Krausova vila

Vila dr. Karla Krause
(c) Karla Karla, CC BY-SA 3.0 Vila dr. Karla Krause (1910), Česká banka Union (1920), PROSPERITA holding, a.s. (2005)
Základní informace
Sloh	1910: pozdně secesní 1921: klasicismus
Architekti	1920: Ernst Korner (1888, Uherský Brod – 1966, Sydney)
Výstavba	1910–1911
Přestavba	1921–1922
Stavitel	Alois Schön, Hans Ulrich
Stavebník	dr. Karel Kraus (1866-1919)
Další majitelé	1920: Česká banka Union 1945: Muzeum revolučních bojů a tradic 1990: Investiční banka, akciová společnost 1993: IPB, a.s. 2000:Československá obchodní banka, a. s. 2005: PROSPERITA holding, a.s.
Současný majitel	PROSPERITA holding, a.s. Nádražní 213/10 Moravská Ostrava 70200 Ostrava
Poloha
Adresa	Nádražní 213/10, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, Česko Česko
Ulice	Nádražní
Souřadnice	49°50′5,5″ s. š., 18°17′17,03″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	24141/8-2384 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila dr. Karla Krause, také místně Krausova vila, je čtyřpatrová stavba, resp. vila s čtyřmi nadpodlažími a jedním podpodlažím nacházející se v Moravské Ostravě, na Nádražní ulici číslo 10.^[1][2][3][4]

První informace o budově jsou z roku 1859. Vila byla přestavěna v letech 1910–1911 pro právníka dr. Karla Krause (1866–1919), který patřil k předním představitelům německé obce v Moravské Ostravě.^[5] Karl Kraus byl syn Josefa Krause stavitele a majitel mnoha nemovitostí v Ostravě. Řadil se k mecenášům, kteří na přelomu 19. a 20. století ovlivnili architekturu města. V místech dělnické kolonie na Ostrauer Straße (pojmenování v roce 1893) postavil 21 obytných domů.

Interiér byl přestavěn v duchu okázalého neoklasicismu, který se tehdy uplatňoval ve středním Německu, aby vyhovoval nové funkci. Vstupní schodiště s mramorovými ionskými sloupy, bylo obloženo mramorem. Strop vestibulu byl členěn štukovým kazetovým stropem. Vnitřní schodiště bylo dřevěné s vyřezávaným zábradlím a obloženo dřevem.

Samotnou vilu postavila podle plánů z října 1910 firma stavitelů Hans Ulricha a Aloise Schöna. Vstup do vily byl orientován jihozápadně. Vila byla obklopena rozsáhlou zahradou. Patřila k nejvýstavnějším ostravským sídlům. Vnitřní uspořádání odpovídalo zvyklostem z konce 19. století. Na každém podlaží se rozkládal samostatný byt se středovou halou a pokoji rozmístěnými po obvodu. Široké reprezentační schodiště bylo přisazeno k hale a otevřeno do bočního průčelí.

Pozdně secesní vila s mansardovou střechou byla po smrti Karla Krause v srpnu 1919 prodána bankovnímu domu České bance Union.^{[pozn. 1][5][6]} Přestavbou a vypracováním projektu byl pověřen uherskobrodský rodák Ernst Korner (1888–1966), absolvent vídeňské Techniky (1906–1911).^{[7][pozn. 2]} V roce 1920 se přestěhoval do Moravské Ostravy.^[8][9]

K vile bylo přistavěno další patro a střecha bez obytného podkroví. Vznikla tak dvoupatrová osmiosá budova. Konstrukce střechy byla zvolena jako mansardová s vikýři s plochou střechou. Mansarda byla ukončena valbou s plochami o nízkém sklonu. Na hřebenech valeb byly umístěny ozdobné prvky tzv. makovice.^[10] Střecha byla pokrytá eternitem, v šupinovém krytí. Později (mezi lety 1945 a 1974) byly tyto vikýře přestavěny na valbové vikýře se svislým fasádním oknem. Jeden vikýř byl směrem do ulice a dva na bočních mansardách. Vikýře stejné velikosti byly umístěny na střed střešní plochy. Vikýř, který je orientován na nynější Tyršovu ulici, konstrukčně menší byl umístěn asymetricky blíže k nároží.

