Kravaře

Kravaře
barokní zámek Kravaře
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Kravaře
Obec s rozšířenou působností	Kravaře (správní obvod)
Okres	Opava
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°55′55″ s. š., 18°0′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	6 624 (2023)[1]
Rozloha	19,37 km²[2]
Katastrální území	Kravaře ve Slezsku
Nadmořská výška	233 m n. m.
PSČ	747 21
Počet domů	1 878 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	Náměstí 405/43 Kravaře 747 21 Kravaře u Hlučína mesto@kravare.cz
Starostka	Monika Brzesková
Oficiální web: www.kravare.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kravaře
Další údaje
Kód obce	507580
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Kravaře (dříve Kravaře u Opavy, německy Deutsch Krawarn^[4] či jen Krawarn, slezsky Krawôrz, polsky Krawarze nebo Krawarz) leží v okrese Opava. Žije zde přibližně 6 600^[1] obyvatel.

Ve vzdálenosti 8 km západně leží statutární město Opava, 13 km východně město Hlučín, 19 km jižně město Bílovec a 20 km východně statutární město Ostrava. S výjimkou Dvořiska bylo území Kravař součástí Hlučínska, s nímž sdílelo jeho osudy.

Části obce

• Kravaře
• Dvořisko
• Kouty

Všechny tři části leží na katastrálním území Kravaře ve Slezsku.

Název

Jako jméno obce slouží pojmenování jejích obyvatel: Kravaři znamenalo „chovatelé (pastýři) krav“. V místním nářečí je jméno jednotného čísla (Kravař), což se objevuje i v písemných dokladech ze 16. a 19. století. Od roku 1629 doložen přívlastek Německé (Deutsch) na odlišení od Polských Kravař (jejichž dnešní jméno zní Krowiarki) ležících severozápadně od Ratiboře.^[5]

Historie

První zmínka o obci pochází z roku 1224. Mezi lety 1224 a 1263 obdrželi kravařské panství členové rodu Benešoviců.

Pamětihodnosti

• barokní zámek Kravaře,^{[6][7] [8]}ve kterém se nachází Zámecké muzeum (Muzeum Hlučínska). Jeho nejhodnotnější částí je zámecká kaple archanděla Michaela s původním dochovaným interiérem z počátku 18. století (ostatní interiéry byly zničeny při požáru zámku r. 1937) a zámecká zahrada (cca 20 ha, na velké části bylo zbudováno golfové hřiště, z dřevin jsou cenné především mohutné exempláře dubu letního a lip srdčitých).
• Klášter kongregace Služebnic Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (dnes MÚ), chrám svatého Bartoloměje^[9] a fara^[10] (vše v cihlové neogotice^[11] typické pro Slezsko), projektantem byl kravařský rodák Josef Seyfried – architekt, stavitel a hudebník (známý z četných dalších realizovaných projektů sakrálních i profánních staveb na Hlučínsku a v dnešním Polsku je – podobně jako v rodných Kravařích – nejvýznamnější komplex církevních staveb v nedalekých Sudicích)
• Socha svatého Jana Nepomuckého na ul. Petra z Kravař (poblíž ul. Náměstí)

Partnerská města

• Lubliniec, Polsko
• Woźniki, Polsko
• Lisková, Slovensko

Zajímavosti

V roce 1941 se zřejmě ve zdejší chovatelské stanici Franze Czerneho narodila Hitlerova fena Blondi.^[12]

Osobnosti

• Karl Düsterberg (1917–2014),^[13] německý podnikatel, zakladatel potravinářského koncernu Apetito a průkopník v oblasti hluboce zmražených potravin^[14]
• Alois Hadamczik (* 1952), trenér české hokejové reprezentace
• prof. PhDr. Josef Jařab, CSc., dr. h. c. (1937–2023), amerikanista, v letech 1990–97 rektor Univerzity Palackého, bývalý senátor
• Augustin Kaluža (1776–1836), rodák z Koutů, přírodovědec, kněz, učitel na gymnáziu ve Vratislavi, knižně vydal pět děl o přírodě Slezska
• šlechtický rod pánů z Kravař
• Petr z Kravař (1389–1434), moravský šlechtic, který byl příslušníkem rodu pánů z Kravař
• Pavel Kravař (1391–1433), husitský emisař
• Michal Sendivoj ze Skorska (1566–1636), alchymista a chemik, majitel Kravař
• Josef Seyfried (1865–1923), architekt a stavitel (autodidakt), projektoval a stavebně upravil četné významné církevní i profánní stavby a celky tehdejšího Pruska (dnes Hlučínsko a příhraniční Polsko), jeho nejvýznamnější charakterizující stavby v severské cihlové neogotice
• Leo a Alice Stoklasovi – od roku 1990 významní podnikatelé s textilní galanterií a bižuterií^[15]
• PhDr. Erich Šefčík (1945–2004), archivář, historik, numismatik, vlastivědec, zakladatel Zámeckého muzea, autor stovek odborných článků a několika monografií
• PhDr. Ondřej Šefčík, PhD. (* 1974), český obecný lingvista, indoevropeista, bohemista a slavista, specializující se na fonologii, syn Ericha Šefčíka
• Marie Šindelářová (rozená Holubková, pseudonymem Ludmila Hořká) – nar. 1892 ve Dvořisku, pohřbena na sousední Štítině (1966), významná regionální spisovatelka a sběratelka lidové slovesnosti
• Ivo Žídek (1926–2003), jeden z nejvýznamnějších českých tenorů (např. Jeník z Prodané nevěsty), od roku 1948 člen operního souboru ND a v letech 1989–1991 ředitel ND, od roku 2005 po něm pojmenována Základní umělecká škola Ivo Žídka v Kravařích
• Monika Žídková (* 1977), Miss ČR, Miss Europe 1995, po sňatku Brzesková, starostka Kravař (od 2014 dosud)

Galerie

• 
  Radnice
• 
  Zámek
• 
  Kostel sv. Bartoloměje
• 
  Památník obětem první světové války
• 
  Zámecký park
• 
  Autobusová zastávka
• 
  Vlaková zastávka Kravaře-Kouty
• 

  (c) Tomáš Petřík, CC BY 3.0
  Ulice

Odkazy

Reference

Související články

• MFK Kravaře

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kravaře na Wikimedia Commons
• Kravaře v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)