Kraslice (hrad)
Kraslice | |
---|---|
Skalní jeskyně na Hradišti | |
Základní informace | |
Výstavba | 14. století |
Zánik | 16. století |
Další majitelé | Plavenští z Plavna, Reitenbachové, Pluhové z Rabštejna, Šlikové |
Poloha | |
Adresa | vrch Hradiště, Kraslice, Česko |
Souřadnice | 50°20′17,11″ s. š., 12°30′57,99″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 28085/4-638 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kraslice jsou zaniklý hrad na ostrožně vrchu Hradiště nad severním okrajem města Kraslice v okrese Sokolov. Nachází se nad soutokem Svatavy a Stříbrného potoka v nadmořské výšce 715 metrů. Dochovaly se z něj pouze malé zbytky zdiva. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Hrad mohl založit před rokem 1272 král Přemysl Otakar II., který ho udělil jako léno Jindřichu staršímu z Plavna, jehož rod Kraslice vlastnil až do roku 1370. Podle archeologických nálezů však hrad existoval až během čtrnáctého a patnáctého století. Vzhledem k tomu, že v roce 1370 se Kraslice popisují jako město pod Novým hradem, je možné, že hrad vznikl až ve druhé polovině čtrnáctého století.[2]
Král Václav IV. hrad zastavil pánům z Raitenbachu, ale ti se proti němu postavili, a proto byl hrad v roce 1412 dobyt chebským vojskem. Raitenbachové ho však získali zpět a po nich ho od roku 1448 drželi opět páni z Plavna. Během poděbradských válek ho Jindřich II. z Plavna sám nechal zapálit. Plavenští z Plavna ho však získali zpět a s přestávkami jim patřil až do roku 1519, kdy hrad získal jako zástavu Václav Elpognár ze Šenfeldu. Od jeho bratra Hanuše Elpognára získal kraslický hrad neznámým způsobem Hanuš Pluh z Rabštejna a v roce 1527 Šlikové, za kterých byl pravděpodobně opuštěn.[2]
Podle listiny, údajně vydané 15. července 1272 v Praze, měl kraslický hrad, uváděný jako „hrad Greklis“, získat od Přemysla Otakara II. jako léno Jindřich starší z Plavna. Později bylo zjištěno, že listina je falzifikát, který nechal někdy mezi léty 1465–1480 vyhotovit Jindřich II. z Plavna, na kterého jako na svého odpůrce vyhlásil král Jiří z Poděbrad klatbu. Z této falešné listiny lze oprávněně dovozovat, že stavba hradu či tvrze byla tehdy již dokončena.[3]
Stavební podoba
Vzhledem k obtížně dostupné poloze a malým rozměrům plnil hrad především funkci opěrného a strážního bodu. Rozměry jeho oválného areálu dosahují pouze 14 × 7 m. Dochovala se z něj jen malá část zdiva hradby s malou polookrouhlou baštou na jižní straně.[2]
Přístup
Zbytky hradu jsou volně přístupné po místní, červeně značené turistické trase.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-18]. Identifikátor záznamu 139365 : Hrad Hausberg, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kraslice, s. 293.
- ↑ MEINL, Stanislav. Hausberg aneb tajemství hradu v Kraslicích. 1. vyd. Kraslice: Vlastivědné nakladatelství Jos. R. Vilímka & R. Kotilínka, 2017. 78 s. (Regionální historie – Ozvěny historie). S. 22.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
Literatura
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-62-1.
- HEREIT, Petr. Tvrziště na okrese Sokolov. In: Hláska : zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka Plzeň : Klub Augusta Sedláčka 3, č. 1, (1992,) s. 5-8. Dostupné online: [2]
- MEINL, Stanislav. O srpnových událostech před šesti sty lety na kraslickém hradu. In: Sokolovsko, Roč. 3, č. 3 (2012), s. 15-17.[3] Archivováno 14. 5. 2014 na Wayback Machine.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Kraslice – hrad, s. 179–180.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hrad Kraslice na Wikimedia Commons
- Kraslice na webu Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Kraslice, skalní jeskyně na Hradišti opravená v roce 2007