Krevská unie

Personální unie Polska a Litvy Korona Królestwa Polskiego & Wielkie Księstwo Litewskie (pl) Corona Regni Poloniae & Magnus Ducatus Lituaniae (la) ←  ←  1385–1569  → vlajka znak
geografie Polsko-litevský svazek v letech 1386–1434
hlavní město:	Krakov (Polsko), Vilnius (Litva)
obyvatelstvo
národnostní složení:	Poláci, Rusové, Litevci, Moldavané, Němci
jazyky:	polština, litevština, rutenština, žemaitština, moldavština, latina, němčina, jidiš
náboženství:	římskokatolické (státní), ortodoxní, arménské apoštolské, judaistické
státní útvar
státní zřízení:	personální unie dvou feudálních monarchií
státní útvary a území
předcházející: Polské království (1025–1385) Litevské velkoknížectví následující: Polsko-litevská unie (1569–1795)

Krevská nebo Krewská unie byla personální unie Polského království a Litevského velkoknížectví uzavřená 14. srpna 1385 na hradě v litevském městečku Kreva (polsky Krewo, dnes Крэва v Bělorusku). Uzavření krevské unie položilo základy mohutnému soustátí a posílilo postavení jak Polska tak Litvy. Nadále však obě země existovaly vedle sebe jako dva samostatné státní útvary spojené osobou panovníka. Následovaly další smlouvy posilující společnou unii a roku 1569 obě země vstoupily do reálné unie.

Okolnosti

Potřeba polsko-litevského spojení vzešla z důvodu ohrožení, které pro obě země představoval na přelomu 14. a 15. století Řád německých rytířů. Unie z Krewu byla první ze šesti unijních smluv uzavřených mezi Polskem a Litvou.

Ustanovení

Smlouva předpokládala manželství litevského velkoknížete Vladislava Jagellonského s polskou královnou Hedvikou z Anjou, za což měl získat polský trůn, přitom se Vladislav zavázal přijmout křest a dovolit christianizaci Litvy, propuštění polských zajatců, vyplacení odškodnění Habsburkům za porušení manželství sponsalia de futuro (závazek budoucího uzavření manželství v případě pokud jsou oba nebo jeden snoubenec nezletilý) s Vilémem Habsburským a získat zpět všechny země ztracené Polským královstvím. V posledním odstavci dohody kníže Jagello „slibuje připojení svých litevských a ruských zemí na věčné časy ke Koruně polského království“.

Dochovaný dokument

Zachoval se pergamenový dokument krevské unie, který je uchováván v krakovském archivu metropolitní kapituly. Text nevzbuzoval emoce mezi badateli až do počátku 19. století, kdy Michał Wiszniewski zveřejnil jeho obsah ve své knize Pomniky historii i literatury polskiej, čímž značně usnadnil přístup k textu a způsobil tak vypuknutí živé diskuse o pravosti, významu a hodnotě dokumentu. Díky rozvoji chemických metod se podařilo vyvrátit všechny pochybnosti o autenticitě dokumentu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Krewská únia na slovenské Wikipedii a Unia w Krewie na polské Wikipedii.

Související články

• Lublinská unie
• Republika obou národů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krewská unie na Wikimedia Commons
• AKT UNII POLSKI I LITWY PODPISANY W KREWIE DNIA 14 SIERPNIA 1385 ROKU – obrázek listiny, latinský text a polský překlad