Kraslice (hrad)

Kraslice
Skalní jeskyně na Hradišti
Základní informace
Výstavba	14. století
Zánik	16. století
Další majitelé	Plavenští z Plavna, Reitenbachové, Pluhové z Rabštejna, Šlikové
Poloha
Adresa	vrch Hradiště, Kraslice, Česko Česko
Souřadnice	50°20′17,11″ s. š., 12°30′57,99″ v. d.
Kraslice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	28085/4-638 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kraslice jsou zaniklý hrad na ostrožně vrchu Hradiště nad severním okrajem města Kraslice v okrese Sokolov. Nachází se nad soutokem Svatavy a Stříbrného potoka v nadmořské výšce 715 metrů. Dochovaly se z něj pouze malé zbytky zdiva. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Hrad mohl založit před rokem 1272 král Přemysl Otakar II., který ho udělil jako léno Jindřichu staršímu z Plavna, jehož rod Kraslice vlastnil až do roku 1370. Podle archeologických nálezů však hrad existoval až během čtrnáctého a patnáctého století. Vzhledem k tomu, že v roce 1370 se Kraslice popisují jako město pod Novým hradem, je možné, že hrad vznikl až ve druhé polovině čtrnáctého století.^[2]

Král Václav IV. hrad zastavil pánům z Raitenbachu, ale ti se proti němu postavili, a proto byl hrad v roce 1412 dobyt chebským vojskem. Raitenbachové ho však získali zpět a po nich ho od roku 1448 drželi opět páni z Plavna. Během poděbradských válek ho Jindřich II. z Plavna sám nechal zapálit. Plavenští z Plavna ho však získali zpět a s přestávkami jim patřil až do roku 1519, kdy hrad získal jako zástavu Václav Elpognár ze Šenfeldu. Od jeho bratra Hanuše Elpognára získal kraslický hrad neznámým způsobem Hanuš Pluh z Rabštejna a v roce 1527 Šlikové, za kterých byl pravděpodobně opuštěn.^[2]

Podle listiny, údajně vydané 15. července 1272 v Praze, měl kraslický hrad, uváděný jako „hrad Greklis“, získat od Přemysla Otakara II. jako léno Jindřich starší z Plavna. Později bylo zjištěno, že listina je falzifikát, který nechal někdy mezi léty 1465–1480 vyhotovit Jindřich II. z Plavna, na kterého jako na svého odpůrce vyhlásil král Jiří z Poděbrad klatbu. Z této falešné listiny lze oprávněně dovozovat, že stavba hradu či tvrze byla tehdy již dokončena.^[3]

Stavební podoba

Vzhledem k obtížně dostupné poloze a malým rozměrům plnil hrad především funkci opěrného a strážního bodu. Rozměry jeho oválného areálu dosahují pouze 14 × 7 m. Dochovala se z něj jen malá část zdiva hradby s malou polookrouhlou baštou na jižní straně.^[2]

Přístup

Zbytky hradu jsou volně přístupné po místní, červeně značené turistické trase.^[4]

Odkazy

Reference

Literatura

• DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-62-1.
• HEREIT, Petr. Tvrziště na okrese Sokolov. In: Hláska : zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka Plzeň : Klub Augusta Sedláčka 3, č. 1, (1992,) s. 5-8. Dostupné online: [2]
• MEINL, Stanislav. O srpnových událostech před šesti sty lety na kraslickém hradu. In: Sokolovsko, Roč. 3, č. 3 (2012), s. 15-17.[3] Archivováno 14. 5. 2014 na Wayback Machine.
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Kraslice – hrad, s. 179–180. 

Související články

• Seznam kulturních památek v Kraslicích

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hrad Kraslice na Wikimedia Commons
• Kraslice na webu Hrady.cz