Kristův monogram
| Znak | ☧ | ⳩ | ||
|---|---|---|---|---|
| Název v Unicodu | Chi rho | Coptic symbol khi rho | ||
| Kódování | dec | hex | dec | hex |
| Unicode | 9767 | U+2627 | 11497 | U+2ce9 |
| UTF-8 | 226 152 167 | e2 98 a7 | 226 179 169 | e2 b3 a9 |
| Číselná entita | ☧ | ☧ | ⳩ | ⳩ |
Kristův monogram, též označovaný jako chí-ró, je jedním z chrismonů (odlišuj od christogramu IHS), tedy vyjádření Kristova jména zkratkou. Symbol je zkratkou pro řecký zápis slova Kristus (řecky Χριστός - Christos) a je tvořen jeho prvními dvěma písmeny, řeckými písmeny Χ (chí) a Ρ (ró). Odtud pochází označení chíró případně chí-ró. Je to jeden z nejstarších a nejrozšířenějších křesťanských symbolů a vyskytuje se na křesťanských náhrobcích už od 3. století. Ve východním křesťanství má christogram podobu čtyř řeckých písmen ΙϹΧϹ = Isos Christos.
Podle historika Lactantia († asi 320) měl císař Konstantin I. Veliký v noci před rozhodující bitvou s Maxentiem na Milvijském mostě (312) sen: viděl na nebi znamení ΧΡ a slyšel hlas, že s tímto znamením zvítězí. Ráno nařídil vojákům, aby si je dali na štíty a skutečně zvítězil. Podle Eusebiových Církevních dějin měl toto vidění cestou z Gallie do Říma, kdežto podle pozdějšího Životopisu Konstantinova (asi 338) od téhož autora viděl Konstantin v poledne před bitvou dva zkřížené pruhy světla přes Slunce a navíc nápis „v tomto znamení zvítězíš“. Proto je nechal připevnit na vojenské standarty (labarum).
Monogram ΧΡ má ovšem také kosmologické souvislosti. Když Platónův Timaios popisuje jak démiurg formoval Vesmír, přirovnává křížení ekliptiky a vesmírného rovníku k písmenu Χ.[1] Jeden z prvních křesťanských apologetů, Justin Mučedník (†165), spojuje tento Timaiův příměr s Kristovým křížem, který je vepsán na nebesích jako základ jejich uspořádání.[2] Skutečně na nejstarších vyobrazeních se ramena písmene Χ neprotínají pod pravým úhlem, nýbrž ostřejším. Podobnou myšlenku možná vyjadřuje už spis Didaché (kolem 150), když mluví o „prvním znamení rozestření (rozpětí) nebes“.[3]
Galerie
Kristův monogram na sarkofágu
Kolem 350, Vatikán
Kříž a Ρ na sarkofágu
3. stol., Milán, kostel San Lorenzo
2. polovina 12. stol. Haute-Garonne, Francie
Sarcophage de Drausin
Francie
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Labarum na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristův monogram na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Anastasis, symbolic representation of the resurrection of Christ. Panel from a Roman lidless sarcophagus of the “Passion type”, ca. 350 CE. From the excavations of the Duchess of Chablais at Tor Marancia, 1817-1821.
Chi Rho monogramm on an altar. Marble, Comminges (Gascony, France), second half of the 12th century. From the Augustine convent of Montréjeau (Haute-Garonne, France).
Autor: G.dallorto, Licence: Attribution
Detail (Chi Rho sided by two columns and topped by a dove) of a 3rd century AD paleochristian sarcophagus in the Cappella di sant'Aquilino chapel in the Basilica di San Lorenzo Maggiore in Milan, Italy. Picture by Giovanni Dall'Orto, May 18 2007.
Chi Rho U+2627
Autor:
Sarcophage de Drausin, détail
Cuve de sarcophage
VI° siècle
Marbre
Provenance : Soissons
L.: 2,12 m, l.: 0,76 m, H.: 0,53 m
Décoré d'un chrisme et de pampres de vigne. Il aurait, selon la tradition, contenu le corps de Drausin ,évêque de Soissons, mort v. 680
Ma 2955
Musée du Louvre, Denon, Rez-de-Chaussée, salle 28.
Autor: תמר הירדני, Licence: Attribution
sign on russian monastery, jerusalem, israel