Kravaře ve Slezsku (nádraží)
Kravaře ve Slezsku | |
---|---|
Nádražní budova | |
Stát | Česko |
Kraj | Moravskoslezský |
Město | Kravaře |
Souřadnice | 49°56′6″ s. š., 18°0′36″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kravaře ve Slezsku | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 337543[1] |
Tratě | Opava východ – Hlučín, Kravaře ve Slezsku – Chuchelná |
Nadmořská výška | 248[2] m n. m. |
V provozu od | 1895[2] |
Zabezpečovací zařízení | elektromechanické vz. 5007[1] |
Dopravní koleje | 5 + 5 vlečkových[1] |
Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (4)[1] |
Prodej jízdenek | |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kravaře ve Slezsku jsou železniční stanice v severní části města Kravaře v okrese Opava. Leží v km 21,483 neelektrizované jednokolejné trati Opava východ – Hlučín mezi stanicí Opava východ a dopravnou Dolní Benešov, odbočuje zde trať do Chuchelné.[3] Ze stanice rovněž odbočuje 9 km dlouhá vlečka do sádrovcových dolů firmy Gypstrend Kobeřice.[4]
Historie
Stanice s tehdejším názvem Deutsch Krawarn byla otevřena 20. října 1895[2] na trati společnosti Císařsko-královské státní dráhy (kkStB) spojující Opavu s pruským městem Ratiboř, v roce 1945 byla trať přes hranice zrušena.[5] V době svého vzniku měla stanice dvě dopravní koleje, skladiště s příslušnou manipulační kolejí byly dostavěny dodatečně.[6]
Dne 28. října 1913 otevřela společnost Královská pruská železniční správa (KPEV) trať vedoucí do Hlučína. V roce 1920 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[7] V souvislosti s napojením této tratě došlo i k rozšíření kolejiště stanice na čtyři dopravní koleje. Postaven byl také věžový vodojem a dva vodní jeřáby. Výhybky a návěstidla bylo od té doby ovládána z věžového stavědle, které bylo postaveno na severní starně kolejiště naproti výpravní budově.[6]
Po roce 1918 se název stanice změnil na Kravaře na Hlučínsku.[2] Od 15. září 1923 byla v Kravařích ukončena dopravní služba, signalista na stavědle v Kravařích obsluhoval výhybky dle pokynů dopravního úřadu ve stanici Opava západ. 15. května 1928 byla dopravní služba v Kravařích opět zavedena s tím, že z Kravař byl dirigován provoz na tratích do Chuchelné a Hlučína.[6]
V letech 1938 až 1945 bylo znovu zavedeno původní německé pojmenování Deutsch Krawarn. Od roku 1945 se používá označení Kravaře ve Slezsku.[2]
Pro nově otevřený sádrovcový důl v Kobeřicích byla z Kravař postavena nová vlečka, která byla dána do provozu v říjnu 1962. Výstavba vlečky si vyžádala také rozšíření kolejiště stanice a výstavbu nového zabezpečovacího zařízení se dvěma stavědly na zhlavích stanice, původní stavědlo z roku 1913 tak bylo zrušeno. K dalšímu rozšíření kolejiště stanice pro potřeby dolu došlo v roce 1977.[6] Avšak v 21. století je pohyb na vlečce minimální.[4]
Po zrušení dopravní služby ve stanicích Hlučín a Dolní Benešov k 5. prosinci 2000 se Kravaře ve Slezsku staly dirigující stanicí pro trať Kravaře ve Slezsku – Hlučín.[8]
V roce 2023 proběhla přestavba nádražní budovy, která zahrnovala mj. ubourání skladiště, opravu a změnu dispozic vnitřních prostor. Z vnějšku pak budova dostala historizující vzhled.[9]
Popis
Stanice je vybavena staničním zabezpečovacím zařízením 2. kategorie – elektromechanické zabezpečovací zařízení. Provoz ve stanici řídí místně výpravčí z dopravní kanceláře ve výpravní budově, na zhlavích jsou závislá stavědla (St 1 na dolnobenešovském zhlaví a St 2 na opavském zhlaví), která jsou obsazena signalisty.[3]
Většina výhybek je přestavovaná ústředně ze stavědel (pomocí elektromotorických přestavníků nebo drátovody), všechna hlavní návěstidla jsou světelná obsluhovaná signalisty. Stanice má celkem čtyři vjezdová návěstidla: S od Opavy východ v km 22,207, na opačné straně stanice pak BL od Dolního Benešova v km 20,983 (= 0,500 staničení na Hlučín), CHL od Chuchelné v km 21,119 a KL z vlečky v km 20,912 (= 0,800 staničení vlečky). V případě návěstidla KL je povolující návěst pro jízdu vlaku souhlasem k posunu.[3][1]
