Kremlin Cup 2021
| Kremlin Cup 2021 | |
|---|---|
| Datum | 18.–24. října 2021 |
| Ročník | 31. (muži) / 25. (ženy) |
| Místo | Moskva, Rusko |
| Dějiště | Palác gymnastiky Iriny Vinerové-Usmanové Palác sportu Lužniki |
| Kategorie | ATP Tour 250 |
| Kategorie | WTA 500 |
| Dotace | 779 515 USD (muži) 565 530 USD (ženy) |
| Ředitel | Amir Tarpiščev (muži) Alexej Selivaněnko (ženy) |
| Soutěže | 28 dvouhra / 16 čtyřhra |
| Povrch | tvrdý – TPsurface Competition / hala |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Aslan Karacev | |
| ženská dvouhra | |
 Anett Kontaveitová | |
| mužská čtyřhra | |
 Harri Heliövaara /  Matwé Middelkoop | |
| ženská čtyřhra | |
 Jeļena Ostapenková /  Kateřina Siniaková | |
| Kremlin Cup | |
< 2019 | |
Kremlin Cup 2021, oficiálně se jménem sponzora VTB Kremlin Cup 2021, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný na krytých dvorcích s tvrdým povrchem v Paláci gymnastiky Iriny Vinerové-Usmanové a Paláci sportu Lužniki. Konal se mezi 18. až 24. říjnem 2021 v ruském hlavním městě Moskvě jako třicátý první ročník mužského a dvacátý pátý ročník ženského turnaje.[1][2][3] V sezóně 2020 se neuskutečnil pro koronavirovou pandemii.
Mužská polovina dotovaná 779 515 dolary patřila do kategorie ATP Tour 250. Ženská část s rozpočtem 565 530 dolarů byla součástí kategorie WTA 500.[2][3] Nejvýše nasazenými hráči v singlových soutěžích se stali pátý tenista světa Andrej Rubljov z Ruska a mezi ženami běloruská světová dvojka Aryna Sabalenková. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili 75. hráč žebříčku Mikael Ymer ze Švédska a 67. tenistka žebříčku, Němka Andrea Petkovicová.[3][2]
Druhý singlový titul na okruhu ATP Tour vybojoval Rus Aslan Karacev, jenž se poprvé posunul do elitní světové dvacítky.[4][5] Čtvrtou trofej z dvouhry okruhu WTA Tour získala Estonka Anett Kontaveitová, která ovládla již třetí turnaj za předchozí dva měsíce.[6] Premiérový společný start v soutěžích mužské čtyřhry proměnili v titul Fin Harri Heliövaara s Nizozemcem Matwém Middelkoopem.[7] Rovněž první párovou trofej z ženské čtyřhry si odvezly Lotyška Jeļena Ostapenková s Češkou Kateřinou Siniakovou.[8]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů | [2] | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | 12 | 6 | 0 |
| mužská čtyřhra | [9] | — | ||||||||
| ženská dvouhra | [3] | 470 | 305 | 185 | 100 | 55 | 1 | 25 | 13 | 1 |
| ženská čtyřhra | [10] | 1 | — | |||||||
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů | [2][11] | 68 380 $ | 49 025 $ | 34 900 $ | 23 260 $ | 14 960 $ | 9 000 $ | 4 395 $ | 2 285 $ |
| čtyřhra mužů | [9] | 25 530 $ | 18 280 $ | 12 050 $ | 7 820 $ | 4 590 $ | — | — | — |
| dvouhra žen | [3][12] | 68 570 $ | 51 000 $ | 32 400 $ | 15 500 $ | 8 200 $ | 6 650 $ | 5 000 $ | 2 565 $ |
| čtyřhra žen | [10] | 25 230 $ | 17 750 $ | 10 000 $ | 5 500 $ | 3 500 $ | — | — | — |
| Ve čtyřhrách jsou částky uvedeny na pár | |||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč[2] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Rusko | Andrej Rubljov | 5. | 1. |
| Rusko | Aslan Karacev | 23. | 2. |
| Rusko | Karen Chačanov | 29. | 3. |
 Kazachstán | Alexandr Bublik | 34. | 4. |
 Srbsko | Filip Krajinović | 37. | 5. |
 Chorvatsko | Marin Čilić | 41. | 6. |
 Bělorusko | |||
| Srbsko | Laslo Djere | 47. | 8. |
| Žebříček ATP k 4. říjnu 2021 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčí obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Jevgenij Donskoj- Alibek Kačmazov
- Roman Safiullin
Následující hráči obsrželi zvláštní výjimku:
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
Následující hráč postoupil do hlavní soutěže jako šťastný poražený:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Pablo Andújar → nahradil jej 
Federico Coria
Ilja Ivaška → nahradil jej 
Ričardas Berankis
Sebastian Korda → nahradil jej 
Gilles Simon- Daniil Medveděv → nahradil jej
Mikael Ymer
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[9] | Stát | Hráč[9] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Jižní Afrika | Raven Klaasen |  Japonsko | Ben McLachlan | 57. | 1. |
| Kazachstán | Andrej Golubjev |  Monako | Hugo Nys | 94. | 2. |
 Austrálie | Luke Saville | Austrálie | John-Patrick Smith | 96. | 3. |
 Bosna a Hercegovina | Tomislav Brkić | Srbsko | Nikola Ćaćić | 97. | 4. |
| Žebříček ATP k 4. říjnu 2021; číslo je součtem umístění obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Aslan Karacev / Richard Muzajev
- Pavel Kotov / Roman Safiullin
