Krasnoznamensk (Kaliningradská oblast)

Krasnoznamensk Краснознаменск
Bývalý evangelický kostel
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	54°56′32″ s. š., 22°29′23″ v. d.
Nadmořská výška	30 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2[1]
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Severozápadní
Oblast	Kaliningradská
Kaliningradská oblast na mapě Ruska
Krasnoznamensk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	8 km²
Počet obyvatel	3 049 (2021)
Hustota zalidnění	381,1 obyv./km²
Etnické složení	87,4 % Rusové
Náboženské složení	ateismus, pravoslavné křesťanství
Správa
Vznik	1576
Oficiální web	krasnoznamensk.gov39.ru
Telefonní předvolba	(+7) 40164
PSČ	238730
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krasnoznamensk (rusky Краснознаменск; německy Lasdehnen, v letech 1938–1946 Hasselberg; litevsky Lazdynai; polsky Łoździenie) je město v Kaliningradské oblasti v Rusku ležící 163 km severovýchodně od Kaliningradu v blízkosti hranice s Litvou. V roce 2010 žilo ve městě tři tisíce obyvatel převážně ruské národnosti.

Historie města

Od založení do 19. století

První zmínka pochází z roku 1521 z německých dokumentů, které popisují osadu zvanou Haselpusch (česky Lískový keř). Samotný název osady Lasdehnen pochází z pruštiny a znamená doslova lískové keře. První kostel byl postaven v roce 1578, ale v roce 1661 vyhořel. Od roku 1663 se stalo město významným obchodním centrem na řece Šešupė. Ekonomice pomohla stavba mlýna, který až do 20. století byl největším v okolí. Nová kostelní budova musela být stržena v roce 1869 kvůli statickým problémům. Kostel stojící ve městě nyní byl postaven v rozmezí let 1874–1877 v novogotickém stylu. Historie města je úzce spojena s litevskou menšinou, podle které se začalo oblasti říkat Malá Litva. V roce 1918 vydali Litevci z organizace Lietuvininks tzv. Tylžská akta, v nichž požadovali připojení Malé Litvy k nově vzniklé samostatné Litvě. Versailleská smlouva ale ponechala město Německu.

Druhá světová válka

Po nástupu nacismu v Německu přestalo oficiální místům vyhovovat pruské pojmenování města Lasdehnen, a tak byl v roce 1938 název města oficiálně změněn na německý ekvivalent Hasselberg. Na konci Druhé světové války začala operace Hannibal, která měla za cíl evakuovat většinu německého obyvatelstva z Východního Pruska před postupující Rudou armádou. Většina německého obyvatelstva tak opustila město před příchodem Sovětů. Rudá armáda vstoupila do města 18. ledna 1945.

Pod správou SSSR a Ruska

Po válce město připadlo SSSR a stalo se součástí tzv. Kaliningradské oblasti. V roce 1946 byl Hasselberg přejmenován na Krasnoznamensk, znamenající česky Rudý prapor. Zbylé německé obyvatelstvo bylo odsunuto a do města se nastěhovali Rusové především z oblasti centrálního Ruska a Povolží. Během války bylo regionální centrum Schloßberg (nyní Dobrovolsk) zcela zničeno, a tak se do Krasnoznamensku přesunuly všechny úřady regionální správy. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Ruska jako jeho exkláva.

Obyvatelstvo

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby

Aktuální složení obyvatelstva

Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:^[2]

Významné osobnosti města

• Dietrich Beyrau (nar. 1. února 1942 v Haselbergu) – německý historik a universitní profesor

Galerie

• 

  Nemocnice

• 

  (c) Ballupoenen, CC BY-SA 3.0

  Místní kostel pohledem od řeky

• 

  Bývalá německá staniční budova

• 

  Původní německá zástavba – sklady

• 

  Původní německá zástavba

• 

  Říční hráz

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krasnosnamensk_(Kaliningrad) na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krasnoznamensk na Wikimedia Commons