Krhov (zámek)
| Krhov | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | po r. 1448 (tvrz) |
| Přestavba | 1600-1620, po r. 1759 (zámek), po r. 1882 |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | páni z Krhova, páni z Víckova, páni z Říčan, Zahrádečtí ze Zahrádek, Rodenové z Hirzenau a Hagendorfu, Dreherové |
| Současný majitel | rodina Odehnalova |
| Poloha | |
| Adresa | Krhov 43, Krhov,  Česko |
| Souřadnice | 49°6′3,7″ s. š., 16°1′3,57″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Krhov (zámek) Krhov (zámek), Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 31602/7-2813 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Krhov stojí na okraji obce Krhov, v okrese Třebíč. Je chráněn jako kulturní památka[1].
Historie
Zámku předcházela tvrz, objevující se poprvé v roce 1434 v predikátu Beneše z Krhova. Tvrz měla být v roce 1555 rozšířena, ale při přestavbě na zámek na počátku 17. století byla značně rozbořena.[2]
Jako pravděpodobné se však jeví, že Beneš sídlil v této době na hradě Holoubek, který zdědil otci, a predikát se vztahuje k obci. K výstavbě tvrze pravděpodobně došlo až někdy po roce 1448, kdy byl Holoubek již zbořený. Ve stejné době bylo tehdy rozdrobené panství spojeno Janem ze Skalice (od roku 1464 uváděn jako Jan z Krhova) do jednoho celku. Po jeho smrti se panství ujala jeho dcera Kateřina. První přímá zmínka o tvrzi pochází z roku 1492, kdy Kateřinin manžel Filip z Víckova a Rousínova prodává obec s tvrzí Janu Zelenému z Říčan. Ten k panství postupně připojil Bačice a Udeřice.
Jeho vnuk Jan II. Zelený k zámku přistavěl západní a jižní křídlo. Jeho smrtí přešlo panství na Jana Zahrádeckého ze Zahrádek. V letech 1600–1620 nechal jeho vnuk Jan postavit i východní křídlo, které nechal dokončit Jindřich Zahrádecký. Jelikož se však zapojil do stavovského povstání, měl mu být majetek zkonfiskován, ale nakonec trestu ušel. V roce 1679 došlo ke spojení s panstvím Hrotovice, čímž zámek ztratil svůj význam. Sídlem se opět stal až v roce 1759, když si ho zvolil František Roden z Hirzenau a Hagendorfu. Ten jej zároveň nechal přestavět v duchu pozdního baroka. Po roce 1826 docházelo k častému střídání majitelů a zámek rychle chátral. Příliš mu nepomohla ani přestavba severního křídla na lihovar, kterou nechal po roce 1882 provést Anton Dreher. Po pozemkové reformě ji získala rodina Odehnalů, kterým byl zámek v roce 1948 zkonfiskován. Následně sloužil zemědělskému družstvu, který jej necitlivě upravil. Od 90. let prochází postupnou rekonstrukcí.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-04-23]. Identifikátor záznamu 143129 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ FABIÁN, Petr. Krhov [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Krhov na Wikimedia Commons - Zámek na hrady.cz
- Zámek na castles.cz Archivováno 21. 9. 2011 na Wayback Machine.
- Zámek na dedictvivysociny.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Zámek v Krhově, okr. Třebíč.