Vila byla směrem do ulice byla rozšířena o monumentální portikus s pětiosou symetrickou kompozicí. Tím byla symbolicky začleněna do vznikající zástavby bankovních domů na Nádražní ulici. Portika s hlavním vchodem měla podobu jednoosých postranních rizalitů a střední trojosá část sloužila k hlavnímu vstupu. Nalevo se nacházel prodejní prostor, který byl pronajat reklamním a inzertním kancelářím PIRAS a SAMOSTATNOST.^[11] Napravo pak vstupní portál spojující ulici se zahradou. Hlavní motiv přístavby tvořilo osm dvojic dorských sloupů, uvozující jednotlivé osy, na atice bylo umístěno figurální sousoší od ostravského sochaře Augustina Handzela a ve po čtyřech ve dvojicích sdružené dekorativní vázy. Sousoší tvořily čtyři alegorie, dvě mužské a dvě ženské postavy, při pohledu zleva: Štěstí rodiny, Obchod (bůh Merkur), Hojnost a Průmysl. Po bocích sousoší byly umístěny sdružené vázy, jeden pár vlevo a jeden pár vpravo. Fasáda byla hladce omítnuta. Budova dostala ráz, který byl inspirován barokem a klasicismem.^{[1][2][3][12]}

Po 2. světové válce bylo zbouráno levé křídlo portikusu. Před rokem 1974 bylo druhé patro částečně přestavěno v důsledku požáru.^[1]

Vila dekádu sloužila k bydlení, po válce se funkce změnila na komerční. Od roku 1920 sloužila České bance Union. V roce 1945, kdy byla Česká banka Union zestátněna jako německý bankovní ústav, zde bylo Muzeum revolučních bojů a budování socialismu.^[13] To v roce 1990 zaniklo. Archivní fond převzala knihovna Slezského zemského muzea v Opavě.^[14][15]

Budova byla památkově chráněna od 3. května 1958. Koncem roku 1975 byla zapsána na seznam památkově chráněných budov. V současnosti je kulturní památkou, rejstříkové číslo v Ústředním seznamu kulturních památek ČR je: 24141/8-2384.^[16]

V roce 2010, u příležitosti 100. výročí postavení vily, byly provedeny záchranné práce na sousoší a vázách. Restaurováním byli pověřeni MgA. Jakub Gajda Ph.D. a Roman Winkler. Celkové náklady byly více než 900 tisíc Kč, z toho čtvrtinu uhradilo město. Práce skončily v červenci 2010 finálním voděodolným nátěrem.^[15][17]

Vlastníkem budovy je od roku 2005 společnost PROSPERITA holding, která ji koupila od Československé obchodní banky, a. s. Vila dostala nový název PROSPERITA PALACE.^{[pozn. 3][18]}

Výměra pozemku, na kterém budova stojí je 547 m² (zastavěná plocha a nádvoří) a ostatní plocha pak 278m².^{[pozn. 4]}). Plocha před vilou patří Statutárnímu městu Ostrava.

Společnost v této budově poskytuje pronájem kanceláři, vč. virtuálních sídel, pronájem bezpečnostní schránky, služby velkoobjemové bezpečnostní úschovy a specializované komerční spisovny.

Levé křídlo portikusu je v současné době součást tzv. piazzety „Nádražní".^[19] Pravé křídlo portikusu, kde byl portál spojující ulici a zahradu, je současné době komerční prostor (trafika).^[1]

• VYBÍRAL, Jindřich, Vladimír Šlapeta, Naďa Goryczková a Martin Strakoš. Slavné vily Moravskoslezského kraje. První. vyd. Praha: FOIBOS a.s., 2008. 198 s. ISBN 978-80-87073-09-4.

• Karl Kraus (právník)
• Nádražní (Ostrava)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krausova vila na Wikimedia Commons
• Databáze ostravských památek a architektury
• ČT24. V Ostravě zachraňují sochy na Krausově vile [online]. Ostrava: Česká televize, Televizní studio Ostrava, 2010-06-25 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online.