Krematorium v Plzni
| Krematorium v Plzni | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | Funkcionalismus |
| Architekt | Hanuš Zápal |
| Výstavba | 1924 – 1926 |
| Poloha | |
| Adresa | Rokycanská 173/125, Plzeň 4 - Doubravka,  Česko |
| Souřadnice | 49°44′50,4″ s. š., 13°25′57,38″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krematorium v Plzni se nachází v městské části Plzeň 4 – Doubravka na Ústředním hřbitově.
Historie
Již od roku 1904 působily v Plzni dvě společnosti zastávající pohřeb žehem, ve kterých přednášeli pozdější členové spolku Krematorium Jindřich Záhoř a Ludvík Čížek. Roku 1920 spolek jednal o úpravách kaple, ale o rok později předseda spolku František Mencl doporučil postavit k tomuto účelu novou stavbu. Roku 1921 vzniklo Družstvo Krematorium, které přesvědčilo městskou radu a slíbilo půjčku od ústředí spolku. Zároveň byli vysláni dva úředníci městské rady zjistit vše potřebné k výstavbě – inženýr Karel Werstadt a městský architekt Hanuš Zápal, žák Josefa Schulze na pražské technice a do roku 1910 spolupracovník Jana E. Kouly a Antonína Balšánka.[1]
Roku 1923 bylo rozhodnuto o stavbě krematoria na městském hřbitově. První návrh architekta Zápala nebyl přijat a předseda spolku Mencl povolal architekta Pavla Janáka k vypracování druhého návrhu. Tento protinávrh byl moderní, úsporný a racionální, přesto byl nakonec vybrán návrh Zápalův, který již byl přepracován – byl levnější a tradičnější. S výstavbou krematoria bylo započato v listopadu 1924, zprovozněno bylo 16. května 1926. Stavbu provedla plzeňská stavební firma Františka Vachty.[1]
Popis
Exteriér
Na půdorysu řeckého kříže je uprostřed umístěna obřadní síň. K ní jsou po obou stranách přistavěna dvě jednopatrová křídla technických a správních budov. Čtvercová obřadní síň je zakryta sedlovou střechou, která je strmá a obsahuje ateliérové okno. Navzájem se prolínající geometrické tvary jsou ukončeny trojúhelníkem. Poloplastiky slovanského bojovníka a truchlící dívky jsou umístěny v mělkých výklencích bočních stěn. Původně byla u krematoria plánovaná vodní nádrž jako v Drážďanech. Pro nedostatek financí bylo od její stavby upuštěno.[1]
Interiér
Obřadní síň je zakončená pravoúhlou apsidou a rovným kazetovým stropem. Síň je zaklenuta kupolí, jejíž štuková výzdoba vytváří velkou květinu. Na kupoli je posazena trojúhelníková střecha. Prostor osvětlený nikami doplňuje tribuna s dřevěným zábradlím a zpěvácký kůr.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- SVOBODOVÁ, Markéta. Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny. 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. 182 s. Epigraphica & sepulcralia. Monographica; 2. ISBN 978-80-86890-51-7.
Související články
Externí odkazy
- Plzeňský deník: Krematorium slaví 90 let. Martin Švec, 18.05.2016.
- Lidovky.cz: Příběh architekta, který dal tvář Plzni. Zdeněk Lukeš, 11.02.2016.
- O Plzni: Ústřední hřbitov. oplzni.eu. Milan Zahn, 19.02.2012.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Krematorium na Ústředním hřbitově v Plzni od arch. Hanuše Zápala
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Krematorium na Ústředním hřbitově v Plzni od arch. Hanuše Zápala