Kristall
| Kristall | |
|---|---|
 | |
| Start | 31. května 1990 10:33:20 UT |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | Proton-K |
| Výrobce | KB Saljut |
| Provozovatel | CUP pro SSSR, resp. Roskosmos |
| Datum zániku | 23. března, 2001 05:59:24 UTC |
| Hmotnost | 19 640 kg |
| Délka | 11,9 m |
| Šířka | 4,35 m |
| Obytný objem | 60 m³ |
| Dnů na oběžné dráze | 3 948 dní a 19 hodin[1] |
 Kresba Miru po připojení modulu Kristall (lodě Sojuz a Progress nejsou uvedeny), nahoře Kvant-2, dole Kristall, uprostřed základní blok Miru a vpravo Kvant | |
Kristall (rusky Кристалл, index GRAU 11F77T, typové označení 77KST, výrobní číslo 172-01) byl technologický modul Miru, čtvrtý v pořadí. Modul na oběžnou dráhu Země vynesla raketa Proton-K 31. května 1990, ke stanici se připojil 10. června téhož roku. Ve svých útrobách nesl 7 t zásob. Součástí stanice zůstal už natrvalo, zanikl společně s celým komplexem Mir 23. března 2001. Byl určen pro vědecké a technologické pokusy, ale také na spojení s raketoplánem Buran, ke kterému však nikdy nedošlo. K setkávacímu spojovacímu uzlu Kristallu byl později (v listopadu 1995) připojen stykový modul pro připojení těles v hmotnosti do sta tun,[2] připojovaly se jím americké raketoplány Space Shuttle.
Popis
Skládal se ze dvou hermetizovaných částí a jeho délka byla 11,9 m. Jeho maximální průměr byl 4,35 m a vážil 19 640 kg. Byly v něm též umístěny schránky s přístroji a potravinami. Nesl dvě křídla solárních panelů s plochou 70 m². Kromě uzlu pro připojení k Miru a uzlu na spojení s raketoplánem měl ještě třetí uzel, ke kterému se měl připojit modul vykonávající astronomická pozorování.
Vědecké vybavení
Glazar
Snímkování hvězdné oblohy v ultrafialovém spektru.
Svět
studování zvláštnosti růstu, vývoje a techniky kultivace ovocných rostlin, během kosmického letu. Zajištění zavlažování a klíčení semen rostlin, zalévání a aeraci kořenů a také osvětlování a ventilaci vyrůstajících rostlin za letu. Každých pět dnů fotografování stavu semen či rostlin.
Odkazy
Reference
- ↑ ANIKEEV, Alexander. Manned astronautics Figures and Facts [online]. Rev. 2009-4-8 [cit. 2010-01-06]. Kapitola Module "Kristall" of orbital station "Mir". Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-18. (anglicky)
- ↑ PŘIBYL, Tomáš. Rudé hvězdy ve vesmíru. Brno: Paráda, 1997. ISBN 80-902352-1-2. Kapitola Kosmické stanice a cesta dál, s. 267.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristall na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Mir base block, Kvant, Kvant 2, and Kristall (1994). Note the Sofora boom and VDU and the Rapana girder attached to the top of Kvant, the Strela boom attached to the side of the base block, and the support on the side of the Kvant module. A matching support is attached to Kvant’s other side, out of view. Eventually Kristall’s two solar arrays will be relocated to these supports. Soyuz-TM and Progress spacecraft are omitted for clarity.
The Kristall module of the Soviet/Russian space station Mir, which joined the station in 1990 and carried two APAS-89 docking units (visible on the left).