Kremlin Cup 2019
Kremlin Cup 2019 | |
---|---|
Datum: | 14.–20. října 2019 |
Ročník: | 30. (muži) / 24. (ženy) |
Místo: | Moskva, Rusko |
Dějiště: | Ledový palác Krylatskoje |
Kategorie: | ATP Tour 250 |
Kategorie: | WTA Premier |
Dotace: | 922 520 USD (muži) 1 032 000 USD (ženy) |
Ředitel: | Amir Tarpiščev (muži) Alexej Selivaněnko (ženy) |
Soutěže: | 28 dvouhra / 16 čtyřhra (muži) 28 dvouhra / 16 čtyřhra (ženy) |
Povrch: | tvrdý / hala |
Vítězové | |
mužská dvouhra | |
Andrej Rubljov | |
ženská dvouhra | |
Belinda Bencicová | |
mužská čtyřhra | |
Marcelo Demoliner / Matwé Middelkoop | |
ženská čtyřhra | |
Šúko Aojamová / Ena Šibaharaová | |
Kremlin Cup | |
< 2018 |
Kremlin Cup 2019, oficiálně se jménem sponzora VTB Kremlin Cup 2019, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, poprvé hraný na krytých dvorcích s tvrdým povrchem Ledového paláce Krylatskoje. Konal se mezi 14. až 20. říjnem 2019 v ruském hlavním městě Moskvě jako třicátý ročník mužského a dvacátý čtvrtý ročník ženského turnaje.[1][2]
Mužská polovina se řadila do páté nejvyšší kategorie okruhu ATP Tour 250 a její dotace činila 922 520 dolarů. Ženská část měla rozpočet 1 032 000 dolarů a stala se součástí kategorie WTA Premier.[1][2]
Nejvýše nasazenými hráči v singlových soutěžích se stali – po odstoupení Medveděva – devátý tenista světa Karen Chačanov z Ruska a mezi ženami ukrajinská světová čtyřka Elina Svitolinová. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili 87. hráč žebříčku Thomas Fabbiano z Itálie a v ženské části pak 97. tenistka žebříčku Ruska Natalja Vichljancevová.[2][1]
Druhý singlový titul na okruhu ATP Tour vybojoval moskevský rodák Andrej Rubljov.[3] Čtvrtou trofej z dvouhry okruhu WTA Tour získala 22letá Belinda Bencicová.[4] Premiérovou párovou trofej z mužské čtyřhry ATP si odvezla brazilsko-nizozemská dvojice Marcelo Demoliner a Matwé Middelkoop.[5] Druhé společné turnajové vítězství v ženské čtyřhře WTA získaly Japonky Šúko Aojamová a Ena Šibaharaová.[6]
Distribuce bodů a finančních odměn
Distribuce bodů
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q3 | Q2 | Q1 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra mužů[1] | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | 12 | — | 6 | 0 |
mužská čtyřhra[7] | 0 | — | ||||||||
ženská dvouhra[2] | 470 | 305 | 185 | 100 | 55 | 1 | 25 | 18 | 13 | 1 |
ženská čtyřhra[8] | 1 | — |
Finanční odměny
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q3 | Q2 | Q1 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra mužů[1][9] | $144 830 | $78 310 | $43 250 | $24 575 | $14 130 | $8 465 | — | $4 095 | $2 045 |
čtyřhra mužů[7] | $47 520 | $24 350 | $13 200 | $7 550 | $4 420 | — | — | — | — |
dvouhra žen[2][10] | $180 520 | $96 400 | $51 490 | $27 680 | $14 840 | $9 420 | $4 230 | $2 250 | $1 125 |
čtyřhra žen[8] | $56 465 | $30 165 | $16 485 | $8 390 | $4 555 | — | — | — | — |
Ve čtyřhrách jsou částky uvedeny na pár |
Dvouhra mužů
Nasazení
Stát | Hráč[1] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|
Rusko | Karen Chačanov | 9. | 2. |
Chorvatsko | Marin Čilić | 25. | 3. |
Srbsko | Dušan Lajović | 31. | 4. |
Chile | Cristian Garín | 32. | 5. |
Rusko | Andrej Rubljov | 33. | 6. |
Francie | Adrian Mannarino | 44. | 7. |
Srbsko | Miomir Kecmanović | 50. | 8. |
Žebříček ATP k 7. říjnu 2019 |
Jiné formy účasti
Následující hráčí obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
- Alen Avidzba
- Jevgenij Donskoj
- Alibek Kačmazov
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
- Artem Dubrivnyj
- Damir Džumhur
- Jegor Gerasimov
- Lukáš Rosol
