Krannerova kašna

Krannerova kašna
Základní údaje
AutorJosef Max
Rok vzniku1850
Kód památky38166/1-10 (PkMISSezObrWD)
Umístění
UmístěníPark Národního probuzení
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomník Františka I. neboli Krannerova kašna či Hold českých stavů je stavební a výtvarná novogotická památka nacházející se v parku Národního probuzení na Smetanově nábřeží na Starém Městě v městské části a obvodu Praha 1 hlavního města Prahy.

Historie

Nápad postavit císaři Františku I. pomník v Praze vzešel z řad Českého zemského sněmu, jehož členové o tom rozhodli už v dubnu 1835. Základní kámen byl položen v srpnu 1845; realizace se ale značně protáhla, také kvůli revolučním událostem v letech 1848/1849. Teprve dne 30. května 1850 byla v Praze na Vojtěchem Lannou starším nedávno zbudovaném (dnes Smetanově) nábřeží uprostřed malého parčíku odhalena kašna v novogotickém stylu, jejímiž autory byli architekt Josef Kranner, spolutvůrce dostavby katedrály sv. Víta, a sochař Josef Max. Do pomníku ve tvaru vysoké fiály, vyrůstající z mělké nádrže osmicípého půdorysu, byla pod baldachýn vsazena bronzová jezdecká socha císaře, okolo níž stojí v kruhu postavy představující ideální stavy (mír, hojnost) a různé obory lidské činnosti (věda, umění, průmysl, obchod, orba, hornictví). V nižším patře pak stojí sochy symbolizující všechny tehdejší české kraje a město Prahu.

Vztyčení pomníku panovníkovi, který byl symbolem reakce a potlačování všech liberálních a národních snah, vzbudilo v českých vlasteneckých kruzích nechuť; Karel Havlíček Borovský dokonce na něj napsal posměšný epigram: „Kol dokola Čechů chlouba a uprostřed stojí trouba.“[1]

Po vyhlášení samostatného Československa byl pomník počátkem listopadu 1918 (zřejmě v reakci na stržení Mariánského sloupu) zakryt plátnem.[2] Pomník vzal pod svou ochranu Klub Za starou Prahu a podobně jako v případě pomníku maršála Radeckého na Malostranském náměstí prosadil nejprve zakrytí pomníku a následně demontáž sochy panovníka a její přenesení na bezpečné místo, aby se předešlo jejímu zničení revolučním davem.[3] V červnu 1919 byla jezdecká socha sňata a odstěhována do lapidária Národního muzea. V následujících desetiletích se nenašel nikdo, koho by veřejně napadlo sochu na její místo vrátit.

Po roce 1989

Až v souvislosti s opravou kašny byla z iniciativy Vladimíra Vihana, tehdejšího starosty městské části Prahy 1 za ODS, tato jezdecká socha znovu vsazena do kašny (29. srpna 2003), protože prý je čas skončit s ideologickými pohledy na historické památky. Reinstalace sochy proběhla v tichosti a navzdory očekávání se nesetkala s výraznějším zájmem či dokonce odporem veřejnosti. Do kašny však byla vsazena jen moderní kopie, originál sochy zůstal v lapidáriu.[1] Současně s tím byla opět do kašny přivedena voda a kašna začala opět sloužit svému původnímu účelu.

Odkazy

Reference

  1. a b LIPRT, Pavel. Obrázky z Prahy: Krannerova kašna - jedinečná stavba a K. H.Borovský i František I.. iDnes [online]. MAFRA, 2016-12-01 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. 
  2. [Zastřené pomníky]. Národní listy. 4.11.1918, s. 2. Večerní vydání, sloupec 5. Dostupné online. 
  3. K výročí odstranění pomníku - Spolek Radecký Praha. radecky.org [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“