Ve stanici je pět staničních dopravních kolejí (od budovy číslovány 3, 1, 2, 4 a 6) a pět dopravních kolejí vlečky (8, 10, 12, 14 a 16). Mezi budovou a opavských zhlavím se nachází oboustranně zapojená manipulační kolej č. 5.[3][1]
Ve stanici jsou celkem čtyři nástupiště: vnější jednostranné o délce 137 m u koleje č. 3, vnitřní oboustranná o délkách 155 m mezi kolejemi č. 1 a 3 a mezi kolejemi 2 a 1, dále pak vnitřní jednostranné nástupiště o délce 170 m u koleje č. 4. Nástupní hrany prvních tří zmiňovaných nástupišť jsou ve výšce 300 mm nad temenem kolejnice, nástupiště u koleje č. 4 pak má hranu ve výšce 250 mm. S výjimkou vnějšího nástupiště je přístup úrovňový přes koleje.[3]
V úseku Kravaře ve Slezsku – Opava východ jsou jízdy vlaků zabezpečeny pomocí telefonického dorozumívání. V úseku mezi stanicí Kravaře ve Slezsku a dopravnou D3 Dolní Benešov se jízdy vlaku zabezpečují dirigováním dle předpisu D3. Mezi Kravařemi ve Slezsku a nákladištěm a zastávkou Chuchelná není zřízeno traťové zabezpečovací zařízení, jízda vlaků je organizována do km a zpět.[3]
Na opavském záhlaví stanice se v km 22,075 nachází přejezd P7864 (ulice Lelkova), na opavském zhlaví v km 21,921 přejezd P7863 (ulice Novodvorská). Oba přejezdy jsou vybaveny světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor.[3][1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g Plánek stanice Kravaře ve Slezsku. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, červen 2024.
- ↑ a b c d e Kravaře ve Slezsku. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2024-06-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Staniční řád železniční stanice Kravaře ve Slezsku. Ostrava: Správa železnic, 2024.
- ↑ a b ŠTEFEK, Petr. Osobní vlak na vlečce Gypstrend Kobeřice. Stránky přátel železnic [online]. Září 2001 [cit. 2024-06-19]. Dostupné online.
- ↑ 353 (Racibórz Studzienna -) Chuchelná st. hr. [CZ/PL] - Opava východ. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2024-06-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Trať Opava - Raciborz, dnes Opava - Chuchelná. parostroj.net [online]. 2021-04-17 [cit. 2024-06-19]. Dostupné online.
- ↑ 383 Kravaře ve Slezsku - Petřkovice. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2024-06-19]. Dostupné online.
- ↑ KRÁSENSKÝ, David; ŠTEFEK, Petr. Remote 98 na trati Kravaře ve Slezsku - Hlučín. Stránky přátel železnic [online]. 2001 [cit. 2024-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Martin [msstavby.cz]. Rekonstrukce ŽST Kravaře. msstavby.cz [online]. 2024-01-17 [cit. 2024-06-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kravaře ve Slezsku na Wikimedia Commons
- Profil stanice na stránkách Českých drah
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Everaldo Coelho and YellowIcon;, Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
RWBA symbol: toilet
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY 3.0
Setkání dvou motorových vozů 810 a jedné soupravy vozu 810 a přívěsného vozu 010 Českých drah ve stanici Kravaře ve Slezsku, Česko
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Kravaře ve Slezsku, východní zhlaví
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Kravaře ve Slezsku, stavědlo 1
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Kravaře, okres Opava. Železniční stanice Kravaře ve Slezsku.
Symbol der Währung Euro: auf blauem Grund ein gelbes €-Symbol.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Kravaře, okres Opava. Železniční stanice Kravaře ve Slezsku.
RWB/RWBA symbol: car park
Autor: Poiizu, Licence: CC BY-SA 3.0
This image is from a collection commissioned by the United States Department of Transportation and designed by AIGA. It is copyright-free, and is available here