Krasnojarsk

Krasnojarsk Красноярск
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	56°0′32″ s. š., 92°52′19″ v. d.
Nadmořská výška	259 m n. m.
Časové pásmo	UTC+7
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Sibiřský
Kraj	Krasnojarský
Krasnojarský kraj na mapě Ruska
Krasnojarsk Město na mapě Krasnojarského kraje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	348 km²
Počet obyvatel	1 092 851 (2021)
Hustota zalidnění	3 140,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Vladislav Loginov
Vznik	1628
Oficiální web	www.admkrsk.ru
Telefonní předvolba	(+7)391
PSČ	660000–660136
Označení vozidel	24, 84, 88, 124
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krasnojarsk (rusky Красноярск) je město v Rusku, na jihu jeho sibiřské části. Leží na řece Jenisej a na Transsibiřské magistrále. Je správním střediskem Krasnojarského kraje. Žije zde přibližně 1,09 milionu obyvatel.

Krasnojarsk založili v červenci 1628 kozáci jako pevnost před nájezdy Tatarů, žijících v povodí Jeniseje. První jméno města znělo Krasnyj Jar (rusky Кра́сный Яр), což je překlad místního turkického názvu Kyzyl Džar, česky Červený útes. Název Krasnojarsk se z něj vyvinul až po tom, co získalo roku 1690 status města. Mezi lety 1735 a 1741 sem byl zaveden z Moskvy poštovní spoj, který spojil Krasnojarsk, Ačinsk a Kansk. Roku 1822 se Krasnojarsk stal sídelním městem Jenisejské gubernie. Železnice byla do města zavedena v roce 1895, což s objevením zlata v okolí nastartovalo růst. V té době už město mělo několik malých továren a železniční dílny. Krasnojarsk byl také místem, kde žila proticarská opozice (8 děkabristů sem bylo po neúspěšném povstání deportováno).

V letech 1918 až 1920 bylo město ve správě československých legionářů, kteří kontrolovali železniční magistrálu.^[1]

Po říjnové bolševické revoluci zde bylo v rámci pětiletek vystavěno mnoho závodů (např. loděnice, papírna). Roku 1934 zde byl s Krasnojarskem jako svým přirozeným centrem ustavený Krasnojarský kraj. Během Stalinovy vlády v předválečném SSSR se právě v tomto kraji nacházelo nejvíce Gulagů (Kraslag, Kaňsk a Rešjotij), jeden byl také přímo ve městě – Jenisejský (Jenisejlag).

Během války sem byly evakuovány závody z celého západního Ruska a Ukrajiny. Tak vzniklo v Krasnojarsku těžké strojírenství. Zavedení těžkého průmyslu odstartovalo další růst města. V roce 1939 měl Krasnojarsk 190 tisíc obyvatel, v roce 1959 už 412 tisíc.

30 km proti proudu Jeniseje vyrostla Krasnojarská přehrada, napuštěná roku 1971, s hydroelektrárnou o instalovaném výkonu 6 000 MW, dnes druhou největší v Rusku a pátou na světě. V souvislosti s tím vznikl i obří závod na výrobu hliníku. Na konci 70. let začala sovětská armáda budovat u Krasnojarska speciální radar proti mezikontinentálním balistickým raketám. To bylo porušením sovětsko-americké smlouvy ABM, která omezovala takové systémy protiraketové obrany, a po naléhání USA musela být stavba zastavena. Po pádu Sovětského svazu roku 1991 byly všechny velké závody zprivatizovány. Jejich privatizace ale dopadla tak, že podniky skončily v rukou oligarchů, nebo kriminálníků. Ti nakonec zbankrotovali, závody byly zavřeny a ve městě narostla nezaměstnanost a propadla se životní úroveň. Dnes se situace pomalu lepší, historické budovy jsou už opravené, přesto ovšem jdou změny pomalu.

V Krasnojarsku se nachází mnoho katedrál z 18. a 19. století (svatotrojická katedrála, svatoblagověščenská katedrála a další). Významnou památkou sibiřského baroka je místní Pokrovský chrám z roku 1795.

Dále od centra se nachází jeden z neoficiálních symbolů Krasnojarsku, dům Strelka, který má 24 pater. Jeho stavba byla zahájena ještě před obdobím perestrojky, ale nikdy už nebyla dokončena. Potom jsou tu samozřejmě úřady a muzeum Krasnojarského kraje a Krasnojarská státní univerzita. Jižně od města se na pravém břehu Jeniseje rozkládá na ploše 471 km² přírodní rezervace Krasnojarské stolby (Красноярские столбы, Krasnojarskije stolby), zahrnující množství bizarních skalních věží a útesů, které daly kdysi místu jméno.

Ve městě je Sibiřská státní letecko-kosmická univerzita.

• Vasilij Ivanovič Surikov (1848–1916), ruský malíř^[2]
• Vitalij Abalakov (1906–1986), ruský horolezec a konstruktér horolezecké výzbroje^[3]
• Jelena Abramovna Davidovič (1922–2012), ruská archeoložka a numizmatička^[4]
• Alexej Jaškin (* 1965), bývalý ruský hokejový obránce^[5]
• Julija Pečonkinová (* 1978), bývalá ruská atletka, běžkyně, mistryně světa^[6]
• Alexandr Sjomin (* 1984), bývalý ruský hokejový útočník^[7]
• Alexandr Treťjakov (* 1985), ruský skeletonista, mistr světa a olympijský vítěz^[8]
• Mirra Andrejevová (* 2007), ruská tenistka

• HK Jenisej Krasnojarsk
• Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu 1997

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krasnojarsk na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města (rusky, anglicky)
• Přírodní rezervace Krasnojarské sloupy (rusky, anglicky) Archivováno 13. 8. 2009 na Wayback Machine.