Kramerie

Kramerie
(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0 Kramerie Krameria grayi
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	kacibotvaré (Zygophyllales)
Čeleď	krameriovité (Krameriaceae)
Rod	kramerie (Krameria) Loefl., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0

Krameria grayi

(c) Stan Shebs, CC BY-SA 3.0

Plod Krameria erecta

Kramerie^[1] (Krameria) je jediný rod čeledi krameriovité z řádu kacibotvaré (Zygophyllales) vyšších dvouděložných rostlin. Jsou to keře nebo byliny se střídavými a většinou jednoduchými listy a nápadnými, dvoustranně souměrnými květy. Vyskytují se v počtu 18 druhů v sušších oblastech Ameriky od USA po Argentinu. Některé druhy jsou místně využívány jako léčivé rostliny.

Popis

Kramerie jsou keře, méně často byliny se střídavými celokrajnými jednoduchými nebo výjimečně trojlistými (Krameria cytisoides) složenými listy bez palistů. Květy jsou nápadné, oboupohlavné, souměrné, jednotlivé úžlabní nebo v hroznech či rozvolněných latách. Květy jsou otočené spodní stranou nahoru (resupinátní). Kalich a koruna jsou většinou pětičetné, výjimečně čtyřčetné. Kalich je barevný, petaloidní (zbarvený jako koruna), složený z nesrostlých lístků. Korunní lístky jsou volné nebo částečně srostlé. tyčinka (botanika)|Tyčinky jsou nejčastěji 4 (3 až 5), volné nebo srůstající, nepřirostlé ke koruně, nestejně dlouhé. Gyneceum je svrchní, synkarpní, pseudomonomerní, tvořené2 plodolisty srůstajícími v jedinou komůrku. Plodem je nažka. Semena jsou bez endospermu.

Rozšíření

Rod obsahuje asi 18 druhů a je rozšířen v Americe od jihovýchodních a jižních USA přes Střední Ameriku a Karibské ostrovy po Brazílii a Argentinu. Centrum druhové diversity je v Mexiku. Charakteristických stanovištěm jsou spíše sušší oblasti – savany a polopouště.

Ekologické interakce

Všechny druhy rodu kramerie jsou poloparazité pronikající haustorii do kořenů hostitelských rostlin. Semenáčky se dvěma velkými dělohami nemají kořenové vlášení a nejsou bez hostitele schopny čerpat vodu z půdy. Květy kramerií jsou opylovány samotářskými včelami rodu Centris. Květy neprodukují žádný nektar, včely je navštěvují kvůli oleji produkovanému žlaznatými korunními lístky. Semena mají často dlouhé štětiny se zpětnými háčky a jsou šířena zvířaty.

Taxonomie

Cronquist řadil čeleď Krameriaceae do řádu vítodotvaré (Polygalales).

Molekulární analýzy prokázaly příbuznost s čeledí kacibovité (Zygophyllaceae). V systému APG I byla čeleď Krameriaceae stejně jako Zygophyllaceae ponechána nezařazená do řádu v rámci větve dvouděložných nazývané Rosids. V systému APG II z roku 2003 je vřazena do čeledi Zygophyllaceae v rámci větve dvouděložných nazývané Eurosids I. V aktualizované verzi systému APG II, dostupné na stránkách Angiosperm Phylogeny, je společně s čeledí Zygophyllaceae vřazena do řádu kacibotvaré (Zygophyllales).

Význam

Původní obyvatelé Severní i Jižní Ameriky používali kořeny kramerií k zastavení krvácení a jako zdroj barviva. Kořeny Krameria pauciflora jsou používány v Mexiku při zažívacích potížích, druh Krameria triandra je v Andách používán jako adstringens a k udržování chrupu.

Odkazy

Reference

Literatura

• Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
• Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX). Timber Press, 1995.
• Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krameria na Wikimedia Commons
• Taxon Krameria ve Wikidruzích
• Angiosperm Phylogeny
• The Families of Flowering Plants: Krameriaceae Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine