Kristián Koc z Dobrše

Christian Kotz von Dobrz
Rodový erb Koců z Dobrše
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1867 – 1871
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1867 – 1870
Stranická příslušnost
Členství	ústavověrný velkostatek
Narození	4. září 1806 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	31. října 1883 (ve věku 77 let) Újezd Svatého Kříže Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	hřbitov Újezd Svatého kříže
Choť	Leopoldine Sophie Marie Aglaja
Rodiče	Václav Erasmus Koc z Dobrše
Děti	Václav Koc z Dobrše Vilém Koc z Dobrše
Příbuzní	Johana Kocová z Dobrše, Luisa Kocová z Dobrše a Ernestina Kocová z Dobrše (sourozenci) Jindřich Koc z Dobrše[1] (vnuk)
Profese	státní úředník a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christian Kotz von Dobrz, též von Dobrž,^[2] česky Kristian Kotz z Dobrže^[3], též Koc z Dobrše (4. září 1806, Praha^[4] – 31. října 1883^[5], Újezd Svatého Kříže^[2]) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Koců z Dobrše a politik německé národnosti z Čech, ve 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu.

Měl titul c. k. komořího. Patřilo mu alodiální panství Újezd Svatého Kříže v jihozápadních Čechách.^[2][6] Jeho manželkou byla od 20. května 1837 Leopoldina Sofie Marie Aglaja z Auerspergu (26. 1. 1812, Praha – 24. 3.1899, Újezd Svatého Kříže), sestra rakouských politiků Karla Viléma a Adolfa z Auerspergu.^[2] Měli spolu tři syny a dceru:

• Vilém (9. 1. 1839, Praha – 30. 7. 1906, Turja Bistra), poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu
• Václav (28. 4. 1842, Praha – 11. 6. 1912, Újezd Svatého Kříže), c. k. polní podmaršálek, nejvyšší hofmistr Bedřicha Rakousko-Těšínského (1856–1936), I. manž. 1870 hraběnka Marie von Lützow (26. 3. 1847, Vukovar – 27. 3. 1880, Újezd Svatého Kříže), II. manž. 1882 hraběnka Jindřiška Krakovská z Kolovrat (20. 1. 1859, Temešvár – 19. 4. 1908, Vídeň)
• Karel (24. 6. 1844, Praha – 5. 11. 1901, Vídeň), manž. 1879 Friderike Maurer (24. 3. 1844, Ried im Innkreis – 4. 6. 1895, Salcburk)
• Johana (21. 1. 1846, Praha – 14. 11. 1911, Altmünster), manž. 1877 Felix Witt von Dörring

Dlouhodobě působil ve vysokých funkcích ve státní správě. Počátkem 40. let 19. století byl guberniálním radou v Praze. Ve 40. letech byl rovněž činný jako ředitel Společnosti vlasteneckých přátel umění a ředitel pražského živnostenského spolku. Pak zastával funkci krajského hejtmana ve Slaném a po reorganizaci státní správy roku 1850 přešel na post krajského hejtmana v České Lípě, kde setrval do roku 1853, kdy přešel do funkce viceprezidenta místodržitelského oddělení v Košicích. V roce 1856 byl přeložen do Brna, kde byl místodržitelským viceprezidentem. Zde setrval cca pět let a pak opustil státní službu. Byl členem okresní školní rady v Horšovském Týně a okresního výboru v Hostouni.^[2][3]

Zapojil se i do politiky. V zemských volbách v březnu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).^[6][7] Patřil ke Straně ústavověrného velkostatku, která byla proněmecky, provídeňsky a centralisticky orientovaná.^[6] Zemský sněm ho o dva týdny později^[6] zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii velkostatkářskou v Čechách. Opětovně byl sněmem do Říšské rady delegován roku 1870. 8. listopadu 1870 složil slib.^[8]

Zemřel v říjnu 1883.^[2][3]