Krev

Červená krvinka (vlevo), krevní destička (uprostřed) a bílá krvinka (vpravo) (kolorovaná mikrofotografie)

Krev je kapalná, vazká a viskózní cirkulující tkáň složená z tekuté plazmy a formovaných krevních elementů (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky). Tvoří 7–10 % tělesné hmotnosti. Medicínské termíny souvisící s krví často začínají na hemo- nebo hemato-, což je odvozeno z řeckého slova haema znamenajícího „krev“.

Vzhledem k její funkci se o ní často mluví též jako o trofické tkáni nebo trofickém pojivu. V současnosti se však tohoto termínu opouštíme kvůli nesouladu s obecnou charakteristikou pojivové tkáně.

Hlavní funkce krve je dopravovat živiny (kyslík, glukózu) a stopové prvky do tkání a odvádět odpadní produkty (např., oxid uhličitý a kyselinu mléčnou). Krev též transportuje buňky (leukocyty, abnormální nádorové buňky) a různé substance (aminokyseliny, lipidy, hormony) mezi tkáně a orgány. V neposlední řadě má krev i funkci imunitní (leukocyty).

Krev různých druhů

Mezi druhy existují v krvi rozdíly.

Savci a ptáci

Související informace naleznete také v článku Oběhová soustava.

Krev je kapalná červená tkáň a její hlavní funkcí je transport kyslíku nutný pro život – okysličování tkání, orgánů… Též zásobuje tkáně živinami (cukry, tuky, bílkoviny, minerály, vitamíny), odvádí odpadní produkty (oxid uhličitý) a obsahuje různé komponenty imunitního systému. Buňky imunitního systému jsou leukocyty (bílé krvinky), které chrání tělo před infekcí. Krví jsou přenášeny také hormony, které působí na různé orgány – stimulují je.

Průměrný lidský organismus obsahuje asi 4–6 litrů krve, což je asi 8 % tělesné hmotnosti. Dospělí lidé mají asi 60 ml krve na kilogram tělesné hmotnosti. Ženy mívají méně krve než muži. Množství krve se může měnit. Normální objem krve u dospělého člověka se nazývá normovolémie. Pokud dojde ke zvýšení objemu krve, dochází k hypervolémii. Snížení objemu krve je hypovolémie.

Stejný poměr platí i u ostatních savců a ptáků, krev tvoří asi 8 % hmotnosti těla.

Krev je červená v rozsahu od světle červené – když je okysličená, po tmavě červenou – když není. Červená barva pochází z hemoglobinu, což je metaloproteinová sloučenina obsahující železo ve formě chemické struktury – kofaktoru hemu, na který se váže kyslík a oxid uhličitý. Existují populární mylné představy, že odkysličená krev je modrá a že krev se stane červenou, jen když přijde do kontaktu s kyslíkem. Krev nikdy není modrá, ale žíly jsou modré, protože světlo je rozptýleno kůží. Navíc krev uvnitř je tmavě červená a vykazuje slabý světelný odraz. Ve skutečnosti při pitvě nebo operaci vypadají tepny a žíly téměř stejně.

Krev se pohybuje v cévách a její oběh je zajišťován srdcem, svalovou pumpou. Proudí do plic pro okysličení a pak je cirkulována tělem přes tepny. Rozptyluje svůj obsažený kyslík přechodem přes tenké krevní cévy zvané kapiláry (vlásečnice). Pak se vrací do srdce žílami.

Krev transportuje metabolické odpadní produkty, léky a jiné cizí chemikálie do jater na eliminaci a do ledvin na vyloučení močí.

Tlumivý roztok kyseliny uhličité (H2CO3) a bikarbonátu (HCO
3
) je přítomný v proudu lidské krve pro udržení pH mezi 7,35 a 7,45.

Bezobratlí

Související informace naleznete také v článku Anatomie měkkýšů.

U některých bezobratlých jako např. hmyz je kyslík jednoduše rozpuštěn v plazmě. Větší zvířata používají respirační proteiny na zvýšení kapacity pro přenos kyslíku. Hemoglobin je v přírodě nejčastější takový protein. Hemocyanin (modrý) obsahuje měď a je přítomen u korýšů a měkkýšů.

Existuje teorie, že pláštěnci mohou používat „vanadiny“ (proteiny obsahující vanad) jako krevní barvivo (je světle zelené, modré nebo oranžové).

U mnohých bezobratlovců jsou tyto proteiny přenášející kyslík volně rozpustné v krvi a u obratlovců jsou obsaženy v specializovaných červených krvinkách, což umožňuje vyšší koncentraci respiračních pigmentů bez zvýšení viskozity nebo bez poškození krevních filtračních orgánů jako ledviny.

Hmyz

U hmyzu není krev (přesněji hemolymfa) zahrnuta do transportu kyslíku (otvory zvané vzdušnice umožňují kyslíku ze vzduchu rozptýlit se přímo do tkáně). Krev hmyzu přenáší živiny do tkání a odnáší odpadní produkty.

Anatomie krve

Hematokrit – podíl objemu červených krvinek k celkovému objemu krve.

Krev je složena z několika typů krvinek a tyto formované elementy krve tvoří asi 45 % celé krve. Ostatních 55 % je krevní plazma – nažloutlá tekutina, která je kapalným mediem krve. Normální pH lidské arteriální krve je asi 7,40.

