Kristián I. Anhaltsko-Bernburský

Kristián I. Anhaltsko-Bernburský
Kristián I., kníže Anhaltsko-bernburský, na vyobrazení z roku 1615
Narození	11. květen 1568 Bernburk
Úmrtí	17. duben 1630 Bernburk
Místo pohřbení	Schlosskirche St. Aegidien (Bernburg)
Povolání	diplomat
Choť	Anna Bentheimsko-Tecklenburská (od 1595)[1]
Děti	Kristián II. Anhaltsko-Bernburský Eleonora Marie Anhaltsko-Bernburská Fridrich Anhaltsko-Harzgerodský Sophie Margarete of Anhalt-Dessau Anhalt-Bernburg, Fürst Ernst[2] Friedrich Christian von Anhalt-Bernburg[2] … více na Wikidatech
Rodiče	Jáchym Arnošt Anhaltský a Agnes of Barby-Mühlingen[2]
Rod	Askánci
Příbuzní	Alžběta Anhaltsko-Zerbstská, Dorotea Marie Anhaltská, Anežka Hedvika Anhaltská, Sibyla Anhaltská, Anna Marie Anhaltská, Anna Žofie Anhaltská, Louis I, Prince of Anhalt-Köthen, Augustus, Prince of Anhalt-Plötzkau, Rudolf Anhaltsko-Zerbstský, Bernhard von Anhalt, Jean-Ernest d'Anhalt a Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský (sourozenci) Victor Amadeus, Prince of Anhalt-Bernburg, Anna di Anhalt-Bernburg, Anna Elisabeth of Anhalt-Bernburg, Anhalt-Bernburg, Fürst Beringer[2], Anhalt-Bernburg, Fürstin Eleonore Hedwig[2], Sofie von Anhalt-Bernburg[2], Joachim Ernst von Anhalt-Bernburg[2], Christian von Anhalt-Bernburg[2], Erdmann Gideon von Anhalt-Bernburg[2], Bodislaw von Anhalt-Bernburg[2], Ernestine Auguste von Anhalt-Bernburg[2], Angelika von Anhalt-Bernburg[2], Karl Ursinus von Anhalt-Bernburg[2], Ferdinand Christian von Anhalt-Bernburg[2] a Marie von Anhalt-Bernburg[2] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián I. Anhaltsko-Bernburský, též Kristián I. Anhaltský (11. května 1568, Bernburg – 17. dubna 1630, tamtéž), byl kníže anhaltský a především jeden z velmi významných diplomatů své doby. Nějakou dobu byl vojevůdcem a dokonce vrchním velitelem českého stavovského vojska během třicetileté války, ale jako vojevůdce se neosvědčil.

Mládí

Svými diplomatickými schopnostmi vynikl záhy tak, že již roku 1591 byl postaven do čela pomocného vojska, které bylo ve Svaté říši sebráno pro francouzského krále Jindřicha IV. Ačkoli tato výprava neskončila zrovna slavně, byla přece rozhodným momentem v Kristiánově životě, protože Kristián tu přestoupil od luterství ke kalvinismu, ale také navázal styky s králem Jindřichem IV. a tato známost výrazně poznamenala jeho politický vývoj.

U kurfiřtů falckých

Potom vstoupil do služeb falckého kurfiřta Fridricha IV. a stal se záhy (byl od roku 1595 místodržitelem Horní Falce se sídlem v Amberku) duší veškeré falcké politiky. Jeho předním cílem bylo zlomení Habsburské moci a k tomu používal nejjemnější diplomacii a intrikánství. Jeho hlavní činnost spadá do let 1606–1611. Po dohodě s králem Jindřichem IV. a s jeho podporou připravil tehdy Kristián založení a vzrůst Protestantské unie ve Svaté říši a podporu měl také ode vší opozice v Čechách, na Moravě, v Rakousích a v Uhrách. Zejména je třeba připomenout jeho blízké styky s Petrem Vokem z Rožmberka a s rakouským pánem Tschernemblem – zasáhl svoji politikou mnohonásobně a rušivě do vnitřních poměrů dědičných zemí rakouských.