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Pablo Andújar /
Laslo Djere → nahradili je Laslo Djere / Guido Pella 
Marcelo Arévalo / 
Matwé Middelkoop → nahradili je 
Harri Heliövaara / Matwé Middelkoop
Marin Čilić / Sebastian Korda → nahradili je Ilja Ivaška / Pedro Martínez
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[3] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Bělorusko | Aryna Sabalenková | 2. | 1. |
 Španělsko | Garbiñe Muguruzaová | 6. | 2. |
 Řecko | Maria Sakkariová | 9. | 3. |
| Rusko | Anastasija Pavljučenkovová | 13. | 4. |
 Tunisko | Ons Džabúrová | 14. | 5. |
 Německo | |||
| Kazachstán | Jelena Rybakinová | 16. | 7. |
 Rumunsko | Simona Halepová | 17. | 8. |
| Estonsko | Anett Kontaveitová | 20. | 9. |
| Žebříček WTA k 4. říjnu 2021 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
- Anna Kalinská
- Aleksandra Krunićová
- Bernarda Peraová
- Oxana Selechmetěvová
Lesja Curenková
Čeng Čchin-wen
Následující hráčka postoupila do hlavní soutěže jako šťastná poražená:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Bianca Andreescuová → nahradila ji Anhelina Kalininová- Paula Badosová → nahradila ji
Andrea Petkovicová 
Belinda Bencicová → nahradila ji Dajana Jastremská- Danielle Collinsová → nahradila ji
Markéta Vondroušová - Angelique Kerberová → nahradila ji
Irina Baraová - Petra Martićová → nahradila ji Kateřina Siniaková
Elise Mertensová → nahradila ji Ljudmila Samsonovová
Emma Raducanuová → nahradila ji Tereza Martincová
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[10] | Stát | Hráčka[10] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Chile | Alexa Guarachiová |  USA | Desirae Krawczyková | 29. | 1. |
| Lotyšsko | Jeļena Ostapenková | Česko | Kateřina Siniaková | 35. | 2. |
| Česko | Marie Bouzková | Česko | Lucie Hradecká | 70. | 3. |
 Ukrajina | Nadija Kičenoková | Rumunsko | Ioana Raluca Olaruová | 72. | 4. |
| Žebříček WTA k 4. říjnu 2021; číslo je součtem umístění obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující pár obdržel divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující pár nastoupil pod žebříčkovou ochranou:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Sharon Fichmanová /
Giuliana Olmosová → nahradily je Anna Kalinská / Anastasija Potapovová - Veronika Kuděrmetovová / Jelena Vesninová → nahradily je Natela Dzalamidzeová / Kamilla Rachimovová
Arina Rodionovová / Aljaksandra Sasnovičová → nahradily je 
Anna Danilinová / Arina Rodionovová- Monica Niculescuová / Elena-Gabriela Ruseová → nahradily je Věra Lapková / Lidzija Marozavová
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Aslan Karacev vs. Marin Čilić, 6–2, 6–4
Ženská dvouhra
Anett Kontaveitová vs. Jekatěrina Alexandrovová, 4–6, 6–4, 7–5
Mužská čtyřhra
- Harri Heliövaara / Matwé Middelkoop vs.
Tomislav Brkić / Nikola Ćaćić, 7–5, 4–6, [11–9]
Ženská čtyřhra
Jeļena Ostapenková / Kateřina Siniaková vs. Nadija Kičenoková / Ioana Raluca Olaruová, 6–2, 4–6, [10–8]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 Kremlin Cup na anglické Wikipedii.
- ↑ The VTB Kremlin Cup 2021 will be held in one week! [online]. VTB Kremlin Cup, 2021-06-28 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Kremlin Cup 2021 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Kremlin Cup 2021 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Karacev se v Moskvě stal už 10. domácím šampionem. TenisPortal.cz [online]. 2021-10-24 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Aslan Karatsev Beats Marin Cilic For Moscow Crown | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2021-10-24 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Kontaveitová vyhrála třetí turnaj během dvou měsíců a živí naděje na Turnaj mistryň. TenisPortal.cz [online]. 2021-10-24 [cit. 2021-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Harri Heliovaara and Matwe Middelkoop Save 3 MPs, Win Moscow Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2021-10-24 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková má 13. deblový titul. V Moskvě vyhrála čtyřhru s Ostapenkovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-10-23 [cit. 2021-10-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Kremlin Cup 2021 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Kremlin Cup 2021 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kremlin Cup 2021 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kremlin Cup 2021 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
.svg)
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
