Krev

Krev je kapalná, vazká a viskózní cirkulující tkáň složená z tekuté plazmy a formovaných krevních elementů (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky). Tvoří 7–10 % tělesné hmotnosti. Medicínské termíny souvisící s krví často začínají na hemo- nebo hemato-, což je odvozeno z řeckého slova haema znamenajícího „krev“.

Vzhledem k její funkci se o ní často mluví též jako o trofické tkáni nebo trofickém pojivu. V současnosti se však tohoto termínu opouštíme kvůli nesouladu s obecnou charakteristikou pojivové tkáně.

Hlavní funkce krve je dopravovat živiny (kyslík, glukózu) a stopové prvky do tkání a odvádět odpadní produkty (např., oxid uhličitý a kyselinu mléčnou). Krev též transportuje buňky (leukocyty, abnormální nádorové buňky) a různé substance (aminokyseliny, lipidy, hormony) mezi tkáně a orgány. V neposlední řadě má krev i funkci imunitní (leukocyty).

Mezi druhy existují v krvi rozdíly.

Krev je kapalná červená tkáň a její hlavní funkcí je transport kyslíku nutný pro život – okysličování tkání, orgánů… Též zásobuje tkáně živinami (cukry, tuky, bílkoviny, minerály, vitamíny), odvádí odpadní produkty (oxid uhličitý) a obsahuje různé komponenty imunitního systému. Buňky imunitního systému jsou leukocyty (bílé krvinky), které chrání tělo před infekcí. Krví jsou přenášeny také hormony, které působí na různé orgány – stimulují je.

Průměrný lidský organismus obsahuje asi 4–6 litrů krve, což je asi 8 % tělesné hmotnosti. Dospělí lidé mají asi 60 ml krve na kilogram tělesné hmotnosti. Ženy mívají méně krve než muži. Množství krve se může měnit. Normální objem krve u dospělého člověka se nazývá normovolémie. Pokud dojde ke zvýšení objemu krve, dochází k hypervolémii. Snížení objemu krve je hypovolémie.

Stejný poměr platí i u ostatních savců a ptáků, krev tvoří asi 8 % hmotnosti těla.

Krev je červená v rozsahu od světle červené – když je okysličená, po tmavě červenou – když není. Červená barva pochází z hemoglobinu, což je metaloproteinová sloučenina obsahující železo ve formě chemické struktury – kofaktoru hemu, na který se váže kyslík a oxid uhličitý. Existují populární mylné představy, že odkysličená krev je modrá a že krev se stane červenou, jen když přijde do kontaktu s kyslíkem. Krev nikdy není modrá, ale žíly jsou modré, protože světlo je rozptýleno kůží. Navíc krev uvnitř je tmavě červená a vykazuje slabý světelný odraz. Ve skutečnosti při pitvě nebo operaci vypadají tepny a žíly téměř stejně.

Krev se pohybuje v cévách a její oběh je zajišťován srdcem, svalovou pumpou. Proudí do plic pro okysličení a pak je cirkulována tělem přes tepny. Rozptyluje svůj obsažený kyslík přechodem přes tenké krevní cévy zvané kapiláry (vlásečnice). Pak se vrací do srdce žílami.

Krev transportuje metabolické odpadní produkty, léky a jiné cizí chemikálie do jater na eliminaci a do ledvin na vyloučení močí.

Tlumivý roztok kyseliny uhličité (H₂CO₃) a bikarbonátu (HCO−
3) je přítomný v proudu lidské krve pro udržení pH mezi 7,35 a 7,45.

U některých bezobratlých jako např. hmyz je kyslík jednoduše rozpuštěn v plazmě. Větší zvířata používají respirační proteiny na zvýšení kapacity pro přenos kyslíku. Hemoglobin je v přírodě nejčastější takový protein. Hemocyanin (modrý) obsahuje měď a je přítomen u korýšů a měkkýšů.

Existuje teorie, že pláštěnci mohou používat „vanadiny“ (proteiny obsahující vanad) jako krevní barvivo (je světle zelené, modré nebo oranžové).

U mnohých bezobratlovců jsou tyto proteiny přenášející kyslík volně rozpustné v krvi a u obratlovců jsou obsaženy v specializovaných červených krvinkách, což umožňuje vyšší koncentraci respiračních pigmentů bez zvýšení viskozity nebo bez poškození krevních filtračních orgánů jako ledviny.