Popis krvinek:

  • Červené krvinky neboli erytrocyty (96 %). U savců tyto krvinky nemají buněčné jádro a organely, jsou to neplnohodnotné buňky. Obsahují hemoglobin (červené krevní barvivo) a distribuují kyslík. Jejich životnost se pohybuje kolem 120 dní. Červené krevní buňky (spolu s endotelními cévními buňkami a některými jinými buňkami) jsou též označeny proteiny, které definují různé krevní typy.
  • Bílé krvinky neboli leukocyty (3 %) jsou částí imunitního systému a eliminují původce infekcí.
  • Krevní destičky neboli trombocyty (1 %) jsou odpovědny za srážení krve neboli koagulaci (sraženinu).

Krevní plazma je v podstatě vodní roztok obsahující 90 % vody, 7 % plazmatických proteinů, 0,9 % anorganických solí a roznášené látky.

Plazma a krvinky spolu tvoří nenewtonskou tekutinu, proudní vlastnosti jsou unikátně adaptovány do architektury krevních cév.

Referenční hodnoty (hmotnostních a molárních) koncentrací jednotlivých složek krve
Referenční hodnoty (hmotnostních a molárních) koncentrací jednotlivých složek krve

Fyziologie krve

Produkce a rozklad

Krevní buňky produkuje kostní dřeň v procesu zvaném krvetvorba. Proteinová složka je produkována většinou v játrech, zatímco hormony produkují endokrinní žlázy a vodní frakce udržované v zažívacím traktu a ledvinách.

Krevní buňky se rozkládají v slezině, částečně také v játrech (vychytávané Kupfferovými buňkami). Játra též čistí proteiny a aminokyseliny (ledviny vylučují mnoho malých proteinů do moči).

Transport kyslíku

Odstín žilní (kyslíkem nenasycené, tmavší, nahoře) a arteriální (nasycené, jasně červené) krve dole

Množství kyslíku rozpuštěného v krvi je přímo úměrné parciálnímu tlaku kyslíku (O2) – zkratka PO2 – v krvi.

Molekula hemoglobinu je primární transportér kyslíku v krvi. 98,5 % kyslíku je chemicky kombinováno s hemoglobinem (Hb). Jen 1,5 % je fyzikálně rozpuštěno.

Transport oxidu uhličitého CO2

Když arteriální (tepenná) krev proudí přes kapiláry, oxid uhličitý se rozpouští z tkáně do krve. Nějaký oxid uhličitý je rozpuštěn v krvi. Část oxidu uhličitého reaguje s hemoglobinem pro formování karbaminohemoglobinu. Zbylý oxid uhličitý je konvertován na bikarbonát a vodíkové ionty. Většina oxidu uhličitého je transportována krví ve formě iontů bikarbonátu.

Transport vodíkových iontů

Část oxyhemoglobinu ztrácí kyslík a vzniká deoxyhemoglobin, který má mnohem větší afinitu k vodíkovým iontům H+ než oxyhemoglobin, proto váže většinu vodíkových iontů.

Krev jako potrava

Související informace naleznete také v článcích Sání krve a Krev jako potravina.

Tzv. krevsající hmyz, roztoči a někteří další živočichové se vyživují pouze či převážně krví.

Využití krve

Darování krve umožňuje krevní transfuze. Krev tedy slouží k léčbě a může i oddalovat stárnutí.[1]

Specifická hmotnost krve

Specifická hmotnost krve je poměr hmotnosti krve k objemu, který tato krev zaujímá. Závisí na počtu a velikosti erytrocytů, koncentraci hemoglobinu a koncentraci plasmatických proteinů.

Normativní hodnoty jsou:

  • plná krev: 1052 – 1063 kg/m3
  • plazma: 1027 kg/m3
  • erytrocyty: 1090 kg/m3

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Venous and arterial blood.jpg
Autor: Wesalius, Licence: CC BY-SA 3.0
Rozdíl v odstínu žilní (kyslíkem nenasycené) a arteriální (kyslíkem nasycené) krve
Blood values sorted by mass and molar concentration.png
Autor: Mikael Häggström, Licence: CC0
Reference ranges for blood tests, sorted by mass concentration and molar concentration.

References

Values taken from Wikipedia article, with references and further description (or links to it) found there. Values through menstrual cycle for luteinizing hormone, follicle stimulating hormone, estradiol, and progesterone, however, are from:

  • (2006). "Establishment of detailed reference values for luteinizing hormone, follicle stimulating hormone, estradiol, and progesterone during different phases of the menstrual cycle on the Abbott ARCHITECT® analyzer". Clinical Chemical Laboratory Medicine 44 (7): 883–7. DOI:10.1515/CCLM.2006.160. PMID 16776638.

Notes on individual substances

  • Brain natriuretic peptide and NT-proBNP are designated as optimal in the diagram, but, more specifically, these values are estimated cutoffs to distinguish healthy people from people with congestive heart disease.

Original derivation

This image was originally created by a fusion of Image:Reference ranges for blood tests - by mass.png and Image:Reference ranges for blood tests - by molarity.png.

Further information

For more information, see article section en:Reference ranges for blood tests#Sorted by concentration.
Illu blood components cs.svg
Autor: Petr Kadlec based on work by MesserWoland based on PD [1], Licence: CC BY-SA 3.0
Složky krve
Red White Blood cells.jpg
Červená krvinka (vlevo), krevní destička (uprostřed) a bílá krvinka (vpravo)