Následující hráč postoupil do hlavní soutěže jako tzv. šťastný poražený:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Mužská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráč[7] | Stát | Hráč[7] | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
Chorvatsko | Nikola Mektić | Chorvatsko | Franko Škugor | 39. | 1. |
Spojené království | Jamie Murray | Spojené království | Neal Skupski | 41. | 2. |
Nový Zéland | Marcus Daniell | Rakousko | Philipp Oswald | 93. | 3. |
Brazílie | Marcelo Demoliner | Nizozemsko | Matwé Middelkoop | 114. | 4. |
Žebříček ATP k 7. říjnu 2019; číslo je součtem umístění obou členů páru |
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Savrijan Danilov / Roman Safiullin
- Jevgenij Donskoj / Andrej Rubljov
Ženská dvouhra
Nasazení
Stát | Hráčka[2] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|
Ukrajina | Elina Svitolinová | 4. | 1. |
Nizozemsko | Kiki Bertensová | 8. | 2. |
Švýcarsko | Belinda Bencicová | 10. | 3. |
Chorvatsko | Donna Vekićová | 21. | 4. |
Ukrajina | Dajana Jastremská | 23. | 5. |
Lotyšsko | Anastasija Sevastovová | 25. | 6. |
Řecko | Maria Sakkariová | 30. | 7. |
Rusko | Jekatěrina Alexandrovová | 35. | 8. |
Žebříček WTA k 7. říjnu 2019 |
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Simona Halepová → nahradila ji Ons Džabúrová
- Johanna Kontaová → nahradila ji Světlana Kuzněcovová
- Anett Kontaveitová → nahradila ji Anastasija Potapovová
- Petra Kvitová → nahradila ji Polona Hercogová
- Garbiñe Muguruzaová → nahradila ji Kristina Mladenovicová
- Markéta Vondroušová → nahradila ji Veronika Kuděrmetovová
Ženská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráčka[8] | Stát | Hráčka[8] | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
Maďarsko | Tímea Babosová | Francie | Kristina Mladenovicová | 4. | 1. |
Kanada | Gabriela Dabrowská | Česko | Kateřina Siniaková | 16. | 2. |
Belgie | Kirsten Flipkensová | USA | Bethanie Mattek-Sandsová | 50. | 3. |
Chorvatsko | Darija Juraková | Polsko | Alicja Rosolská | 67. | 4. |
Žebříček WTA k 7. říjnu 2019; číslo je součtem umístění obou členů páru |
Jiné formy účasti
Následující pár obdržel divokou kartu do hlavní soutěže:
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Andrej Rubljov vs. Adrian Mannarino, 6–4, 6–0
Ženská dvouhra
- Belinda Bencicová vs. Anastasija Pavljučenkovová, 3–6, 6–1, 6–1
Mužská čtyřhra
- Marcelo Demoliner / Matwé Middelkoop vs. Simone Bolelli / Andrés Molteni, 6–1, 6–2
Ženská čtyřhra
- Šúko Aojamová / Ena Šibaharaová vs. Kirsten Flipkensová / Bethanie Matteková-Sandsová, 6–2, 6–1
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Kremlin Cup na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Kremlin Cup 2019 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Kremlin Cup 2019 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Rubljov v den 22. narozenin dobyl turnaj v rodné Moskvě [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-20 [cit. 2019-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bencicová stvrdila postup na Turnaj mistryň triumfem v Moskvě [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-20 [cit. 2019-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Demoliner/Middelkoop Ride Revenge To Maiden Team Title In Moscow [online]. ATP Tour, Inc., 2019-10-19 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Aoyama and Shibahara – crowned champions of the «VTB Kremlin Cup 2019» [online]. Kremlin Cup, 2019-10-20 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Kremlin Cup 2019 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Kremlin Cup 2019 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kremlin Cup 2019 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kremlin Cup 2019 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.