U hmyzu není krev (přesněji hemolymfa) zahrnuta do transportu kyslíku (otvory zvané vzdušnice umožňují kyslíku ze vzduchu rozptýlit se přímo do tkáně). Krev hmyzu přenáší živiny do tkání a odnáší odpadní produkty.

Krev je složena z několika typů krvinek a tyto formované elementy krve tvoří asi 45 % celé krve. Ostatních 55 % je krevní plazma – nažloutlá tekutina, která je kapalným mediem krve. Normální pH lidské arteriální krve je asi 7,40.

Popis krvinek:

• Červené krvinky neboli erytrocyty (96 %). U savců tyto krvinky nemají buněčné jádro a organely, jsou to neplnohodnotné buňky. Obsahují hemoglobin (červené krevní barvivo) a distribuují kyslík. Jejich životnost se pohybuje kolem 120 dní. Červené krevní buňky (spolu s endotelními cévními buňkami a některými jinými buňkami) jsou též označeny proteiny, které definují různé krevní typy.
• Bílé krvinky neboli leukocyty (3 %) jsou částí imunitního systému a eliminují původce infekcí.
• Krevní destičky neboli trombocyty (1 %) jsou odpovědny za srážení krve neboli koagulaci (sraženinu).

Krevní plazma je v podstatě vodní roztok obsahující 90 % vody, 7 % plazmatických proteinů, 0,9 % anorganických solí a roznášené látky.

Plazma a krvinky spolu tvoří nenewtonskou tekutinu, proudní vlastnosti jsou unikátně adaptovány do architektury krevních cév.

Referenční hodnoty (hmotnostních a molárních) koncentrací jednotlivých složek krve

Krevní buňky produkuje kostní dřeň v procesu zvaném krvetvorba. Proteinová složka je produkována většinou v játrech, zatímco hormony produkují endokrinní žlázy a vodní frakce udržované v zažívacím traktu a ledvinách.

Krevní buňky se rozkládají v slezině, částečně také v játrech (vychytávané Kupfferovými buňkami). Játra též čistí proteiny a aminokyseliny (ledviny vylučují mnoho malých proteinů do moči).

Množství kyslíku rozpuštěného v krvi je přímo úměrné parciálnímu tlaku kyslíku (O₂) – zkratka PO2 – v krvi.

Molekula hemoglobinu je primární transportér kyslíku v krvi. 98,5 % kyslíku je chemicky kombinováno s hemoglobinem (Hb). Jen 1,5 % je fyzikálně rozpuštěno.

Když arteriální (tepenná) krev proudí přes kapiláry, oxid uhličitý se rozpouští z tkáně do krve. Nějaký oxid uhličitý je rozpuštěn v krvi. Část oxidu uhličitého reaguje s hemoglobinem pro formování karbaminohemoglobinu. Zbylý oxid uhličitý je konvertován na bikarbonát a vodíkové ionty. Většina oxidu uhličitého je transportována krví ve formě iontů bikarbonátu.

Část oxyhemoglobinu ztrácí kyslík a vzniká deoxyhemoglobin, který má mnohem větší afinitu k vodíkovým iontům H⁺ než oxyhemoglobin, proto váže většinu vodíkových iontů.

Tzv. krevsající hmyz, roztoči a někteří další živočichové se vyživují pouze či převážně krví.

Darování krve umožňuje krevní transfuze. Krev tedy slouží k léčbě a může i oddalovat stárnutí.^[1]

Specifická hmotnost krve je poměr hmotnosti krve k objemu, který tato krev zaujímá. Závisí na počtu a velikosti erytrocytů, koncentraci hemoglobinu a koncentraci plasmatických proteinů.

Normativní hodnoty jsou:

• plná krev: 1052 – 1063 kg/m³
• plazma: 1027 kg/m³
• erytrocyty: 1090 kg/m³

• krvetvorba (hematopoéza)
• srážení krve
• krevní plazma
• plazmatické proteiny
• umělá krev
• sepse

• Obrázky, zvuky či videa k tématu krev na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo krev ve Wikislovníku
• Téma Krev ve Wikicitátech

• (česky) Pupečníková krev obsahuje toxické chemikálie
• (anglicky) Schéma vývoje krevních buněk (erytropoéza)