Krematorium v Olomouci

Krematorium v Olomouci-Neředíně
Krematorium v Olomouci
Krematorium v Olomouci
Základní informace
SlohFunkcionalismus
ArchitektAlois Šajtar
Výstavba19311932
Poloha
Adresatřída Míru 104, Olomouc-Neředín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky11219/8-3863 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krematorium v Olomouci se nachází v městské části Neředín na ústředním hřbitově. Spolu se hřbitovem a ostatními stavbami je krematorium chráněno jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Historie

Místní odbočka spolku Krematorium vznikla v Olomouci již roku 1920. O dva roky později se městské zastupitelstvo pokusilo zřídit krematorium adaptací kaple, která byla v majetku města, a uvažovalo o zadání tohoto projektu Pavlu Janákovi. K tomu nedošlo, protože se proti záměru postavily olomoucké farní úřady, které poslaly stížnost Zemskému úřadu.[1]

Prosadit stavbu samotného krematoria ve městě, kde sídlí katolické arcibiskupství, se podařilo až roku 1927. Město ustoupilo od adaptace kaple, zakoupilo pozemky u městského hřbitova v Neředíně a vypsalo soutěž. Zadaný rozpočet byl snížen na minimum, což pomohlo funkcionalistickým návrhům – levná stavba, minimální zařízení schopné provozu a další úsporné, minimalistické funkce.[1]

Mezi navrhovanými projekty byly kromě vítězného návrhu Aloise Šajtara také návrhy od Jana Gillara a Pavla Janáka. Stavba byla realizována v letech 1931–1932 a půjčkou na ni přispěl spolek Krematorium. Stavbu provedl olomoucký stavitel Jan Hublík, technické zařízení dodal olomoucký inženýr Julius Schmalz.[1]

Exteriér

Kvádr obřadní budovy je tvořen železobetonovou konstrukcí s vyplněným zdivem. Vertikální pilíře a okenní pásy jsou v kontrastu s horizontálními přístavky kolumbária. Kolumbárium bylo později nahrazeno lehkým sloupovým ochozem. Při rekonstrukci krematoria došlo k opětovnému obložení celé budovy modrošedými keramickými kachli.[1]

Interiér

Světlemodré stěny jsou v kontrastu s tmavomodrým stropem. Skladbu doplňují černé železobetonové rámy a skla čelní vitráže s ptákem Fénixem, kterou navrhl Josef Kaplický.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Svobodová, Markéta. Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny. 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. S. 106–111.

Literatura

  • SVOBODOVÁ, Markéta. Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny. 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. 182 s. Epigraphica & sepulcralia. Monographica; 2. ISBN 978-80-86890-51-7.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“