1978, TV film, Jiří Sovák
• Krakonoš a…, 13dílný loutkový seriál, namluvil Bohuš Záhorský, později Václav Voska
  • …švec, 1975
  • …tovaryš, 1977
  • …fousatá Dontovka, 1977
  • …sklínkař Matěj, 1977
  • …správce Markvart, 1977
  • …kukačky, 1978
  • …zkrocení zlé ženy, 1979
  • …strašidlo, 1980
  • …poslíček, 1981
  • …pytlák, 1981
  • …ovčák, 1982
  • …škola, 1982
  • …mistr Jehlička, 1982

• Krakonošovo tajemství, 2022, TV film, David Švehlík

Odkazy

Reference

Literatura

• FUTTERA, Ladislav. Rýbrcoul. „Zlej duch, který na horách tu číhá“. Dějiny a současnost. Listopad 2017, roč. XXXIX, čís. 9, s. 32–34. ISSN 0418-5129. 
• TUMA-PATRY, Artur Maria. Báje o Rybrcoulovi ve svém historickém vývoji a ve světle pravdy. Praha: Česká grafická Unie, 1931. 137 s. Dostupné online. 

Související články

• Krakonoš (pivo)
• Krakonošova zahrádka – místo v krkonošském Obřím dole
• Rampušák

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krakonoš na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Rybrcoul v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Krakonoš
• Článek o Krakonošovi Archivováno 1. 3. 2012 na Wayback Machine. na webu města Harrachova
• Krakonoš – dobrý duch našich hor
• Liczyrzepa (Rübezahl) - Rübezahl (niem.), Krakonoš, Krkonoš (cz.), Duch Gór, Karkonosz, Rzepiór, Rzepoliczna portalu polska-org.pl
• Vybrané pohádky z knihy od Ludmily Grossmanové-Brodské, Z říše Krakonošovy online na stránkách Pohadkozem.cz
• Krakonoš v literatuře