Politika ve Svaté říši

Jeho program se tu měnil podle poměrů: od roku 1606 pracoval na tom, aby se následníkem Rudolfa II. stal bezdětný arcivévoda Maxmilián, když však roku 1608 arcivévoda Matyáš vystoupil proti císaři, změnil Kristián rychle plán a agitoval pro intervenci kurfiřtů a dokonce pro válečné zakročení Unie. Po míru v Libni hleděl zase využít vzájemné nesnášenlivosti obou bratří a jednal v tom směru zvláště s rakouskými stavy a také se samotným císařem. Roku 1609 byl v Praze jako vyslanec Unie a snažil se – byla to vždy jeho oblíbená myšlenka - rozšířit Unii do všech zemí rakouských – získat pro ni alespoň Čechy a Slezany. Hned nato zasáhl Kristián činně do války o dědictví julišsko-klevské (1609-14). Opět v plné shodě s Jindřichem IV. vtrhl roku 1610 s vojskem Unie do sporných krajin, když však náhlou smrtí Jindřicha IV. pozbyla záležitost julišsko-klevská evropského významu, vrátil se po několika válečných úspěších zpět do Amberka.

Od té doby nevystupoval Kristián již tak rozhodně, a teprve opět povstání české roku 1618 jej vybudilo k rozsáhlejší činnosti. Jeho programem bylo úplné vytrženi Čech z habsburské nadvlády, a v tom směru byl tvůrcem „české politiky“ kurfiřta Fridricha V. Vzhledem k blízkému vztahu k novému českému králi nahradil roku 1619 Jindřicha Matyáše Thurna v čele českého vojska, ale na rozdíl od hraběte Thurna pracoval pro povstání hlavně diplomaticky a jako velitel se neosvědčil.

Po bitvě na Bílé hoře

Bitva na Bílé hoře ukončila neslavně jeho politickou dráhu: dán od císaře do klatby uprchl Kristián nejprve k švédskému králi Gustavu Adolfovi, pak k dánskému králi Kristiánovi IV. Později, roku 1624 se ale s císařem smířil i žil pak již jen v soukromí na svém bernburském panství, které mu připadlo roku 1603 při opětném rozdělení dědictví anhaltského. Věrnosti k císaři již neporušil a dokonce roku 1629 mu byla nabídnuta i přímo císařská služba a když odmítl, byl jmenován placeným komořím císařským.

Rodina

Se svou manželkou Annou z Bentheimu měl šestnáct dětí, z nichž jej však jen sedm přežilo dětství. Bernburská linie rodu anhaltského, jím takto založená, vymřela pak teprve roku 1863 a to Alexandrem Karlem, po němž vévodství zdědil Leopold IV. Anhaltsko-Desavský.

• Fridrich Kristián (1596), narozen mrtvý
• Amálie Juliana (1597–1605), zemřela v dětství
• Kristián (1599–1656), od roku 1630 vládnoucí kníže anhaltsko-bernburský, ⚭ 1625 Eleonora Žofie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburská (1603–1675)
• Eleonora Marie (1600–1657) ⚭ 1626 vévoda Jan Albrecht II. Meklenburský (1590–1636)
• Nepojmenovaná dcera (1601), narozena mrtvá
• Sibyla Alžběta (1602–1648)
• Anna Magdalena (1603–1611), zemřela v dětství
• Luisa Amálie (1606–1635)
• Arnošt (1608–1632), plukovník, padl v bitvě u Lützenu (16. listopadu 1632)
• Amöena Juliana (1609–1628), zemřela mladá
• Anežka Magdalena (1612–1629), zemřela mladá
• Fridrich (1613–1670)

  ⚭ 1642 Jana Alžběta Nasavsko-Hadamarská (1619–1647)

  ⚭ 1657 Anna Kateřina z Lippe-Detmoldu (1612–1659)

• Žofie Markéta (1615–1673) ⚭ 1651 kníže Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský (1596–1660)
• Dorota Matylda (1617–1656)
• Fridrich Ludvík (1619–1621), zemřel v dětství

Odkazy

Reference

• Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Kristián I., kníže z Anhaltu“ Ottova slovníku naučného od anonymního autora.

Literatura

• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 17. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 101–102. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián I. Anhaltský na Wikimedia Commons
• Anhalt ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích