Kremlin Cup 2021 – ženská čtyřhra

Kremlin Cup 2021
VítězkyLotyšsko Jeļena Ostapenková
Česko Kateřina Siniaková
FinalistkyUkrajina Nadija Kičenoková
Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
Výsledek6–2, 4–6, [10–8]
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
ženská dvouhraženská čtyřhra
2019 •Kremlin Cup• 2022 >

Ženská čtyřhra Kremlin Cupu 2021 probíhala ve druhé polovině října 2021. Do deblové soutěže moskevského tenisového turnaje hraného na tvrdém povrchu v hale nastoupilo šestnáct dvojic. V roce 2020 se turnaj pro koronavirovou pandemii nekonal. Obhájcem titulu z roku 2019 byl japonský pár Šúko Aojamová a Ena Šibaharaová,[1] který do turnaje nezasáhl.

Vítězem se stal druhý nasazený lotyšsko-český pár Jeļena Ostapenková a Kateřina Siniaková, který ve finále zdolal ukrajinsko-rumunské turnajové čtyřky Nadiju Kičenokovou a Ioanu Ralucu Olaruovou. Po dvousetovém průběhu 6–2 a 4–6 rozhodl až super tiebreak nejtěsnějším rozdílem míčů [10–8]. Obě šampionky si do žebříčku WTA připsaly 470 bodů a získaly při druhém společném startu premiérovou trofej. Ostapenková vybojovala čtvrtý deblový titul na okruhu WTA Tour a pro Siniakovou to bylo třinácté takové turnajové vítězství.[2] Ve čtvrtfinále se přitom ocitly na hranici vyřazení, když musely proti Kužmové s Panovové odvracet tři mečboly.[3] Češka, která získala první titul bez své stabilní spoluhráčky Krejčíkové triumfu v Sydney v roce 2019, se v deblovém hodnocení posunula na třetí místo, když předstihla právě Krejčíkovou.

Nasazení párů

  1. Chile Alexa Guarachiová / USA Desirae Krawczyková (1. kolo)
  2. Lotyšsko Jeļena Ostapenková / Česko Kateřina Siniaková (vítězky)
  3. Česko Marie Bouzková / Česko Lucie Hradecká (semifinále)
  4. Ukrajina Nadija Kičenoková / Rumunsko Ioana Raluca Olaruová (finále)

Pavouk

Legenda
První kolo Čtvrtfinále Semifinále Finále
1 Chile A Guarachi
 USA D Krawczyk
31 
 Rusko J Alexandrova
 Rusko J Sizikova
66   Rusko J Alexandrova
 Rusko J Sizikova
16[7] 
WC Rusko O Selechmetěva
 Rusko A Tichonova
47[8]   Rusko N Dzalamidze
 Rusko K Rachimova
64[10] 
 Rusko N Dzalamidze
 Rusko K Rachimova
65[10]    Rusko N Dzalamidze
 Rusko K Rachimova
55 
4 Ukrajina N Kičenok
 Rumunsko IO Olaru
06[10]   4 Ukrajina N Kičenok
 Rumunsko IO Olaru
77 
 Česko T Martincová
 Česko M Vondroušová
62[4]  4 Ukrajina N Kičenok
 Rumunsko IO Olaru
5
 USA K Christian
 Nový Zéland E Routliffe
40   Rusko A Kalinska
 Rusko A Potapova
2r 
 Rusko A Kalinska
 Rusko A Potapova
66   4 Ukrajina N Kičenok
 Rumunsko IO Olaru
26[8]
 Francie E Lechemia
 USA S Santamaria
16[7]   2 Lotyšsko J Ostapenko
 Česko K Siniaková
64[10]
 Gruzie O Kalašnikova
 Japonsko M Kato
64[10]   Gruzie O Kalašnikova
 Japonsko M Kato
42 
 Kazachstán A Danilina
 Austrálie Ar Rodionova
11  3 Česko M Bouzková
 Česko L Hradecká
66 
3 Česko M Bouzková
 Česko L Hradecká
66   3 Česko M Bouzková
 Česko L Hradecká
27[2]
 Slovensko V Kužmová
 Rusko A Panova
76   2 Lotyšsko J Ostapenko
 Česko K Siniaková
65[10] 
 Rusko V Ďjačenko
 Rumunsko M Niculescu
52   Slovensko V Kužmová
 Rusko A Panova
73[9]
PR Bělorusko V Lapko
 Bělorusko L Marozava
32  2 Lotyšsko J Ostapenko
 Česko K Siniaková
56[11] 
2 Lotyšsko J Ostapenko
 Česko K Siniaková
66 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 Kremlin Cup – Women's Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Aoyama and Shibahara – crowned champions of the «VTB Kremlin Cup 2019» [online]. Kremlin Cup, 2019-10-20 [cit. 2021-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková má 13. deblový titul. V Moskvě vyhrála čtyřhru s Ostapenkovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-10-23 [cit. 2021-10-24]. Dostupné online. 
  3. Kontaveit comeback in Moscow final denies Alexandrova, keeps WTA Finals hopes alive. Women's Tennis Association [online]. 2021-10-24 [cit. 2021-10-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.