Kristián Kryštof Clam-Gallas

Kristián Kryštof z Clam-Gallasu
Kristián Kryštof z Clam-Gallasu
Kristián Kryštof z Clam-Gallasu
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
17. březen 1831 – ?
PanovníkFrantišek I., Ferdinand V.
PředchůdceFrantišek Josef z Vrtby
Prezident Společnosti vlasteneckých přátel umění
Ve funkci:
1830 – 1838
PředchůdceFrantišek Josef ze Šternberka a Manderscheidu
NástupceErvín Felix hrabě Nostic-Rieneck
Narození1. září 1771, 3. září 1771 nebo 1. září 1770
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí21. srpna 1838
Planá
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníGallasovská a Clam-Gallasovská hrobka v Hejnicích
Národnostčeská
ChoťJosefína Karolína z Clary-Aldringenu
RodičeKristián Filip z Clam-Gallasu a Marie Karolína Josefa Šporková
DětiEduard z Clam-Gallasu
Kristiana z Clam-Gallasu
Karolina z Clam-Gallasu
PříbuzníAloisie z Clam-Gallasu a Marie Aloisie z Clam-Gallasu (sourozenci)
František z Clam-Gallasu a Edina z Clam-Gallasu (vnoučata)
Profesemecenáš
CommonsChristian Christoph Clam-Gallas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián Kryštof hrabě z Clam-Gallasu (3. září 1771 Praha – 21. srpna 1838 Planá)[1] byl český šlechtic. Byl nejvyšším maršálkem Českého království a předsedou Společnosti vlasteneckých přátel umění.

Zájem o hudbu a umění

Narodil se v Praze jako nejstarší syn Kristiána Filipa z Clam-Gallasu a jeho manželky Marie Karolíny Josefy, rozené Šporkové.

Po smrti svého otce se stal dědicem rodového majetku a podobně jako otec i on podporoval rozvoj hudby a výtvarného umění a sám také maloval.[2] Udržoval například pravidelný orchestr a zval významné hudebníky té doby, jako byl například Ludwig van Beethoven.[3] Ten pro manželku Kristiána Kryštofa (v té době ještě snoubenku), hraběnku Josefinu Karolínu z Clary-Aldringenu, která byla vynikající zpěvačkou, klavíristkou, hráčkou na mandolínu a byla také jednou z jeho lásek, tajně složil i dvě skladby pro cembalo a mandolínu a árii Ach krvelačný křivopřísežníku. Zřejmě se k ní však nikdy nedostala.[3][4][5]

S manželkou pořádal též koncerty i divadelní představení, a to jak v Praze, kde zdědil rodový palác v dnešní Husově ulici, tak také v Liberci či Frýdlantě.[5][2]

Kristián Kryštof byl k lidem laskavý a na svých panstvích podporoval rozvoj školství a vzdělání. Umožnil také několika nadaným synům svých poddaných vystudovat. Mezi ně patřili např. čeští malíři Josef Führich a Josef Quaisser.[6]

Hrabě Kristián Kryštof z Clam-Gallasu zemřel v Plané u Tachova, smuteční průvod se konal v Praze a následně byl pohřben v rodinné hrobce v Hejnicích.

Stavební činnost

Lázně Libverda

Kristián Kryštof se přičinil o rozvoj lázní v Libverdě.[4] Byly postaveny nové lázeňské pavilony a objeveny i nové léčivé prameny.[7]

Obříství

Započal také s rozšiřováním zámku v Obříství, který byl do té doby pouze jednokřídlý. Ovšem již v roce 1817 prodal v té době ještě rozestavený objekt císařskému generálovi baronu Františku Arnoštu Kollerovi. Ten byl mimo jiné znám tím, že byl členem eskorty, která doprovázela Napoleona do vyhnanství na ostrov Elba.[8]

Usedlost Klamovka

Související informace naleznete také v článku Klamovka (Praha).

Na Klamovce v Košířích (dnes součást Prahy 5) si po roce 1787 nechal postavit pozdně barokní zámeček. Jeho sochařská výzdoba, jejíž námětem byly mytologické postavy, měla pocházet z dílny Matyáše Brauna. Kolem zámku byla navíc vybudována šlechtická zahrada, která byla později přeměněna na anglický park.[5]

V parku zámečku navíc nechal kolem roku 1790 postavit Chrámek noci a poznání zvaný též „nebíčko” (to kvůli zaskleným otvorům v jeho kopuli, které budí dojem hvězdné oblohy) a též malý novogotický altán postavený v roce 1820.[5]

Původní zámeček ovšem – pravděpodobně v 19. století – zmizel.[5]

Rodina

Rodiči Kristiána Kryštofa byli Kristián Filip z Clam-Gallasu a Marie Karolína Josefa Šporková.

S manželkou Josefínou Karolínou z Clary-Aldringenu (někdy zvanou Josefa), která pocházela z Teplic, měl pět dětí.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kristián Kryštof hrabě Clam-Gallas * 1. 9. 1791 - † 21. 8. 1838. clam-gallas.webnode.cz [online]. [cit. 2019-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-29. 
  2. ↑ a b Šlechtické rody a paláce v Praze: Gallasové, Clam-Gallasové a Clam-Gallasův palác [online]. 2009 [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-13. 
  3. ↑ a b OBEC OBŘÍSTVÍ. Šlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. 2004-06-15 [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18. 
  4. ↑ a b c ČERNÁ, Renata; PROCHÁZKOVÁ, Šárka. Historie zámku Lemberk [online]. [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05. 
  5. ↑ a b c d e f Klamovka, čp. 154, Podbělohorská 3 [online]. 2007-01-27 [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu. 
  6. ↑ Z kroniky chrastavského kronikáře Gregora Knescheho – 4. část [online]. 2005 [cit. 2010-08-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ FREEDLANTSKO.EU. Lázně Libverda [online]. [cit. 2010-08-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ KASÍK, Stanislav. Okres Mělník 1990 - 2006 [online]. 2007-11-11, rev. 2008-02-09 [cit. 2010-08-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ TREGL, Vladimír. Gallasové/Clam-Gallasové: Noblesa severních Čech. 1. vyd. Sychrov: Národní památkový ústav, 2019. 152 s. ISBN 978-80-906784-2-2. S. 97. 
  10. ↑ Nostitz 2. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ BLKÖ:Colloredo-Mansfeld, Franz de Paula Gundaccar II. Fürst – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (německy) 
  12. ↑ Archivovaná kopie. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-19. 
  13. ↑ Archivovaná kopie. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-19. 
  14. ↑ Archivovaná kopie. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-19. 
  15. ↑ Archivovaná kopie. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-19. 
  16. ↑ Genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser: 1837. [s.l.]: Perthes 1084 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: 1VFNAAAAcAAJ. 
  17. ↑ Mittrovsky 2. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-25. 

Literatura

  • SVOBODA, Milan. Kristián Kryštof hrabě Clam-Gallas: stručná biografie : edice životopisného nástinu od Johanna Rittera z Rittersberku z roku 1838 s komentáři. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2012. 421 s. ISBN 978-80-7372-929-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Kristián Kryštof Clam-Gallas.jpg
Autor: Jan Heinzl, Licence: CC BY-SA 3.0
Christian Christoph Graf von Clam-Gallas; Kristián Kryštof Clam-Gallas
Banner of the Holy Roman Emperor with Arms (1437-1493).svg
Autor: Sir Iain, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, with the arms of Austria.